Noční přízrak v poledne

S príchodom povojnového obdobia a primárne niekedy v 60./70. rokoch nastal v Amerike veľký rozmach filmov, ktorých témy sú rôzne politické konšpirácie, sprisahania a komploty, čo by sa dalo atribuovať vtedajšej globálnej hrozbe konfliktu medzi Spojenými štátmi a Sovietskym zväzom. Z nich sa potom začali derivovať snímky riešiace konšpirácie, avšak na úrovni vedeckej. Spoločným prelínajúcim faktorom zvyklo byť nejaké zapadnuté malé americké mestečko v strede ničoho, ktoré sa stalo obeťou rôznych vládou zorchestrovaných pokusov, väčšinou súvisiacich s kontamináciou niečoho, prípadne vírusmi či biologickými zbraňami. Motívom bývala kritika establišmentu či všeobecná nedôvera voči vládnucim orgánom (podobne ako napríklad pri dystopických trileroch, hoci ide vo výsledku o iný súdok). Takéto filmy mnoho zástupcov nemajú (paradoxne si ale myslím, že majú, len na viac ako päť si aktuálne asi nespomeniem) a jediný, ktorý si ako-tak vydobyl väčšiu pozornosť, bol Romerov Crazies zo '73. Grécky režisér Mastorakis s jedným takým prišiel, hoci pomerne neskoro, koncom 80. rokov, čo naznačujú hneď úvodné osemdesiatkové synťáky a tomu podobné zvukové efekty a neóny. Zvyšok už tematicky sedí – pomerne dosť škaredý albíno vedec v rámci testovania svojej biologickej zbrane vypustí do vodného zdroja silne žiarivú zelenú substanciu a s pomocou nejakej záhadnej agentúry izoluje malé vidlácke mestečko v strede Utahu, ktorého obyvatelia sa následne po konzumácii vody menia na krvilačných maniakov so zelenou krvou. Prvej polovici filmu dominujú prsia manželky hlavného hrdinu vtesnané do ružového tielka, s príchodom tej druhej a noci nastáva obmena, kedy sa z filmu prakticky stáva "súčasný" western (zaujme záverečná naháňačka helikoptér cez kaňon). Rozhodne zaujímavé spojenie, ktoré ale zrážajú dole všemožné neduhy počnúc absentujúcim herectvom, diletantským spracovaním akčných scén či obsesívnou záľubou režiséra používať všade explózie neprimeraných proporcií. Lebo keď motorkár nabúra do auta a je z toho Hirošima plus on samotný lieta vzduchom ako Evel Knievel, niečo nie je v poriadku. (18.7.2022) (20.7.2022) (20.07.2022)

Moje prvé stretnutie s kontroverzným režisérom Nicom Mastorakisom dopadlo nad očakávania dobre. Nightmare at Noon je na svoju dobu životaschopná akčno-hororová pecka, zjavne inšpirovaná o 15 rokov staršími Romerovými Crazies. Akčná nádielka je v tomto filme naozaj bohatá a výrazne prevyšuje tú hororovú (aj keď napudrovaní agresívni šialenci cediaci zelenú krv majú istý potenciál). Vyskytuje sa tu množstvo prestreliek, odvážnych kaskadérskych kúskov a dočkáme sa aj vzdušného súboja dvoch helikoptér. Jediné, čo mi trochu vadilo bolo divné zostrihanie niektorých scén (napríklad chlapík s brokovnicou vyštartuje na kovboja, hodnú chvíľu držiaceho ústrednú partičku v šachu svojou ostreľovacou puškou zo slovami "Idem na neho. Vsaďte si na mňa", no ako tento strelecký duel dopadol môže divák iba dedukovať, lebo vzápätí prichádza scéna, v ktorej už hlavní hrdinovia pokojne sedia v kancelárii) a určitá laxnosť scenára, vďaka ktorej po Nočnej more v poludnie zostal kopec nezodpovedaných otázok, týkajúcich sa pôvodu vírusu, jeho údajne smrteľných následkov, ktoré sa však napokon nejavili až tak smrteľne či totožnosti skupiny, ktorá ho cielene šírila. (15.10.2010)

Demented akčňák s němým záporákem a rádoby "seksy" hrdinou po padesátce, u jehož líbacích sekvencích se člověk párkrát otočí jiným směrem. Jo, je to prostě místy pěkný bizár, ale hlavní je že je zábavný. To hlavně díky skvělým cheesy hláškám, nespočtu výbuchů aut a celkově uhozené béčkové atmosféře. Já si to prostě celou dobu užíval. Největším tahákem je ale stejně rádoby cool bývalý polda co hraje jak kdyby to byl dvacetiletej seksouš :D (11.07.2023)

Parádní akční scifi "horor" s jemným nádechem westernu. Opravdu jsem se ani chvíli nenudil, jelikož se ve filmu stále něco děje. Pořád něco bouchá, střílí, pere se, fajn. Akční složka jednoznačně převažuje nad všemi ostatními žánrovými ingrediencemi dohromady a dá se říci, že je povedená, kaskadérské kousky jsou ne na vyskoké, ale na dobré úrovni. Nejvíce na mě zapůsobila scéna v restauraci a to co po ní následovalo a to proto, že ten vousatý hillbilly byl opravdu nejlepší "šílenec", už to jak se neustále ksichtil. Pokud hledáte nenáročnou zábavu s cejchem B, Noční přízrak v poledne jistě nezklame. Bo Hoskins je nehorázný tvrďák, scéna jak v klidu dojí, znuděně se zvedne a dá pěstí vousáčovi, se kterým to nijak neotřese, načež pronese: Oh, shit... je fajn, zasmál jsem se. Chtěl bych jednu z těch dodávek, při nočním příjezdu vypadaly působivě. (24.02.2011)

Městečko na samotě, šílený experiment, zombie se zelenou krví a nepříjemný právník (W. Hauser), který je zděšen, že vzal stopaře s kapesním revolverem, a pak vytáhne třikrát tak velkou bouchačku a jde do akce. Skvělá kamera, výborná hudba (včetně profláklých hororových smyčců), akce, napětí a spousty aut, co vylétávají do vzduchu, vybuchují a oslnivě hoří. Krev je hlavně zelená, ale divák se dočká i efektního celohrudního průstřelu. A místo automobilové honičky se pustí do křížku vrtulníky. Jedna z nejhečích scén je jistě ta s běžící hořící postavou... Spíše pro fanoušky žánru, ale nuda se nekoná, což je velké plus. (30.04.2018)