Režie:
David Robert MitchellScénář:
David Robert MitchellKamera:
Mike GioulakisHudba:
Rich VreelandHrají:
Maika Monroe, Keir Gilchrist, Jake Weary, Daniel Zovatto, Lili Sepe, Olivia Luccardi, Linda Boston, Bailey Spry, Claire Sloma, Debbie Williams, Rich Vreeland (více)Obsahy(1)
Devatenáctiletá Jay se po příjemné chvilce na zadní sedačce auta se sympatickým mladíkem ocitne svázaná v opuštěné továrně. A mladík ji zpovzdálí opatrně pozoruje. Čeká na okamžik, kdy se objeví démoni. Na okamžik, kdy to pro něj celé skončí a pro ni naopak začne. Nekonečná noční můra. Tyto až příliš reálné přízraky jsou součástí prokletí, které si jeho oběti předávají sexem jako štafetový kolík. A pro Jay původně slibný večer nakonec skončí tím nejhorším možným způsobem. Její milenec ji uprostřed ulice vyhodí svázanou a polonahou z auta a navíc od něj převzala kletbu spojenou s pronásledováním a útoky přízraků, které s ní od této chvíle budou na každém kroku. Její život se smrskne na nekonečný a všudypřítomný strach, před kterým nemá kam uniknout. Jay se svých zjevení může zbavit jedině tak, že je předá někomu dalšímu. Podaří se jí uniknout? (Cinemart)
(více)Videa (5)
Recenze (636)
Na jinak velmi zdařilém hororu s perfektně dávkovanou atmosférou nenaštve nic víc, než když si hlavní hrdinové navzájem idiotsky nehlídají záda. A občas pro jistotu zapomenou přemýšlet, protože... horor? Mitchell je borec a bát se budete často a hodně, pachuť mnoha trestuhodně nedotažených scének však po projekci zůstává až příliš dlouho na patře... ()
Duchařská historka o tom, jak se stát děvkou. Obecně duchařiny moc nemusím, jelikož většina je jich trapných a nestrašidelných. Tento snímek má ale vydařenou atmosféru, které pomáhají kamera a hudba (snad i proto, že jsou v ní slyšet všechny báječné italské horrorové soundtracky). Děsivý ne, ale zvláštně zneklidňující. Původně jsem uvažoval o 3*, jenže bazénová scéna mé hodnocení zvedla. Škoda jen hloupého useknutého konce. Tvůrci očividně nevěděli, jak dál, a tak se z toho vyvlékli. p.s. jde asi spíše o démona, jelikož duchové většinou nerozbíjejí okna kamenem....ale to nevadí... ()
Ne, neutečeš. Úvodní půlhodina je snad tím nejlepším, co se za posledních deset let na hororovém poli urodilo (a že se toho rodí požehnaně) - zbytek už je poněkud slabší, nicméně pořád TO tam bylo. Především úžasně bezvýchodný pocit, neboť kletby se dá zbavit jediným způsobem (a fakt moc doufám, že nepřijdou okázale debilní pokračování, jež z mytologie udělají tradičně nesmyslný maglajz) a ten rozhodně není žádným způsobem definitivní. Velkým tahákem je kamera, jejíž pátravě pomalé pohyby jsou přímo úměrné zvolenému tématu a pak také hudba, dokonale umocňující jinak minimalistické strašení (viz úvodní scéna, případně školní "honička"). ()
Mohu potvrdit, že tohle je určitě podle skutečné události! Mně se taky kdysi po jedné speleologické expedici objevila na žaludu taková divná žlutá vyrážka a pronásledovala mě na každém kroku, ať jsem se poděl kamkoliv. Snažil jsem se jí předat někomu jinému, co to jen šlo, ale výsledkem mého snažení bylo jen to, že jí chytlo i pár tehdejších figurantek a ta moje akorát začala víc hnisat. Taky jsem neutekl. Nakonec jsem na ní musel vzít pájku a drobní hlodavci mě teď milují pro mou anatomickou anomálnost. No, mám tedy mnohem raději závislé horory než ty nezávislé. Tohle „Pronásledování Informačními Technologiemi“ bylo místy dost divné až otravné, hrají v tom škaredí herci a jeho cílové publikum evidentně tvoří zdejší artoví panicové, jejichž životní náplň tvoří kromě rádoby fundovaného žvanění o filmech, vymačkávání beďarů a vyčesávání lupů z mastné kštice ještě marné pokusy neumětelsky ošukat tu odpudivou blondýnu z protějšího vchodu. A ti, co tu jásají nad originalitou příběhu, jsou patrně výhradními čtenáři Heryho Potrata, a tak je zřejmé, že jim nejlepší česká sci-fi novela všech dob, „Házím ti laso, kamaráde“ od Josefa Pecinovského z roku 1989, mohla velmi snadno uniknout. Holt pan Mičl asi bude nějaký americký KaďAK, který také trapně vykrádá, co může. ()
Nikdy nesúložte s cudzincom. Ak s nim už súložíte, použite kondóm, inak by sa na vás mohla preniesť "kliatba". Výborná atmosféra, skvelá kamera, naozaj mrazivých 100 minút, ktoré mi v mnohom pripomínali Nezvratný osud, aj keď sa tématom jednalo o niečo úplne iné. Škoda ale pokazeného záveru a predovšetkým zbytočnej, bazénovej scény. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (8)
- Báseň, ktorú číta nahlas učiteľka v triede, je "The Love Song of J. Alfred Prufrock" od T. S. Eliota. Zdá sa, že báseň má s filmom spoločné črty. (Pat.Ko)
- Rich Vreeland, ktorý zložil soundtrack k filmu, si zahral hlásateľa na škole, kde Jay pátra po Hughovi. (Marceloo)
- Kino, v kterém se ocitá dívka s přítelem na začátku, je Redford Theatre – historické kino v japonském stylu s plně funkčními varhany značky Wurlitzer. Kino se nachází na adrese: 17360 Lahser Road, Detroit, MI 48219, United States. Premiéru zde měl i film Lesní duch (1981). (MrPierc)
Reklama