Reklama

Reklama

Moje noc s Maud

  • Česko Moje noc u Maud (více)

Obsahy(1)

Možná nejvíce provokativním filmem jedné z hlavních figur francouzské nové vlny, režiséra Erica Rohmera, je komorní drama Moje noc s Maud, na jehož tvorbě se sešly dvě velké persony francouzské kinematografie Jean-Louis Trintignan a Françoise Fabianová. On zde představuje konzervativního a víře oddaného inženýra, který sice odešel bydlet na klidné předměstí Paříže, ale samota a nedostatek vzruchů už ho nebaví. Ona je pak atraktivní liberální vdova Maud, s níž muž stráví noc a se kterou rozmlouvá, aby se lépe vyznal ve svých pocitech. Je zde totiž ještě jedna žena, Françoise, neznámá blonďatá kráska z kostela, kterou by chtěl Jean-Louis oslovit a představuje si, jak s ní stráví budoucnost. Na jakoukoli akci je ale příliš plachý a stydlivý. Kolotoč slov nakonec vyústí v touhu konečně se s neznámou setkat tváří v tvář. Snímek, nominovaný na Zlatou palmu v Cannes, se nakonec dočkal úspěchu také v zámoří – byl nominován hned na dva Oscary, a to pro nejlepší cizojazyčný snímek a za nejlepší originální scénář. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (41)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Měl jsem v poslední době štěstí hned na tři filmy s Jean-Louisem Trintignantem z let 1969 až 1970. I když jsem o tomto herci slyšel poprvé až v souvislosti s filmem "Amour", konečně zjišťuji, o jakou legendu se jedná. A je to právě on, kdo dokáže tohle dlouhé konverzační drama oživit a dát mu zajímavý náboj. Jinak by to bylo prostě jen dlouhé povídání, kde se i ty zajímavé myšlenky začnou ztrácet. ()

Mononoke. 

všechny recenze uživatele

Spoilery: Po částečném prospání prvních 15 minut (mše v kostele a rozhovor dvou přátel o Pascalovi a matematice byly pro mě v podstatě nestravitelné) a mému ambivalentnímu vztahu k francouzské nové vlně, se mi film vlastně docela líbil. Když přestanete poslouchat ty řeči o matematice, filosofii a náboženství, objeví se před vámi roztomilá moralitka. I přestože se dva lidi k sobě přitahují jako magnety, v cestě jim stojí "pouze" rozdílný pohled na život a jejich cesty se nakonec rozejdou. Jako ze života. (FNŘ 2010) ()

Reklama

tatopulos 

všechny recenze uživatele

Krásný film s jistě hlubokou pascalovskou myšlenkou.(až nato, že pozitivní pravděpodobnost naděje či toho, že existuje jakýsi smysl dějin můžeme také převrátit na "negativní" pravděpodobnost pekla, nesmyslu ap. Stejně jako máme nekonečně mnoho pravděpodobností "nebe" také můžeme čekat nekonečně mnoho pravděpodobností pekla. To už nikdo ze scénáristů jaksi nedomyslel. A je to Pascal- takže můžeme sázet jedině na víru- což je pro mě velice málo. Takže, co mi brání tomu, abych věřil, že mě stvořil třeba kámen ?) ()

dwi 

všechny recenze uživatele

Rohmerův čtvrtý příspěvek do cyklu Šesti morálních povídek je hodně osobní – zaměřuje se na analyzování pocitů v celé své šíři. Do hlavní role režisér obsadil známého Jeana Lousie Trintignanta, muže, ocitajícího se mezi dvěma ženami. Každá je naprosto jiná, ale jsou to právě ony, kdo drží emocionální pouto příběhu. Trojúhelník postav je proložen i trojúhelníkem základních témat – křesťanství, filosofie, vztahy. Časté „intelektuální“ rozmluvy by mohly začít nudit, ale v tomto případě tomu tak není. Hrdina balancuje mezi přesvědčením (i pocity), své chování se snaží ospravedlnit. Se ženami vzájemně analyzuje niterné prožívání, názory, vše prostřednictvím dialogů. Volba, tak dlouho odkládaná, není volbou mezi dobrem a zlem, jedná se o rozhodnutí mezi dvěma zcela odlišnými osobami. Stručně a jasně: krásný film o lásce podaný zcela jinou metodou. ()

Ronee 

všechny recenze uživatele

Francúzsku novú vlnu mám veľmi rada, a vôbec všetku novú vlnu, aj tú československú. Toto bol však trochu zvláštny film. Už keď nás upozornili, že postavy budú viesť dlhé intelektuálne diskusie, sa to v publiku trochu mrvilo. Ja som sa na to tešila. Rozhovory nakoniec boli to jediné, o čo vo filme išlo, pretože všetko, čo nám chceli tvorcovia povedať, bolo v nich. Kamera bola veľmi statická, postáv, akcie, interiérov aj exteriérov veľmi máličko. Herci mali naozaj ťažkú úlohu - naučiť sa toľko textu. Nechýbali však humorné scény, čo pobavili, takže som bola celkom spokojná a na Novú vlnu nezanevriem. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (5)

  • François Truffaut doporučil Françoise Fabian (Maud) spolupráci s Éricem Rohmerem, přestože jí bez vysvětlení předal scénář k filmu a okamžitě odešel. Fabian dala na Truffaudovu radu a roli přijala. V té době se začala s režisérem často scházet na obědy u Lippa: „S Rohmerem jsme si povídali o nejrůznějších tématech. O životě, smrti, lásce, touze, věrnosti, náboženství... ale nikdy o filmu! Myslím, že jsem se mu líbila (rozesmála jsem ho, trochu jsem ho provokovala) a chtěl mě lépe poznat... A tak jsem se mu líbila. Takže natáčení filmu bylo jako pokračování našeho rozhovoru,“ uvedla Françoise. (classic)
  • Exteriéry jsou ulice, domy a obchody města Clermont-Ferrand fotografované během vánočních slavností s osvětlením a hustým sněhem; apartmánová chata na Ceyře, kde žije Jean Louis (Jean-Louis Trintignant); závodní jídelna Michelin; kavárna Le Suffren (Avenue Julien, Clermont-Ferrand), kde se Jean Louis setkává s Vidalem (Antoine Vitez); Auvergneská bazilika v románském stylu Notre-Dame-du-Port, kde se Jean Louis setkal s Françoise (Marie-Christine Barrault); Maudin (Françoise Fabian) byt je na rue Mouffetard v Paříži; pláž se nachází v Belle-Île-en-Mer, Morbihan. (classic)
  • Protiklad mezi katolickým inženýrem a svobodnou ženou vede k výměně názorů na náboženství (včetně slavné Pascalovy sázky) a lásku. Tyto dialogy o Pascalovi, které vede Jean-Louis (Jean-Louis Trintignant) se svou komunistickou spolužačkou ze střední školy a Maud (Françoise Fabian), jsou přímo inspirovány pořadem L'Entretien sur Pascal s filozofem Bricem Parainem a dominikánským knězem Dominiquem Dubarlem, který Eric Rohmer natočil v roce 1965 pro televizi. (classic)

Reklama

Reklama