Cosplay (E04)

Tento díl Kmenů patří mezi ty kvalitně a hlavně kompletně zpracované. Nahlédneme pod pokličku jednotlivých Cosplayerů, jejich soutěžení, pochopíme co všechno takový Cosplay obnáší, proč to lidi dělají, proč se združují a proč je to tak baví. Zkrátka není to sice pro mě nejpříjemnější díl, ale patří mezi ty nejlepší. 7/10 (21.06.2015)

Infantilita oficiálního merchandisingu nemajetných, ale o to více šikovných… Čím dál tím více se i u nás prosazující cosplaying je natolik zajímavý (a do jisté míry i znepokojivý; jakkoli v jádru nekonfliktní) fenomén, že z něj mělo být i na ploše s touto subkulturou pouze letmo seznamující půlhodiny vytřískáno podstatně více než něco málo rádoby dojemných momentek „kterak si introvert ke svému vnitřnímu extrovertnímu já cestu našel“. (30.03.2015)

Chápu, proč má ze všech dílů Kmenů zrovna tenhle prozatím nejvyšší hodnocení. Není a ani se nesnaží být konfrontační (jakkoli prolog, trefně pointovaný zvoláním „My jsme mutanti!“, naznačuje, že by být mohl). Od cosplayerů si neudržuje kritický odstup, ale jde jim vstříc – příhodně volenou hudbou, zpomalenými záběry, pomalými nájezdy a obletováním kamery okolo postav (stylistické prvky kopírující sebestylizaci cosplayerů na jejich fanouškovských videích) nebo dodatečnými zvukovými efekty se snaží výjevy Darth Vadera před kulturákem nebo Iron Mana na nočním sídlišti zatraktivnit. Přitom by se nabízelo udělat přesný opak – podtrhnout nepatřičnost oživlých produktů amerického a japonského zábavního průmyslu na českých dvorcích. Trvalá infantilita společnosti, která si chce raději hrát než řešit problémy světa dospělých, je zde předkládána jako roztomilý fakt. Proč ne, dalo by se namítnout. Potřebu schovat se před vlastním já pod ručně vyrobenou masku nebo své identity naopak multiplikovat (jak zní druhý zaznamenaný výklad cosplaye), chápu, a sledovat, jak si Joker, Batman a Rorschach hází míčem je mi rozhodně milejší, než poslouchat namachrované rappery nebo přihlížet hovadství skupiny fotbalových „fanoušků“. Od současného českého dokumentu jsem se ale naučil očekávat víc než neškodné konstatování toho, jak se věci mají. (25.03.2015)

Čtvrtý a doposavad nejlepší díl cyklu. Po (nazvu to vznešeně) umělecké stránce pořád jenom sedmá třída druhého stupně, ale s jasnou vypovídající hodnotou.....nebo chcete-li - nevíš nic o cosplayové subkultůře, tak tu máš kohouta. Žádné honění si trika, ale jasné costume play je tohle a tohle, tehdy a tehdy. Pro mne určitě lepší cesta, než ta zvolená například Bohdanem Bláhovcem. (09.04.2015)

Dobří magoři, aneb, když to s csfd až moc přeženete. Pochopím aktivní účast na rekonstrukcích bitev typu té u Gettysburgu, ale za Little Ponyho bych se nepřevlékla ani při sexuálních hrátkách, myslím, že mi postačí sbírat figurky. Jinak za Hobití nohy bych ušetřila, mám je od přírody. Sečteno a konstatováno - Cosplay u nás není nic jiného, než Čechy tolik nenáviděný Halloween mimo 31.10. (10.04.2015)