Otcové a dcery

Tak, máme tu dve dejové línie: 1.) Jack & malá Katie (alias Potato Chip), a potom o 25 rokov neskôr 2.) veľká Katie & Cameron (& náhodné známosti). V podstate veľmi dobrý formát, ktorý sa postupne odkrýval a odhaľoval nám okolnosti minulosti a budúcnosti, takže k tomu námietky nemám. Ale aj tak sa mi nedá neposúdiť každú z dvoch línií samostatne (aj s jemnými spoilermi!). Prvá línia o pevnom pute milujúceho obetavého otca a malej zraniteľnej dcérky bola tutovka (aj keď občas až príliš veľká hra na city) - to sa mi naozaj páčilo, ako po scenáristickej, tak aj po pocitovej stránke. A nemôžem opomenúť skutočnosť, že tí Jackovi švagrovci boli fakt strašné hovädá! Druhá dejová línia, kde Katie už podrástla a mala problém sama so sebou, a zároveň sa snažila pomôcť iným - to ma až tak nebralo, hoci aj to malo čosi do seba. Ale nemôžem si pomôcť, na mňa to pôsobilo dosť priemerne a miestami strojene, dokonca až povrchne (asi tak povrchne ako jej Katine aférky). Ale v konečnom zúčtovaní to bolo aj vďaka zvolenému formátu dvoch línií v podstate veľmi dobré, tak akurát na 4*. P.S. Idiotské rebrované radiátory!!! (29.01.2016)

Emočně komplikovaný příběh, přesto ubíhá zcela přirozeně ... tak jako voda v řece ... tak jako vítr po planině. Odehrává se ve dvou časových rovinách, které se střídají stejně prostě jako noc a den - jako dva protipóly jednoho nebe a jednoho světa ... a všech jeho bolestí. Vypráví o tvrdých a nečekaných úderech pod pás s trvalými následky, s nimiž musíte žít, protože nemáte na výběr - protože osud na vás a na vaše traumata zvysoka kašle a žádnou alternativní realitu vám nenabídne. Berte - nebo nechte být. (05.07.2018)

Z chování té potřeštěné ženy musí být každému normálně smýšlejícímu jedinci poněkud nevolno. Taková by zasloužila přehnout přes koleno a dál už to znáte. P.S. Jak jsem očekával - "dospělá" verze bude buď lékařkou, nebo psycholožkou. Od Američanů se holt jeřábnice, prodavačky nebo soustružnice asi nikdy nedočkáme. (22.04.2016)

Je to velice zvláštní film, protože to ubíhá docela pomalu, ale Russell Crowe, Amanda Seyfried a Kylie Rogers hráli tak dokonale emotivně, že to vůbec nevadilo. Dokázala jsem se vcítit do postav, brečela jsem společně s malou Katie i velkou Katie a bylo mi líto Jacka Davise. Prostě jsem jim věřila všechno a proto se mi to tak moc líbilo. (15.04.2016)

Mě se nejvíce líbilo dětství v podání Kylie Rogers, protože ta holčička byla pro mě tak přesvědčivá, že mi je líto, že se postupně dostala do takové situace, ve které se poté plácala....Určitým způsobem jsem té dospělé Katie rozuměla...Něco mi na ní bylo neskutečně blízkého, ale zároveň to muselo být ohromně destruktivní...Na to, jak dopadne otec, jsem s napětím čekala a měla jsem trošku jinou představu..ale na druhou stranu - ok, možná lépe. Ten film je hodně smutný, hodně k zamyšlení, ale za mě zároveň průměr. (27.10.2018)