Režie:
Jean-Paul Le ChanoisKamera:
Jacques NatteauHudba:
Georges Van ParysHrají:
Jean Gabin, Bernard Blier, Bourvil, Lucien Baroux, Gerhard Bienert, Christian Fourcade, Danièle Delorme, Jean Murat, Jacques Marin, Silvia Monfort (více)Obsahy(2)
Hlavním hrdinou románu Victora Huga je Jean Valjean, který byl pro nepatrnou krádež chleba poslán na galeje, kde prožil devatenáct let svého života. Jako navždy poznamenaný člověk se vrací zpět do života. Setkání s monsignorem Myrielem, biskupem proslulým svou prostotou a nákloností k chudým, osudově poznamenává celý jeho život, další Valjeanovy činy, charakter se už nikdy nezpronevěří tomuto setkání s čistotou a dobrem. Jean Valjean, vězeň číslo 24601... Mezi nejznámější a nejoblíbenější díla francouzského básníka, spisovatele Victora Huga patří bezesporu román "Bídníci" z roku 1862. Jedním z nejúspěšnějších filmových Jeanů Valjeanů byl Jean Gabin, který ztvárnil tuto postavu v přepisu režiséra Jeana-Paula Le Chanoise z r. 1957. Po jeho boku se v roli nesmiřitelného Javerta objevil Bernard Blier, Bourvil, Serge Reggiani. (Česká televize)
(více)Recenze (156)
Dlouho, dlouho jsem si myslela, že toto zpracování Bídníků nikdo a nic nepřekoná. Pak jsem uviděla ty Hosseinovy a zjistila jsem, že je to pravda. Pomalu tekoucí děj, který ale ani chvíli nestagnuje, výborné herecké výkony a mnoho citlivě dojemných scén. Tento film mě dokáže vtáhnout do děje, cítím bídu bídníků i revolučního ducha barikádníků. A scény z barikád jsou vůbec jedny z nejpovedenějších, snad i díky Jimmy Urbainovi v roli Gavroche. Bourvilův Thenardier je nádherně slizká a úlisná svině. Blierův Javert sice neměl takové fyzické dispozice pro roli jako Bouquet díky svým ústům, ale přesto ve mě vyvolal potřebu nenávidět ho a útrpně si povzdechnout nad jeho koncem. Gabin výborně hraje Valjeana. A skutečně hodně dlouho pro mě byl Gabin jediným možným Valjeanem. Ale po zhlédnutí Hosseinových Ubožáků je mým "osobním" Valjeanem Lino Ventura, ten jako kdyby roli nehrál, jako kdyby Jeanem Valjeanem skutečně byl. Jen podotknu, že zpracování s Belmondem má s Hugovou předlohou tak pramálo společného, že se neodvažuji srovnávat. A z úcty k jinak bezchybnému Depardieu raději pomlčím o verzi z roku 2000. O americké představě o Francii začátku devatenáctého století se raději zmiňovat nechci. ()
Už jsem viděl vícero zfilmovaných verzí Hugova románu. Některé lepší, jiné horší. Ale pro mne ta absolutně nejlepší verze je tato a obávám se, že i přes další budoucí "remaky" to tak i zůstane. Nějak už si tu postavu Jeana Valjeana s někým jiným než Jeanem Gabinem nedokážu představit. Tento legendární herec mne snad nikdy nezklamal a tento jeho "filmový majstrštyk" byl současně jedním z mých prvních setkání s Jeanem Gabinem a tím pádem ho mám zarytý "zatraceně hluboko". A nutno dodat, že Gabin si zdaleka "neukradl" celý film pro sebe, nezapomenutelní byli rovněž Bourvil a Bernard Blier i představitelky Cosette a Fantiny. ()
I přes menší zdlouhavost a na dnešní dobu i amatérské vyobrazení některých scén - tedy téměř všech, kde se povstalci bouří proti legionářům - je toto filmové zpracování Bídníků stále na vysoké úrovni a to převážně díky jedinému člověku - božský Jean Gabin! Jeho Jean Valjean je totiž natolik charakterní sympaťák, ostatně jako samotný herec, který dokonale ztělesňuje prototyp opravdového chlapa s velkým srdcem a bedry obtěžkanými léty smutku a utrpení. Gabinův obličej je prostě pro takovou roli jako stvořený. ()
Film, který mě okouzlil jako malé dítě, film, který patřil k mým oblíbeným v pubertě a film, který zůstane jednou pro vždy mým oblíbeným. Milující Jean Valjean, který našel nový smysl života v adoptované dceři, tragická Fantina, která pro ni zemřela, romanticky rozervaný Marius váhající mezi láskou a revolucí, nešťastná Eponina a nesmiřitelný Javert. Filmové adaptace knih mě jako čtenáře velmi často zklamou. Tady mě naopak film přivedl ke knize a nadšení jenom narostlo. Myslím, že Eponina věta: "Jak to bylo? Co mi dáte, pěknou pusu na Silvestra? Teprv máme červen!" je jedno z nejtragičtějších vyznání lásky, co kdy ve filmu zazněly. ()
I přes mnohá novější a nepochobně velmi dobrá zpracování, např. s Lino Venturou, jsou asi tyto přeci jen stále nejlepšími. Prvně jsem je viděl v kině, když mi bylo asi 7-8 let a od té doby pro mne patří k tomu nejlepšímu z filmové světové produkce a když mám možnost, koukám znovu. A znovu si užívám tu kvalitu i sílu příběhu. To je prostě zlatý filmový fond ve všech směrech. Pokud náhodou někdo neviděl a považuje se za náročnějšího diváka, tak rozhodně doporučuji. ()
Galerie (17)
Photo © Société Nouvelle Pathé Cinéma
Reklama