Aleluja

Kdyby Kalvárie a Vinyan měly dítě, vypadalo by asi jako Alleluia. Fabrice Du Welz ve svém posledním filmu stvrzuje svoji pozici ojedinělého, ale stále poněkud nespravedilivě přehlíženého tvůrce, který se suverénně pohybuje mezi hororovým žánrem, černou komedií a uměleckým filmem. Těžko přesně říct, proč se jeho filmy většinou ocitají "jen" ve vedlejších sekcích velkých festivalů (Týden kritiky nebo Quinzane de realisateurs), ale svojí suverenitou a nápaditostí strkají do kapsy většinu snímků z hlavních soutěží. Alleluia brilantně přejímá poetiku Dogmatu 95 se všemi jeho kontradikcemi a servíruje strhující příběh jednoho zvráceného vztahu, ve kterém mužský princip neustále soupeří s tím ženským. Tím film navazuje na předchozí Vinyan, který tematizoval nezvladatelnou sílu mateřského pudu, zatímco Alleluia se zabývá destruktivním potenciálem ženského milostného vzplanutí. Du Welz své postavy (mimochodem skvěle zahrané Lolou Dueňas a Laurentem Lucasem) stylizuje do fanatických veličin, které svojí přítomností a výrazem zcela ovládají plátno. Tomu tady ještě dopomáhají právě dogmatické stylistické prvky jako ruční kamera, zrnitý (snad dokonce 16mm) film a převaha vypjatých detailů. Alleluia zároveň není suchou artovkou s genderovým podtextem, ale nesmírně zábavným snímkem, který do jisté míry čerpá ze splatterových konvencí a trierovských sebeuvědomělých hříček, jež navíc zručnou manipulací vzbuzují u diváků velmi silné emoce. Výhledově jeden z filmů roku. (24.05.2014)

Welz se nejspíš nikdy nestane mým oblíbeným režisérem, vždy naláká na "exploitation" a nakonec divák dostane psychologickou drámu, naštěstí při Aleluji jsem nemusel mít páratka na očích a mraženou zeleninu položenou na koulích abych téměř nezaspal jako při Calvarii, ale nadšený rozhodně nejsem. Pár lechtivých erotických momentů a jedna syrová brutální scéna v závěru, jinak vlastně téměř bez atmosféry, bez tempa a inteligence jsem ve filmu také příliš neshledal. 55% (29.03.2015)

Těžký film, který rozhodně slabším povahám nějak extra nedooručuju. Výlet do temného nitra dvou lidských duší, jejichž cesty se (bohužel) protly v tu nesprávnou chvíli. Vášnivé, milostné vzplanutí, měnící se posléze v pravdilo, že není nic horšího, než zhrzená žena, což tady platí několikanásobně, s drtivým dopadem pro všechny ostatní kolem. Až jsem se při sledování začal divit, že téhle bizární dvojici nějak začínám držet palce. Ale to mě po skončení hned přešlo, takže budu asi normální. Jen se mi možná líbí nenormální filmy, což je snad v pohodě.Tenhle je opravdu zajímavý, ale s nějakým oduševnělým rozborem počkám až po nějakém dalším kousku tohoto režiséra. Tohle byla moje premiéra, která rozhodně dopadla víc, než dobře. Řekl bych skoro na výbornou. (07.05.2015)

A přitom Fabrice vypadá na profilovce docela normálně, takže je asi chyba ve mně. Ne, tak tohle není můj šálek ani omylem. Prvních deset, dvacet minut bych ještě ustála, ale pak se to rozjelo tak bizarním způsobem, že jsem postrádala jakoukoliv logiku, pouze, že se Glorie zbláznila a jednala jak smyslů zbavená. O jejím příšerném manipulativním manželovi tam snad není ani zmínka a když, tak jedna věta a to se mi nezdálo dostačující k takovému vyšinutí mysli. A Michael jen přihlížel, ale že by hnul prstem, to ho ani nenapadlo, prostě jen zíral jako já u monitoru. Měl své důvody, souhlasím, ale já jsem z toho paf ještě teď. Tenhle film snad ani nějak oduševněle nejde komentovat, mně tedy rozhodně ne. (13.08.2015)

Docela divočina. A rozhodně ne pro každého. Z Fabriceho filmografie sice dost možná nejpřístupnější, ale pořád bizarní kousek. Mé počáteční obavy se cca po půl hodině proměnily v upřímné nadšení z toho, jakým směrem se snímek ubírá. Pocitovou stránku tvoří hlavně detailní kamera a živelný soundtrack, o všechno ostatní (černej humor, sex a mordování) se úspěšně starají hlavní postavy. Tahle ústřední dvojice má do sympatií daleko, a pokud by se vyhlašovala anketa o nejpodivnější filmový pár, Gloria s Michelem by jistě okupovali přední příčky. Úchylnější sociopaty těžko pohledáte. Závěr pak brutální a lehce melancholický. (04.04.2015)