Režie:
Walter SallesScénář:
Jose RiveraKamera:
Eric GautierHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Gael García Bernal, Rodrigo de la Serna, Mía Maestro, Mercedes Morán, Sergio Boris, Matías Strafe, Bárbara Lombardo, Antonella Costa, Alberto Granado (více)Obsahy(1)
Je mu třiadvacet, studuje medicínu - a ještě netuší, že vstoupí do dějin jako Ernesto Che Guevara. S kamarádem Albertem Granadem se vypraví na cestu po Latinské Americe na staré motorce Norton 500. Píše se rok 1952 a před nimi není nic jiného než volná silnice - bez turistů, hotelů a map, jen s čerstvým větrem v zádech. Dostat se z Argentiny až do Venezuely, to je sen, který výlet dlouhý 8000 kilometrů mění v realitu. Snímek inspirovaly Guevarovy deníky Notas de viaje a Granadova kniha Con el Che por America Latina. Záměrně apolitický pohled pro nás objevuje Guevaru jako ikonu, jež jako by se na film obtiskla z čistě vypraného trička: jen oklikou totiž připomíná postavu příštího kubánského revolucionáře. Film získal Cenu BAFTA a François Chalais Award a Cenu ekumenické poroty na MFF v Cannes 2004. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (145)
Výborný film na kontroverzní téma. Pravdou je, vypovídající hodnota této road-movie je mnohem větší, když vezmeme v potaz, že má reální základ a že ta cesta stvořila relativně důležitou historickou postavu. Fuser samozřejmě nebyl první člověk, který vyrůstal ve zlaté kleci a kontakt s realitou ho naladil na sociální notu. Na rozdíl třeba od Siddhárthy Gautamy ovšem jde na to s flintou a to byla ta chyba... s čím kdo zachází, že ano. To naštěstí není téma tohoto filmu, takže největší hodnota je to odhodlání kapající z první půlky snímku, neuvěřitelný obraz reálné latinské ameriky poloviny minulého století a... ta příroda. Rozhodně stojí za shlédnutí a zamyšlení. ()
O Guevarovi jsem nevěděl zbla nic, jen že to byl jakýsi slavný pobočník Castra při Kubánské revoluci. Od Diarios de motocicleta jsem očekával poměrně hodně a to asi byla chyba. Tato očekávání ještě navýšil silně pohodově povedený začátek, na který navazovala velmi dobrá první hodina s krásnými přírodními sceneriémi. Bohužel po příjezdu do Peru se film sesype jak domeček z karet a stane se z něj natahovaná nuda, ačkoli jsem v ní žádnou zde zmíněnou propagandu neviděl. O Guevarovi toho stále moc nevím, jen že to byl jakýsi slavný pobočník Castra při Kubánské revoluci a byl zastřelen agenty FBI. ()
Pre niekoho chladnokrvný vrah, kat z La Cabaña, pre mňa jedna z najväčších postáv histórie. Mladík opradený legendami, ktorý v rovnomennej knihe opisuje svoj prerod na neskoršieho aktivistu, revolucionára, partizána. Bernalovi to maximálne svedčí, príbeh nemá žiadne hluché miesta a všetko do seba krásne zapadá. Film, ktorý by sa mohol kľudne volať Che: Origin, keby ho už sám Ernesto raz nevydal pod svojim názvom. Zaujme najmä charakterová premena naivného chlapca v sociálne cítiacu bytosť, ktorá sa už ďalej nemôže pozerať na okolitú biedu, do srdca sa mu vkráda silné národné povedomie, nie však šovinisticky, ale v rámci všetkých štátov Latinskej Ameriky dokopy. Ernesto možno bol neskôr zodpovedný za nespočet popráv, jedno mu však uprieť nemôžem - počet životov, ktoré zachránil, či už ako lekár, alebo vďaka revolúcii. Veľmi silný filmový zážitok podtrhnutý príjemnou hudbou a krásnou scenériou. ()
Ona samotná kombinace, dva muži a motorka, fungovala už v Easy Rider a funguje i tady. Už od prvního záběru z filmu čiší taková atmosféra beztarostna, že máte sto chutí podniknout taky cestu skrz přenádherné scenérie Jižní Ameriky. Jasně mladý Ernesto je tam až extrémně moc velký klaďas, ale jednak mu to v Bernalově podání žeru a jednak věřím tomu, že mládí je doba krásné naivity. Což je přesně to, čím Deníky dýchají až do závěrečných titulků. ()
,,...TÚLANIE PO OBROVSKEJ AMERIKE MA ZMENILO VIACEJ, NEŽ SOM SI MYSLEL." __ Najprv by som rád napísal, že mi veľmi nejdú do hlavy niektoré podhodnotené názory na tento film. Pre mňa to bol zase po istej dobe veľký filmový zážitok. Veľmi vďačný námet o nevinnej mladosti slávneho revolucionára sa pretavil v naozaj silný príbeh. V prvom rade ma snímka oslovila svojim spracovaním, ktoré sa zaobišlo bez prehnanej sentimentality pri ukazovaní mnohých jednoduchých a pritom veľmi silných scén (predovšetkým Ernestove návštevy ťažko chorých, ale i obyčajných ťažko pracujúcich ľudí). Práve v druhej polovici pri ukazovaní obrovskej biedy a trápenia s ktorými sa mladý Che Guevara pri svojich potulkách kontinentom stretol sa prirodzene mení aj charakter jeho postavy, do budúcna rozhodnutý pokúsiť sa priviesť k lepšiemu život týchto ľudí. Okrem tohoto film tiež disponuje miestami odľahčujúcim humorom, príjemnou hudbou a priam pompézne nasnímaními úchvatnými prírodnými scenériami. Zo záverečného sledu čiernobielych záberov kamery by sa dali urobiť skvelé fotografie. ()
Galerie (32)
Photo © Focus Features
Zajímavosti (6)
- Skutečný pár jezdil na britských motocyklech Norton International, jednoválcových “pětistovkách“. Ve filmu skutečně použili restaurované Nortony s výjimkou “nehod“, kdy se jezdilo na upravených maskovaných Suzuki. Nortony se jinak přestaly vyrábět v roce 1977. (džanik)
- Ve scéně s Ernestem a Albertem v chilském měděném dole Chuquicamata předák křičí, že důl není žádná turistická atrakce. V dnešní době však ano. (džanik)
- Píseň "Al otro lado del río" (Na druhé straně řeky) uruguayského skladatele Jorge Drexlera se stala teprve druhou neanglickou písní, která získala Oscara (na ceremonii ji zpívali Antonio Banderas a Carlos Santana). Tou první byla "Ta paidia toy Peiraia" (Děti z Pirea) řeckého skladatele Manose Hatzidakise z filmu Pote tin Kyriaki (Nikdy v neděli, 1960). (džanik)
Reklama