Obsahy(1)
Lotyšsko, 20. léta minulého století. Anna, mladá, krásná a vzdělaná žena, se zamiluje do o třicet let staršího dobrodružného podnikatele. S manželstvím přichází žárlivost, a tak se podnikatel rozhodne svou ženu „schovat" v lese. Anna mu porodí osm dětí. O mnoho let později se mladá umělkyně Signe ptá svého otce, jak babička Anna zemřela... Animovaný autorský snímek je ryze osobní výpovědí režisérky, která se potýká s dědičnou nemocí. V první části se na pozadí života své babičky dotýká nelehkého života v Lotyšsku během sovětské a německé okupace, aby se dále soustředila na ty členky rodiny, jež trpí stejným onemocněním. Signe Baumaneová je nejen režisérkou, autorkou kreseb a scénáře, ale také vypravěčkou filmu, čímž s divákem navozuje přímý kontakt. Smutné a tíživé téma se jí podařilo uchopit s nadhledem, nadsázkou i humorem, aniž by snížila jeho upřímnost a naléhavost. Místy vtipný, místy smutný celovečerní debut je vůbec prvním animovaným filmem v hlavní soutěži MFF KV. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (2)
Recenze (25)
[MFFKV - 2014] I Šutry v kapsách mě utvrdili v tom, že filmy z hlavní festivalové soutěže nejsou z valné většiny určené pro mě. Historicky první animovaný film v hlavní soutěži karlovarského festivalu zklamal na plné čáře. Neosobní animace spojená s neuvěřitelně otravným hlasem Signe Baumane, která vede monolog po celou dobu filmu. Po shlédnutí si nedovedu představit snad nic otravnějšího než je její hlas. Náležitě jsem atraktivitu snímku ocenil výživným spánkem v docela pohodlných sedačkách Grandhotelu Pupp a učinilo tak i spousta mých kolegů v blízkém okolí. Další přešlap. ()
Film na který jsem se těšil nejvíce, zařazený do hlavní soutěže, bohužel ani zdaleka nenaplnil má očekávání. Po novinářské projekci jsem cítil hodně rozpačitě. Předpokládal jsem, že režisérka ve svém prvním celovečerním filmu s autobiografickými prvky uplatní více imaginace a že celý příběh bude především vyprávěn formou obrazů. Zažil jsem však pravý opak . Vypravěčem příběhu je zde samotná Signe Baumane, která téměř na jeden zátah, bez pauzy, odvypráví příběh svých blízkých a svůj, na pozadí historických událostí Lotyšska. Obrazová složka filmu zde však působí jako by se mělo jednat pouze o ilustraci k tomuto vyprávění. Postrádá jakoukoliv invenci. Pro mě určitě jeden z nejslabších zástupců v hlavní soutěži. Mé hodnocení: 45%. Viděno: 49. MFF KV (novinářská projekce). ()
Přehnáná očekávání přináší o to větší zklamání. Je tomu bohužel tak i v případě vůbec prvního animovaného filmu v hlavní karlovarské soutěži. Scénáristka a režisérka Signe Baumane se po úspěšných animovaných kraťasech pustila do celovečerního snímku, v němž vypráví o třech generacích své rozvětvené rodiny a jejich potýkání se s duševními chorobami. Je to téma velmi osobní a zajímavé, avšak vyznělo ploše, jelikož celý příběh nemá téměř žádnou dramatickou stavbu, pouze připomíná prezentaci o depresi. Silnější dvě hvězdičky hlavně za odvahu a místy nápaditou animaci. ()
Sylvia Plath po Lotyšsku. Hluboce neoriginální film o depresi, který se autorka rozhodla zpřístupnit svým poněkud, ehm, výraznějším přízvukem v angličtině. Mně osobně příběhy o depresi baví, a tak dávám tři hvězdičky, ale připravte se na to, že ve filmu nejde o nic jiného než o osobní esej o životě autorky a její babičky, kterou doprovází obrázky. ()
Velice osobní a otevřená zpověď Signe Baumane o bojích s duševními chorobami v její rodině. Baumane se daří vložit do její zpovědi i špetku humoru, což příjemně odlehčí poměrně těžké téma. Animace je krásně hravá a normálně by nechávala spoustu prostoru pro divákovu představivost, avšak je doprovázena neutichajícím vyprávěním samotné režisérky, a tak se na divákovu fantazii ani nedostane, neboť je mu přesně všechno vysvětleno, a to je dle mého velká škoda. 65 % ()
Galerie (15)
Photo © Zeitgeist Films
Zajímavosti (5)
- Film byl natočen mixem klasické kresby a technikou papírmašé. (Zdroj: Cinema) (Terva)
- Signe Baumane natočila film podle vlastní zkušenosti s depresí. (Terva)
- Při uvedení v Karlových Varech 2014 režisérka Signe Baumane prohlásila, že se bála reakci lidí a divila se, že nikdo neopustil předčastně sál. (Terva)
Reklama