Iracionální muž

Taková allenovská jednohubka, která neurazí, ale ani nenadchne. Allen ztrácí dech a moc nerozumím jeho touze točit ročně jeden film... Coby divačce, která má jeho filmy ráda a některé dokonce zbožňuje, už mi nic moc nedávají. Ano, z jakési povinnosti a setrvačnosti se na ně podívám, ale mají spoustu ale... A to je i případ Iracionálního muže, který není vyloženě špatný, ale na Allena je to prostě málo. (14.02.2016)

Všechny postavy, které vytváří, mají hluboký vnitřní rozměr. Každou svou (často rozpolcenou) roli prožívá, na každou se celé měsíce pečlivě připravuje. Prvně jsem si říkal, proč mu maskéři udělali takový pupek, pak bylo evidentní, že je jeho. I tady mi Joaquin Phoenix jednoduše sedl. Woody Allen za kamerou už tolik ne. Filmy točí jak na běžícím pásu, což mnohé vytáčí. Protože to dělá poslední roky tak nějak stejně. Leckterou myšlenku o pár vteřin později zopakuje voice-over tak zbytečný, že je to divákovi až líto. Nechci ale bilancovat a zdůrazňovat, jak se Allen opakuje. Prostě si užívám jeho nový kousek, kde znovu zkoumá morálku obyčejného člověka. Akademik Phoenix je cynik, který si rád přihne a studentům osobitě přednáší o filosofii. Okouzlí kolegyni, stejně tak studentku v kouzelném podání Emmy Stone, kterou nelze nemilovat. Obě jsou tak trochu unuděné poklidnými vztahy. A pak Phoenix divákům jen tak mimochodem představí svůj mrazivý plán, který ho má nakopnout do života. Výsledek sice působí monotónně, ale herecky je to síla, dialogy jsou slušné a některé scény snad až rafinované. A já prostě nejsem jedním z těch, jenž by vyrukoval s argumentem, že Allen pouze parafrázuje sám sebe a své starší filmové výlety. Díky i za tenhle. Ač za dietní čtyři. (02.02.2016)

Iracionálny film. Woodyho Allena mám rád, dokonca ako scenáristu veľmi rád, ale s jeho tvorbou to je hlavne v novom miléniu kolísavejšie ako na horskej dráhe. Na jedno Užívaj si, ako sa len dá! pripadá jeden Poznáš muža svojich snov, na jednu Polnoc v Paríži pripadá jedno Kúzlo mesačného svitu a na jedny Jasmínine slzy pripadá jeden Iracionálny muž. Oceňujem, že Allen dlhé roky točí jeden film ročne, ale v poslednom čase to je už skôr kvantita na úkor kvality a druhý ničím výrazný kúsok v poradí. Kde som nie tak dávno žasol na scenáristickou, aj režijnou prepracovanosťou Jasmíniných sĺz, tu len zalamujem rukami nad scenáristickou, aj režijnou neschopnosťou Iracionálneho muža. To, že to už nie je vôbec nič nové a všetci tu hovoria to isté a o tom istom ako v jeho predošlých filmoch by mi možno ani tak nevadilo. Vadí mi skôr, že Woody Allen je už natoľko zahladený do seba, že si nie je vedomý, že vyslovene filozofuje o nič a nad ničím a ešte sa celé to (naoko) snobské filozofovanie pre intelektuálov snaží predať akoby idiotom, kde každú situáciu, myšlienku nechá postavy vysvetliť, namiesto toho, aby diváka nechal aspoň nachvíľu vyložiť si ich pohnútky vlastným spôsobom. A vlastne ani neviem, či to bolo tentoraz možné v takto banálnom príbehu a s takto jednorozmernými postavami, ktoré sa síce snažia filozofovať nad životom čo to scenár povoľuje, ale inak konajú v rámci svojej jednej vykreslenej povahovej črty bez akejkoľvek zmeny. Nie je nič horšie, než sa tváriť takto snobsky a pritom točiť takú banalitu. Ešte raz opakuje, že Woodyho mám rád, ale na mňa tu nefungovalo takmer nič. Nezáživný dej, zbytočné dialógy, žiaden intelektuálnejší humor, ani chémia medzi postavami (popravde Joaquin Phoenix sa mi po skvelej Her skôr sprotivil), žiadna dráma a aj tie dve situácie, ktoré asi mali byť aspoň trochu napínavejšie boli natočené tak ledabolo až beda. A ja k tomu nemienim byť zhovievavý iba preto „lebo Allen“. Jedna z najhorších Allenoviek za jeho kariéru. CELKOVO: 2* (4/10) (29.01.2016)

Woody Allen nám tentoraz naservíroval mysterióznu drámu. Tentokrát je však nad vecou. S ľahkosťou podáva vážnu tému, pohráva sa s charaktermi, pretvára staré, aby vzniklo nové. Mnoho motívov opakuje, ale hrdinov obohacuje vrstvením ďalších inovatívnych pohnútok a tým ich posúva ďalej. Veľa kombinuje, zlučuje a pretvára, aby vdýchol dušu ďalšej rozorvanej postave. Kedysi bol ňou vo väčšine prípadoch on sám, dnes už vzhľadom na svoj vek ponecháva priestor mladším hereckým kolegom. Skalným fanúšikom chýba, Joaquin Phoenix však zosobňuje svojho antihrdinu presvedčivo. Režisérova najnovšia herecká múza Emma Stone si určite získa sympatie. Jej Jill je navzdory svojmu mladému veku silná žena, ktorú očarí zlomený profesor. Slávny Woody Allen si v tejto snímke vzal na mušku náhodnosť existencie. Podľa neho nič nie je ničím riadené a všetko je len vecou náhody. (10.06.2019)

Woodyho filmy z posledných 4-5 rokov sa mi dosť pozdávali (snáď s výnimkou To Rome with Love), a tak boli očakávania opäť vysoké. Ale bohužiaľ, napriek výbornému základu, zaujímavým postavám a sľubnej zápletke to bol napokon predsa len skôr taký priemer, možno ľahký nadpriemer. Ale na druhú stranu, ten filozofický podtext a Abeho konanie dodali tomu filmu celkom dobrú atmosféru, hoci od mystery štýlu, ktorý je uvedený v žánrovom zaradení filmu to bolo naozaj ešte dosť ďaleko. Emma Stone ma zvykne väčšinou baviť viacej, tu bola akási nevýrazná, čo je teda určite na škodu. Ale pointa bola napokon celkom obstojná :) (06.02.2016)