Phantasm V: Ravager

Nesúrodý zlepenec scén z prechádzajúcich Phantasmov, nepoužitého staršieho materiálu, ktorý mal Coscarelli odložený doma v šuflíku a zopár nových záberov s Reggiem, zväčša natočených v prostredí blázninca, v ktorom je umiestnený (Reggieho spomínanie má slúžiť ako spojítko všetkých tých flashbackov), zaodetý v šialene lacno pôsobiacom digitálnom šate. Špeciálne efekty mala na starosti Reggieho manželka Gigi Bannister, ktorej zrejme nedocvaklo, že finty, ktoré dokáže na PC spraviť s domácimi videami budú sotva stačiť na fanúšikmi tak očakávané zakončenie kultovej série. Ravagera vnímam ako úzkospektrálnu záležitosť, určenú skôr zarytým fanúšikom série, nakoľko si nedokážem predstaviť, čím by asi tak mohol zaujať nezainteresovaného a phantasmovskou nostalgiou nezaťaženého diváka. (30.04.2017)

Vypadá to na uzavření celé série (nedlouho po natáčení zemřel Angus Scrimm, představitel Tall Mana a bez něho to prostě už nejde). Don Coscarelli se pod pátý díl Phantasm podepsal už jen jako producent a scénárista a režii svěřil Davidu Hartmanu. Je to oldschool jak prase a ocení to zejména pouze fanoušci série, kteří ví, co se tam zhruba odehrává, ostatní diváci musí mít z toho absolutní zmatek a proto tak nízko hodnotí. Já jsem si to užíval, objevují se skoro všichni staří známí včetně Reggieho, Mikeho a Joseho, dokonce se objeví i černoška Rocky ze třetího dílu. Příběh se odehrává v hodně různých rovinách - současnost, minulost, i postapokalyptický mezičas, zkrátka béčková podívaná plná CGI efektů (které mě u této podívané nevadily), vyvážená poctivou maskérskou prací. Všichni už hodně zestárli, ale bojují proti Tall Manovi a jeho bandě trpaslíku a nemrtvých v plném nasazení. Boj jim hodně znepříjemňují i Dlouhánovi chromové koule, které by rády dlabaly mozky a kterých je v posledním dílu požehnaně. Reggi i v tomto dílu (tak jako v každém) nemá zase štěstí na ženský, už mě ho bylo líto :). Rozhodně Reggieho v boji proti zlu řadím na stejnou úroveň jako Ashe z Evil dead. Série se uzavírá a leccos se vysvětluje a pro mě je Phantasm spolu s Evil dead nejlepších hororovo/atmosférická sága a výlet do fantastických světů. V podstatě od prvního dílu se rozjíždí putování Mikeho a Reggieho po cestách, márnicích, hřbitovech a liduprázdných městech, kde jdou po stopách Dlouhána a které se uzavírá až v poslední části série. Sbohem Dlouháne, Miku a Regiie, budete mě moc chybět!! Potkáme se ve snech a jiných dimenzích. (21.11.2016)

Americký snímek „Phantasm: Ravager“ tak za mě rozhodně není zklamáním, jedná se o film, který dál buduje mýtus a hlavně se zde vrací všechny tři hlavní postavy, navíc v podání svých tradičních herců. A bohužel už jsme si jistí, že se tak děje naposled, samozřejmě pokud by v pomyslné šestce nebyl Angus Scrimm nahrazen svou digitální podobou. „Phantasm: Ravager“ ale zůstává hlavně snímkem pro fanoušky. (06.02.2020)

Tragédie. Tahle série je pro mě jedna z největších hororových srdcovek a její zakončení po 37 letech (!) a to za příslovečných pět minut dvanáct (těsně před smrtí Anguse Scrimma, bez kterého by to nešlo) pro mě bylo hororovou událostí roku. Bohužel, po zhlédnutí posledního dílu si přeju, aby nikdy nevznikl. A to ze dvou důvodů - obrazově vypadá až odporně lacině a co hůř, je naprosto o ničem. Už první a čtvrtý díl byly pořízeny za směšné peníze, ale rozhodně nevypadaly jako mix homevidea se starou počítačovou hrou. A už trojka a čtyřka poněkud natahovaly sérii a přitom tlačily na její trademarky, které se okoukávaly, takže pětka měla už dopředu regulérně vystřílené střelivo a to, co nabízí, z principu nepřekvapí a nevzruší, ať už jde o nové (obří) zabijácké koule, další návrat starých známých, který tolik potěšil už ve trojce, nebo zástup Dlouhánů a la MATRIX RELOADED. Obzvlášť když těch pár nových nápadů zabíjí nenápaditá realizace, viz. úvodní honička Hemicudy s koulemi. Přestárlý Dlouhán už také žádný strach nenažene a byl velmi špatný nápad, že tu toho nažvaní víc než ve všech předchozích dílech dohromady - Dlouhán nemá mluvit, má jen hláškovat. Ve výsledku tu fungují jen dvě věci - hudba a nostalgie, které u téhle série kráčí ruku v ruce. Závěrečné posezení starých kamarádů v obrněné Hemicudě mě přece jen dojalo. Milovaná kultovní série se - krajně neuspokojivě, ale přece jen - uzavřela. (09.10.2016)

Na poslední Phantasm jsem čekal opravdu dlouho a po shlédnutí dokonce i chápu poměrně nízké hodnocení a případné rozčarovaní zdejších uživatelů, protože Phantasm: Ravager není dokonalý film, naopak má obrovské množství nedostatků, ale já při sledování cítil jak mě zalévají vlny nostalgie a každou špatnou minutu si neskutečně užíval... (05.01.2018)