Obsahy(1)
Zpočátku romantický příběh o lásce Roba a Betty se postupně stává začátkem konce mužského protagonisty, když ze zaměstnání přinese celou mrtvolu (zatím nosil jen části lidského těla) a společně ji pomilují. Nicméně ani pak není Betty spokojená a svého snoubence opustí…
Tento poloamatérský snímek německého režiséra Jörga Buttgereita si získal svou proslulost během let, kdy se obaloval do hávu nepodložených legend. Je skvělým důkazem, jak se může film proslavit jen na základě „orální“ reklamy. Bez jakékoliv kampaně se stal Nekromantik vyhledávaným kouskem pro všechny zvrhlíky i obdivovatele neoficiální kinematografie (to už dnes o Buttgereitovi neplatí, o čemž svědčí i podpora Goethe Institutu).
Režisér vsadil na atraktivní téma erotické náklonnosti k nebožtíkům, protože obecenstvo dychtí po nechutnostech. Nekromantik 1 i 2 měl neuvěřitelný úspěch. První díl byl do konce 90. let zakázán v polovině evropských zemí. U druhého dílu chtěla německá cenzura zničit i negativ filmu. Nakonec se z něho stal předmět seriózního zájmu, a tak se dnes setkáváme s výklady, že jde o metaforu neschopnosti komunikace nebo že jsme svědky podobenství o nebezpečí AIDS a důležitosti bezpečného sexu, anebo také že Nekromantik je podobenstvím o rozděleném Německu. Bohužel jako minulý rok v případě filmu Kanibal holocaust (1979) i letos musíme upozornit na reálné scény zabíjení zvířat, které režisér očividně používá jen pro navození realistické atmosféry (např. Robova koupel s vyhřezlými kočičími vnitřnostmi). Naopak zábavně působí neumětelské triky jako rozpůlení lidské hlavy. Ale Buttgereit má již své slavnější předchůdce: Buio Omega (1979) (známější pod názvem Demencia) od Joa D´Amata nebo Macabro Lamberta Bavy.
Schraňování lidských ostatků a erotická vzrušivost smrti je, ať chceme nebo ne, součástí naší společnosti.
(Festival otrlého diváka)
Recenze (136)
Jak nekrofil ke Kristu cestu našel a k uspokojení došel. Závěrečná scéna je nesmírně romantická a dojemná. Jeden z nejnetypičtějších filmů, co jsem viděl. Pro jeho nápaditost. Pro jeho odvahu. Pro jeho nesmiřitelnost. Pro jeho otevřenost. Pro jeho oduševnělost. Pro jeho „normálnost“. Aneb takhle se rodí kulty. Neboť kulty mají omezený počet zbožňovatelů. A rozhodně nejsou pro nedělní program nejsledovanějších televizí. Je na nich krásné to, že o nich slýcháte a čtete mnohé a pak nakonec dostanete úplně něco jiného, než čekáte. A když to je v tom dobrém slova smyslu, je to opravdu šupa. Určitě bych tomu filmu dokázal vytknout namátkou třeba deset věcí (rozhodně ale ne hudbu, ta je naprosto vynikající a rád bych soundtrack), hodnocení to však neovlivní, protože tohle má nehodnotitelné kouzlo a technické stránky filmu jsou druhořadé. Jeden z nejromantičtějších filmů, co jsem viděl. Nevím, jestli si to ještě někdy pustím, ale byl to z různých pohledů a ohledů fakt zážitek. Původně jsem váhal mezi 4 a 5*, ale když si tady čtu některé komentáře, zvedám nahoru (dělám to poprvé, co sem chodím). ()
Jen pro otrlého diváka ! Film o nekrofilovi, který šokuje i po tolika letech. Já dokážu shlédnout mnoho nechutností, reálností atd., ale tohle je za hranicemi všeho. Film jsem musel přeskakovat, protože kombinace veselé hudby a natočených zvěrstev jsou hrozná kombinace. Film působí skoro jako autentické záběry. Nechápu jak tohle mohl někdo produkovat. Druhý díl je ještě horší ( a tím nemyslím kvalitu fimu ). Pokud tohle někdo hodnotí jako umění, tak ve skrytu duše nekrofil ! ()
Že se budu usmívat po skoro celou dobu sledování Nekromantiku, jsem teda vážně nečekala :). Nekromantik je.. jako když se podivný hnus snoubí s podivnou krásou. Kdo však podlehne jeho extraordinární expresi hnusu, tenhle odvážný experiment si neužije - tedy Nadhled, prosím. ;) Přiznávám, že jedna scéna mi slušně pobouřila žaludek (očičko), ale doprovodný soundtrack plný všeprostupující lásky a něžné vášně mě zase rychle vyhoupnul na obláček. Je to úlet, je to velice Jiný film. A ten klavír! Smekám autorům; v jiném balení bych tohle téma asi vážně nedala. ()
Pokud měl být Nekromantik filmem, který vznikl proto, aby se vzbouřil proti společenským normám Německa a ukázal vztyčený prostředník systému hodnocení filmů, tak byl cíl bezpochyby splněn. Nekrofilie nám může připadat jako zvrácené téma, ale režisér jejím výběrem prolomil pomyslné tabu a náleží mu v tomto ohledu prvenství. Bodového hodnocení se vzdávám. Více. ()
Bizarre experimental perverse freak alebo ako z najzvrátenejšieho filmu zrobiť romantickú romancu. Na NEKRomantika sa treba pozerať z obrovského nadhľadu a vtedy sa dá vo filme nájsť neopakovateľna jedinečnosť a genialita. Nemci sú neskutočné zvratené hovada. Verím, že Nekromantik si svoju kultovosť zaslúži zaslužené. Samoučelnosť a zvratenosť sa tu podáva v takom nespočetnom množstve, že diváka nakoniec nemože ohromiť ani zasrane hnusnú (real) snuff scénu so zajacom a sick koniec. Romantický hudobný podkres sa tu podáva v takých scénach, ktorými si zrobil reklamu celý film. Buttgereitovú tvorčiu slobodu neodsudzujem, ale jednu scénu si fakt mohol nechať. Hodnotenie je čisto subjektívne. Najradšej by som bol keby som toto hodnotiť vobec nemohol, i keď... ()
Galerie (36)
Související novinky
ČSFD skvadra zpět na Sitges Film Festivalu
Po úspěchu loňské filmové výpravy se čtyřčlenný ČSFD tým opět vydal na nejvýznamější festival pokleslých žánrů na světě. Hororoví fandové Filmmaniak, RUSSELL, Goldbeater a POMO (na spodní fotce zleva… (více)
Jste Otrlý divák?
Když nepočítáme sledování odpoledních telenovel, je jediný způsob, jako to zjistit: sebrat se a jít do pražského kina Aero na některé - a nebo rovnou na všechny - snímky uváděné v rámci přehlídky… (více)
Reklama