Central do Brasil
Central do Brasil
Hlavná stanica
Central Station
Režie:
Walter SallesKamera:
Walter CarvalhoHrají:
Fernanda Montenegro, Vinícius de Oliveira, Marília Pêra, Othon Bastos, Matheus Nachtergaele, Caio Junqueira, Rita Assemany, Otávio Augusto, Harildo Deda (více)Obsahy(1)
Když vám ujede poslední vlak, najděte si někoho, koho můžete milovat! Brazilský Kolja se jmenuje Josué aneb road movie k věčným pravdám. Bývalá učitelka Dora si přivydělává jako příležitostná písařka na hlavním nádraží v Rio de Janeiru. Jejíma rukama projdou denně desítky dopisů, o jejichž napsání ji žádají lidé, kteří neumějí psát. Jednoho dne ji jedna zákaznice požádá, aby napsala dopis jejímu manželovi a otci chlapce, jehož má s sebou. Chvíli poté se stane Dora svědkem nehody: tuto ženu srazí auto a její synek zůstane na ulici sám. Chlapec se několik dní potuluje po nádraží, až se ho Dora nakonec ujme. Hodlá si přivydělat tím, že ho postoupí pokoutní agentuře obstarávající děti k adopci. Později však pocítí výčitky svědomí, unese chlapce z bytu překupníků a podstoupí s ním cestu za jeho pravým otcem. Ani Dora, ani chlapec nejsou zpočátku nadšeni jeden druhým, ale dlouhé a náročné putování postupně odbourává jejich předsudky a mezi oběma se začíná vytvářet pevné citové pouto... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (35)
Tenhle film mne velmi zaujal. Možná banální příběh? Možná naivní pohled na problémy třetího světa? Možná. Ale byl to každým coulem pohled na jinou kulturu, jiné lidi. Evropských, amerických, australských a mnoho jiných filmů jsem už viděl hodně. Jihoamerické filmy člověk vidí zřídka. Tenhle se rozhodně povedl. ()
Takový hezký, lidský příběh o tom, jak to může dopadnout, když se shodou náhod dostane malý chlapec k někomu, koho vůbec nezná a kdo se mu nelíbí, ale s kým musí strávit nějakou tu dobu. Jasně, dost to připomíná "Kolju", ale tady bych asi nějakou zásadní inspiraci nehledal. Prostě z toho vzešel výborný film na podobné téma. ()
Zdálo by se, že ohrané téma... Dítě polepšuje dospělého, ubohý sirotek a ženská, co nemá žádnou vnitřní morálku ani nic podobného, ale ohrané to nebylo. 1. herci jsou báječní, 2. Brazílie je drsná, krásná, krutá a barevná. 3. nečekejte klišé, i když ho vám tam budou nutit na každém rohu, tam kde ho budete čekat nejvíc, tam nebude. ()
Keď som videl Hlavné nádražie prvý krát pred mnohými rokmi s mamou, tak si pamatám, že celý film preplakala. Je to lepšie, ako keby preplakala nejaký tuctový gýč, ale zároveň treba Sallesovi priznať, že útočiť bezprostredne na city divákov mu ide dokonale. Predvídateľné rozprávanie prebieha na pozadí ilustrácie ťažkej sociálnej situácie v Brazílii, ktorá sa odvtedy asi len v málom zmenila. Obrovské množstvo obyvateľstva je negramontné a je to vďaka poňatiu filmu aj dôvod k ďalšiemu dojatiu. Výstavba nových štvrtí pripomína skôr kurníky pre nemysliacu drobež (žiadne ploty znamenajú menšie súkromie) a staré paneláky vo veľkomestách úle, o to viac nami však jednotlivé osudy ich tragických obyvateľov pohnú. Od miery dojatia bude potom závisieť aj vaše hodnotenie tohoto veľmi pekného filmu. 70%. ()
Stará rachetla si zarába na negramotných chudákoch, za ktorých píše listy, ktoré však nikdy neodošle. Tu sa jej pripletie sopliak, ktorý stratí tragicky mamu a zavesí sa starej na krk. Vyberú sa spolu hľadať otca s tým, že stará využíva každú možnosť sa spratka zbaviť. Nedarí sa. Keď nemajú ani vindru začnú odrbávať o peniaze aj pútnikov. Nakoniec sa do seba aj zamilujú. Malý frkan by starú aj posexoval, aj vysvetlil ako na to, ale nemal čím. Nakoniec sa aj tak starej podarí zasrana zbaviť a vypariť. To je všetko. Pohľadný road movie veľmi autenticky natočený z exoticky netradičného Ria De Janeira a z celkove prostredia, ktoré pridávalo na kvalite deja. Slušné herecké výkony hlavných aktérov rozhodne nenudili a vytvárali slušnú dejovú atmosféru. ()
Reklama