Thor: Ragnarok

Nejvtipnější a zároveň asi i nejlepší film ze světa Marvelu, který jsem vůbec kdy viděl. Jo a k tomu s nejstylovější hudbou odkazující na vzorové osmdesátky, která do celého příběhu naprosto dokonale sedla. Doslova, jak kdyby Daft Punk po Tronovi rozjeli další filmařsky hudební orgie. Nicméně je mi jasné, že volba na post režiséra v podobě alternativního Novozélanďana Taika Waititiho byl dost velký risk. I vzhledem k tomu, že většina dialogových scén je založená na improvizaci. V tu ránu sice můžete očekávat cokoliv, ale pokud znáte předchozí režisérovy pecky, tak jen doufáte, že tento Thor bude mít úspěch a on se poveze s ním. Samozřejmě tady hraje roli i fakt, pokud máte rádi Thora obecně. Podle mě je to aktuálně nejlepší, nejoriginálnější, nejnápaditější a nejvtipnější postava ze současného Marvel světa. Film Ragnarok ale celou tu originalitu a vtipnost převedl do vyššího levelu. Hodně dlouho se mi nestalo, abych se u filmu smál tak, jako při sledování tohoto dílu. Samotnou improvizací tu herci vytvořili řadu tak dobrých scén, u kterých pochybuji, že se o nich nebude po hospodách mluvit a popřípadě je i parodovat. K tomu příběh samotného Ragnaroku je super, Jeff Goldblum v podobě samolibého vládce arény na zpustošené planetě plné odpadků je také naprosto skvělý. Stejně tak i Mark Ruffalo v podobě Hulka je tu asi nejviditelnější, jak vůbec kdy byl. A samozřejmě i všichni ostatní tu mají svoje slovo. Anthony Hopkins, Karl Urban, Cate Blanchett, Tessa Thompson, Idris Elba, ale i Benedict Cumberbatch, který svojí jednou scénou s Thorem dokázal, že taky umí být vtipný a zábavný. Ne, jako ve svém mnohdy až moc vážném filmu. A to ani nemluvě o celé řadě cameo rolí, ve kterých si jednu roli střihnul, jako již tradičně, i samotný režisér. Celkově vzato tedy více než super. Myslím si, že nic lepšího a zábavnějšího v tomhle roce už neuvidím. A popravdě bůhví, kdy uvidím. (07.11.2017)

Ohromná zábava. Tucty a tucty fakt podarených gagov. ("Welcome, son of Odin." "Thank you, son of... bitch.") Všetci herci si ten úlet očividne užili, dokonca aj bývalé poleno Hemsworth je tu fajn a zábavný. Blanchettka podľa očakávania výborný zloduch, konečne vieme, ako by dopadla Galadriel, keby prešla na temnú stranu. O vizuálnej stránke a trikoch ani nebudem hovoriť, filmy od Marvelu patria k špičke. A zároveň je to film, ktorý nejako extra nevybočuje zo série, pokračuje vo výstavbe (či skôr dejovo funkčnom rúcaní) Marvel Universe a dobre v ňom fungujú aj vážnejšie či cool hrdinské momenty (ten timing Led Zeppelinu je dokonalý). A aj keby sa odbúrali tie haldy vtipov, zostal by solídny kompaktný príbeh, v ktorom vystrelia všetky scenáristické pušky, nie iba duo Des a Troy. :) (05.11.2017)

„Ja som to kladivo nepoznal. Ale z toho, ako láskyplne o ňom rozprávaš, to znie tak, že ste medzi sebou mali krásny vzťah, ktorý by sa dal prirovnať k vzťahu so živou osobou.“ – „Povedal si to veľmi pekne. Ďakujem ti.“ Ježiši to je divočina! Šibalsky roztopašné!! Parádny rozjazd, bravúrny koniec a medzitým... kopec superšvandy! Dve hodiny som sedel ako prikovaný a bavil som sa, hoci pôvodne som mal z kombinácie Thora a Flasha Gordona obavy. Presne tento absurdný typ humoru zbožňujem. Nezabudnem na vtipy ako „hra na zachráňte ma“, „pád na most“, „dnes mám narodeniny“, „maskujem sa – veď je ti vidno tvár – ale keď si to dám takto, tak nie je - aha“, „samovoľné otáčanie reťaze“ a „odrazená lopta“. Miestami to vyzerá ako sitkom za 180 miliónov (režisér sa evidentne inšpiroval kraťasmi Team Thor). Občas je humor použitý vo vážnych momentoch a tým pádom ich trocha znehodnocuje, ale s prižmúrenými očami sa to v pohode dá. Od Hulka resp. Bannera som čakal o čosi väčší priestor (a Hulk je možno až príliš detinský), zato má film množstvo momentov, ktoré príjemne zaskočia (Sanctum Sanctorum, oko, Thorova trojica spolubojovníkov, mystické pasáže s Odinom, kamenný Korg alebo geniálna hláška "Nie si predsa boh kladiva, ale hromu."). K tomu Jeff Goldblum (podávajúci typický goldblumovský výkon), veľmi pekná vizuálna stránka (viacero ikonických momentov – Thor skáčuci na moste proti šíku nepriateľov, zničenie Valkýr, možno takto nejako by to vyzeralo, ak by sa režisér rozhodol sfilmovať Bibliu). V neposlednom rade treba povedať, že tento film pravdepodobne zachránil Thora pred smrťou, pretože Hemsworth je pod Waititiho radikálnym režijným vedením nový človek a hrá novú postavu, ktorú by nechalo zabiť len štúdio so samovražednými myšlienkami. Nebál by som sa Ragnaroka označiť za jednu z najlepších marveloviek. Uznávam ale, že veľa zachraňuje aj neskutočný soundtrack. P.S. - Komiksovú predlohu pokojne ignorujte, je stará a slabá, paradoxne ale film vlastne nie je ani tak adaptáciou komiksu Thor: Ragnarok, ako skôr Hulkova planéta. Cinemax TN 2017 (06.11.2017)

