Hlupák

"Já bych Tě rád zatknul, ale ty bys mě podplatil. A já bych to vzal. Jsem Rus." Tohle asi nejvíc vystihuje charaktery městských hlavounů, kteří během jedné krizové noci bádají nad tím, jak zachránit 800 lidí z padající budovy a zároveň zakrýt finanční čachry, na které by se mohlo po případné katastrofě přijít. U toho všeho sedí chudák instalatér, ze kterého táta vychoval poctivého člověka a připadá si jak v Jiříkově vidění. Mrazivá a do určité míry i adrenalinová záležitost. Ve chvíli, kdy začal závod s časem, jsem byl napnutý jak struna a samotné téma hroutícího se paneláku by vydalo na samostatný film. To, že do příběhu Bykov zakomponoval politický rozměr, z filmu udělalo výpověď o dnešním Rusku, kde je korupce a klientelismus cítit i v té nejzapadlejší kanceláři a obyčejní lidé se zásadně řídí heslem "Nehas, co tě nepálí." Tedy ne že by to u nás bylo výrazně lepší, ale zatímco náš ouřada ukradne dejme tomu 30%, tak ten ruský 70. Všechno korunuje konec, který mě zdravě naštval a ukázal, že dělat správné věci se nevyplatí. 90% (20.01.2020)

Docela těžko se mi tenhle film hodnotí. Měl napětí, byl kritický, ale pro mne asi moc schematický. Výrazné dobro, výrazné zlo a lidé z hroutícího se domu někde uprostřed. Ani herecky mě moc nepřesvědčil k lepšímu hodnocení. Navíc scéna s policisty mi přišla opravdu hodně mimo. Potom byl už závěr filmu velmi předvídatelný. Že jsou lidé mnohdy nevděčná svoloč bohužel vím už dávno. (12.10.2019)

No konečne! Po dlhej dobe som mal to potešenie zhliadnuť počin, ktorý môžem s čistým svedomím ohodnotiť piatimi hviezdami. Peter Konečný (filmový kritik a šéfredaktor Kinema.sk) pred premietaním Hlupáka na MFF Cinematik 2015 prehlásil, že mu tých 116 minút ubehlo ako 90. S jeho tvrdením môžem len a len súhlasiť. Úvodné časti filmu vás pomaly, ale isto vtiahnu do deja, z ktorého vami budú lomcovať rôzne druhy emócií. Parádné zobrazenie korupcie, ktoré vám bez servítky, úprimne predkladá udalosť, aká sa môže bez akýchkoľvek problémov udiať aj v reálnom svete. A nielen, že môže, ale také udalosti sa dejú na bežnom poriadku (i keď nie zrovna do bodky identické). A to dozaista nielen v Rusku. (12.09.2015)

Díky yvoně jsem se dozvěděl o tomto ruském snímku a jsem jí za to vděčný, protože tohle byl rozhodně zážitek. Film bych v žádném případě nedoporučil lidem, kteří mají rádi jen lehčí témata a čekají, že se během filmového odpoledne hodí do pohody, protože k tomu tentokrát určitě nedojde. Já jsem si každopádně vychutnal depresivní atmosféru plnou beznaděje, vidět toto Cervantes, zahanbeně by spálil rukopis Dona Quijota, protože by musel uznat, že se Dmitrij Nikitin zasekl v mnohem bezútěšnější situaci. (06.05.2019)

K tomuto ruskému dramatu jsem se dostal náhodou a nepamatuji, kdy mě nějaký film takhle mile překvapil. jelikož se jedná po téměř všech stránkách o neuvěřitelně vypiplaný snímek o byrokracii, korupci a o lidech, který začne velmi nenápadně, ale postupem času dozrává k dokonalosti a do stavu, ve kterém by se dala atmosféra doslova krájet. Velmi neotřelé, originální a je pouze škoda trochu zbrklého konce. Moje hodnocení 80%. (19.09.2016)