Režie:
André HunebelleHudba:
Jean MarionHrají:
Jean Marais, Dany Robin, Raymond Pellegrin, Pierre Mondy, Guy Delorme, Paulette Dubost, Robert Dalban, Jacques Seiler, Henri Lambert, Paul Cambo (více)Obsahy(1)
Markýz de Sombreuil je bohatý šlechtic, který zároveň zastává významné místo ve státních službách. Večer, kdy v nesmyslném honu z jednoho večírku na druhý smrtelně zraní chudého dělníka, ho poznamená na celý život. Dělník umírá a Rodolphe de Sombreuil přebírá jeho závazky, musí se postarat o jeho mladičkou dceru Marii. Aby mohl splnit svůj slib, je nucen sundat svůj šlechtický kabát, obléknout košili přístavního dělníka a sejít mezi chudý pařížský lid, kde poznává pravou lásku... Romantické drama natočil podle slavného románu Eugena Suea známý režisér André Hunebelle a do hlavní role markýze de Sombreuil obsadil Jeana Maraise. (Česká televize)
(více)Recenze (34)
Včera jsem měl v plánu úplně jiný film, ale na Veselíčku se rožnilo prase a čepovalo pivo, takže jsem už večer nebyl moc schopen hledat něco na USB a dal přednost tomu, co nabídla ČT. Už proto, že patřím k obdivovatelům Jeana Maraise, a to nejen v rolích jako je tato, ale i v roli jeho osobního života. Současně však citím, že dobrodružství tohoto typu je pro mě již dávno out of time - Jean Marais však nikdy! ()
Neznesiteľne otravný, sentimentálne zodratý gýč s naprosto nonšalantne ošementným, scenáristickým kreditom, a to vskutku ďalej ani nehovoriac o mimoriadne toporných, a k tomu i nemenej naivných, hereckých prejavoch, čomu sa bohužiaľ tentoraz akosi nevyhol ani ústredný protagonista v podaní Jeana Maraisa, ktorý sa zasa znovu pokúšal najmä o to, aby hneď naraz - povedzme stelesnil nielen »ušľachtilého šľachtica«, ale zároveň aj akéhosi «žoviálneho chudáka» z bežného chudobného francúzskeho ľudu, a to mimochodom iba kvôli tomu, že z prvej fázy systematickým spôsobom nastal prechod do ďalšej fázy, a zase opačne, t.j. vážený markíz Rodolphe de Sambreuil, počas jednej súťaživej jazdy na kočiari, narazil do istého človeka, ktorý čochvíľa svojim zraneniam podľahol, čo s ním tak »strašne otriaslo«, že sa to vzápätí snažil hocako odčiniť, odkiaľ v podstate už kľukatou trasou viedla cesta priamo k Márii Godinovej; neskoršie ku kladným a záporným [a obzvlášť zákerným!] postavám, vrátane vôbec i akýchsi fantazmagorických ilúzií s intrigánskymi prvkami; a to je v skratke zrejme práve táto francúzska titulná zlátanina v podobe Tajomstiev Paríža, a to konkrétne pod taktovkou režiséra Andrého Hunebellea, budúceho tvorcu "fantomasoviek", ktorý si v danom titule tých všelijakých ingrediencií zmixoval asi až cezpríliš, čo malo potom úplne opačný charakter, než aký teda pôvodne i zamýšľal. ()
Ano, ano, ... zlo se často skrývá za bohatstvím, krásou, zdáním dobra a srdcem na dlani. To platilo kdysi, platí bohužel dnes a bude i v budoucnu. V "Tajnostech Paříže" je sice ono zlo zobrazeno na dnešní dobu již v poněkud omšelém a úsměvném snímku s Jean Maraisem, ale je stále dobře čitelné. A dobro? To je právě to úsměvno, ono nadnesené, neohrožené hrdinství a čest romantických postav "červených knihoven" vyjádřeno rolí Jeana Maraise. ()
Klasický kostýmový román Made in France o dobrákoch a tých druhých - intrikánoch. Gay Jean Marais typicky v klasickej roli hrdinu, ktorý všetko má (postavenie, peniaze), všetko ovláda (zbrane i pästné súboje), rád rozdáva peniaze chudobným, dostane sa z každej šlamastiky a všetkých navôkol zachraňuje. Slovom až príliš dokonalý chlapík. Teda až na to, že je strašná naivka. Dej filmu je pestrý, rád a rýchlo preskakuje z jednej scény do druhej, aj keď na druhej strane, slušivé tempo a dobrodružný nádych sú jedným z kladov filmu. Síce je to celé také čiernobiele a naivné a ani herecky nijak neoslní, ale v rámci žánru a doby vzniku si svoje zastane a väčšinou nijak neurazí. ()
Vypadá to vypadá, že TV Barrandov hraje Enšpíglovi na přání. Mohl bys mi v tom případě na nedělní večer objednat něco, po čem se na mě dívka mých snů vrhne bez toho, aniž bych musel holýma rukama vyřídit tucet špinavců jako Jean Marais? Jo a ať to hodí tak na desátou, chci jít ještě na večerní bruslení. Dík. ()
Galerie (13)
Photo © Gaumont
Zajímavosti (2)
- Když Jean Marais (Rodolphe) přijal roli, zamýšlel ji pojmout se všemi riziky, která tato role může obnášet, bez ohledu na fyzické obtíže natáčené scény. Nepřijal dvojníky z poctivosti vůči divákům, jako v následujících dvou velkolepých sekvencích: sekvence požáru v 10 rue du Temple, kde Marais skočí z horní části budovy, a sekvence Moulin des Ravageurs, natočená ve Vernonu na Vieux-Moulin à eau na břehu Seiny, kde herec musí projít pod mlýnským kolem. (sator)
- Na rozdíl od toho, co by název mohl naznačovat, se natáčelo ve městě Rouen v Normandii. Více než tři čtvrtiny exteriérových scén se točilo v uličkách v srdci starého Rouenu, které dokonale evokují monarchistickou Paříž, zejména ve čtvrtích Pomme d'Or a Saint-Nicaise, ještě před jejich demolicí. Dalším místem natáčení byly břehy Seiny ve čtvrti Saint-Paul v Paříži. Sekvence odehrávající se v pařížských katakombách byla natočena v kamenném lomu v obci Nucourt. (sator)
Reklama