“Darling, you have no idea what's possible.” Doufám, že dalším Waititiho filmem bude adaptace flashovky Robot Unicorn Attack, protože tohle k ní nemělo daleko. Byť Novozélanďan se zálibou v košilích s ananasy nenapsal scénář, vnímám hlavně jako jeho zásluhu, jak barevný, střelený a stylisticky různorodý celý film je. Jen během prvních několika minut jsme svědky hrdinova sebeironického rozhovoru s kostlivcem, variace na „Look at my shit“ scénu ze Spring Breakers a parodie divadelní sošnosti první Thorovy sólovky. Vlastně mě mrzelo, že se Waititi musel držet marvelovského kánonu a rozšiřovat MCU (trochu nadbytečná scéna se Strangem) a nemohl celý film vystavět jako uvolněný buddy movie, ve kterém Thorovu trpělivost postupně testuje Loki, mluvící hromada šutrů, která chce rozpoutat revoluci, věčně nalitá Valkýra a vědátor se sedmi doktoráty a problémem se sebeovládáním. Postavy a jejich jiskřivé dialogy k sobě tak jako tak strhávají víc pozornosti než další generická zápletka s bohyní smrti, která chce rozpoutat peklo, protože má daddy issues. Struktura vyprávění je tomu naštěstí zčásti uzpůsobena. Po rozehrání hlavní dějové linie se hrdina propadne do světa, ve kterém musí řešit úplně jiné starosti, takže napravení situace na Ásgardu, o níž je Thor zpravován pouze zprostředkovaně, musí být odloženo. Hrdina je nadto vícekrát jen vláčen osudem (nebo Hulkem) a nemůže činit svobodná rozhodnutí, věci se dějí bez jeho přičinění. Podvratnost tohoto přístupu, stavějícího na hlavu celý superhrdinský koncept, vrcholí ve finále, kdy je problém vyřešen jinak (a někým jiným), než byste čekali. Když si k soustavnému odmítání (resp. komentování a zesměšňování) pravidel hry přidáte herce vychutnávající si své role (boží jsou hlavně Tessa Thompson a Jeff Goldblum), akční scény inspirované arkádovými hrami a chytře přiblblý humor, dostanete film, který vás buď bude iritovat tím, jak odmítá brát cokoliv vážně, nebo nadchne coby nejzábavnější marvelovka ever. Pro mne platila druhá možnost. 85% (29.10.2017)

Překvapivě důmyslně epizodicky vystavěná hříčka, která pracuje pod pláštíkem SF&F komedie na průsečíku řady žánrových vzorců, s nimiž Marvel Cinematic Universe obcuje. To obnáší spoustu rozpustilých gagů a epizodek v rámci dvou delších, souběžně rozvíjených vyprávěcích oblouků. ____ V něčem mi THOR: RAGNAROK strukturně připomněl výstavbu SOUBOJE TITÁNŮ: dva relativně autonomní oblouky (za sebou, ne souběžně zapuštěné do sebe), epizodická struktura uvnitř nich, hustá síť transtextuálních citací a titán na závěr. SOUBOJ TITÁNŮ ale natočili v době, kdy nadsázka byla spíše vnitřně naznačovaná a bezelstnějším divákům, kteří si nechtěli kazit dramatickou zkušenost ironickým čtením, poskytoval možnost vnímat jej jako relativně vážné dílo (srov. též rané bondovky či první trilogie STAR WARS). ____ Podobně postupoval i Keneth Branagh v prvním THOROVI, zatímco THOR: RAGNAROK tuhle rovinu naopak účelně rozbíjí a hraje s otevřenou sebeuvědomělostí doslova od prvních záběrů, v čemž mu dost napomáhá i klíčové plus (nejen) marvelovských komiksových filmů: skvělí herci. ____ Žijeme totiž v době, kdy i nejlepší, nejzkušenější či nejváženější herci a herečky napříč generacemi pronášejí ve srandovních kostýmech/schovaní pod pixely naprosto obskurní repliky v rámci fikčních světů s ujetými pravidly a děním následujícím nejprovařenější vývojová schémata - a nejenže jim podobná angažmá nezničí kariéru a točí je souběžně se zcela nežánrovou uměleckou produkcí, ale právě díky nim jsou tato dílka leckdy okouzlující. ____ Ve filmu THOR: RAGNAROK je třeba i na primitivním Hulkovi vidět, jak výborný a s citem pro přesné načasování je Ruffalo pod nánosem senzorů. Jinak řečeno, kdyby ve všech těch filmech nehráli tak dobří herci - a kdyby MCU tak důmyslně nepracovalo s žánrovým portfoliem, v čemž do značné míry imituje systém studiové výroby ve třicátých letech -, bylo by zřejmě poněkud vyčerpávající je pravidelně sledovat. ____ (Jo, pro řadu diváků je tomu i dobrým hercům a rozpustilému vypravěčství navzdory, ale je třeba si uvědomit, že ještě docela nedávno bylo i mezi popkulturně vstřícnými intelektuály přípustnější přiznat četbu D. Steelové než DAREDEVILA.) (29.10.2017)