Pod sluncem

.To, co bych chtěla napsat, už zde v komentářích hodně zaznívá, tak to zkusím trochu jinak. Všechny tři hlavní protagonisty v tomto filmu spojovala jedna věc - scházela jim pravá láska. Erikovi - egoista, který znal lásku, ale hlavně tu fyzickou, tvrdě se bránící té skutečné. Ellen - jak jsem postřehla, tak z jakési formy lásky utekla, aby hledala tu pravou, nenaplněnou jinde. Olaf - který ji znal pouze jako mateřskou, ale hledal jinou, manželskou, pravou a trvalou. Nádherný film. Těžko psát komentáře, když film ze mě ještě zcela nevyšuměl. Za hudbu uprostřed parketu bych dala hned pět hvězdiček - tak sladká, ale ona tam dokonale sedla. Není nic nového POD SLUNCEM, že život bez lásky je nenaplněný a prázdný . Možná to zní pateticky, ale není to snad pravda? (05.09.2014)

"Under solen" dost dlouhou dobu patřil do mé TOP-ky; ač jednoduchým (někdo by napsal až prostoduchým) příběhem, zanechal ve mně pozitivní stopu a úsměv. (Obsahově) Osamělý muž čtyřicátník, vlastnící hospodářství  kdesi daleko od lidí, neumí číst ani psát, a ani milovat. Kontakt s okolním světem  zajišťuje tzv. přítel, (ač je to ve skutečnosti floutek, frajírek a oškubává ho o peníze). Olof se konečně odhodlá k "akci" a podá si seznamovací inzerát.... atd atd. Snímek mi učaroval vynikajúcim ztvárněním hlavního hrdiny Rolfem Lassgårdem (Muž jménem Ove, Zničující láska, Po svatbě...), který v této roli ztělesňuje muže dobrého, laskavého, nesmělého, osamělého, naivního,  následně milujícího, náruživého,  později rozčarovaného, zklamaného, skleslého, zkormouceného tak přesvědčivě, že nemohu jinak, než "Under solen" i nadále ctít a milovat :) (27.01.2024)

Film, který jsem už dříve viděla a ztratila, film, který se ke mně po letech znovu vrátil...Sluncem ozářená venkovská krajina, podmanivá hudba a jednoduchý příběh o lásce a možná i o tom, jak je důležité si na ni počkat. Olof na ni čekal až mučivě dlouho, ale o to silněji ji teď vnímá a je si ji absolutně jistý. Ani tajemná Ellen by se do Olofa nejspíš nezamilovala, kdyby za sebou neměla špatnou životní zkušenost a proto dokáže docenit, co ji nabízí. A ten vyčůraný hajzlík Erik není zralý ani na lásku a ani na přátelství. Nepatetický příběh o hledání štěstí a harmonie mě znovu očaroval. (12.09.2015)

„Osamělý sedlák, 39 let, s autem, hledá mladou ženu jako hospodyni.“ - „Můžete ještě jednou a trochu pomaleji?“ I tenhle film je pomalý, ubíhá si svým tempem při poměrně velkorysé stopáži. Přitom mě nestačil nudit ani chvilku. Hlavnímu (výborně zahranému) hrdinovi, nesmělému, dobrotivému, ale dost jednoduchému sedlákovi, fandíte a doufáte, že se na něj konečně usměje štěstí. A díky žárlivému „kamarádovi“, frajerovi, který si jako jediný Švéd potřásl rukou s Presleym, se vše jen komplikuje (podobně jako knězi, co „mlčí jako hrob“). Nesmělé sbližování Olofa a Ellen mě bavilo, od ranní „romantiky“ se společným vylíváním moči z nočníků přes „kultivované“ stolování (vypouštění plynů při jídle potom, co jste viděli useknutí hlavy vašemu obědu, člověku příliš nepřidá) až po ty niternější, čistě romantické chvilky. Navíc, švédský slunovrat zaručuje téměř pořád světlo, a tenhle film je díky výtečné kameře doslova zalitý sluncem, které hřeje. Pravda, vývoj není zrovna dramatický či nepředvídatelný, ale na slušné 4* to stačí. (19.04.2020)

Zistenie, že už sochoking objavil spojitosť tohto filmu so Želarmi zrazilo moje ego nižšie a nepomohol by som si ani paralelami s Leonom. Tento film mi celkom nesadol, aj keď som sa pri ňom nenudil. Ale filmy, ku ktorým nemám ani najmenší vzťah môžem ohodnotiť nanajvýš tromi hviezdičkami, čo mnohým môže pripadať ako neprimerané. O všeličom by sa v spojitosti s týmto filmom dalo písať, ale mňa v podstate trápi iba úloha stíhačky kvartálne prelietavajúcej cez obraz. (08.02.2022)