I jako Ikaros

Napadla mě neodbytná myšlenka, abych koukl na tento film. Nebylo tedy zbytí, obsese  se musí podobně jako důvěryhodné autority poslouchat. Ale vůbec nelituji. Perfektně vystavěný politický thriller, z něhož postupem času mrazí a mrazí čím dál víc, u experimentů s autoritou už je to pak hluboké zmrazení.  Montand je jako neúnavný buldok, který se žene za odhalením zločinu, podvodu a konspirace, s takovým zapálením, že ztrácí pojem o čase ("co je dnes za den?") a byť jeho postava není opletena žádným pletivem nějakého soukromí, rodiny, lásky a podobných zbytečností nelze než s ním sympatizovat a v závěru, kdy se vlastně krátce poprvé projeví i jako obyčejný člověk s oním pletivem, i soucítit. Méně je holt vždycky více.  Jednodechový thrilller, na začátku nádech a pak už člověk samým napětím ani nevydechne. Pět. (21.12.2021)

Maximalne strhujuci a dost politicky prepracovany fryler od rezisera Henri Verneuilla /Korist 1971, 100 000 dollars au Soleil/ s Yvesom Montandom /Jean od Floretty, Manon od pramene s istym Danielom Auteuilom/ v hlavnej roli. Uvod hned filmoveho diviaka navnadi a nepusti celych 120 minut. Paradoxne, tych 120 minut tu nevadi, lebo stale sa nieco deje, statny zastupca rozjede vysetrovanie, ale ktosi mocny proti nemu stoji ..... tak taketo namety beriem, a to bez debaty. Paranoidna atmosfera dovedena takmer do dokonalosti : 95 % (16.07.2016)

JFK na Francouzský způsob. Podobnost čistě náhodná i když tady je aspoň v úvodu jasně řečeno, že jde o fikci. Na druhou stranu tím to celé dává autorovi možnost posunout ten příběh kam je libo no a v tom je možná právě ten problém, protože bohužel na utažení té dvouhodinové délky se během ní film nikam moc zásadně neposune i když tím nechci určitě tvrdit, že nemá postupnou gradaci a není napínavý to rozhodně ne, ale toho řešení procedurálních věcí tu mohlo být míň a víc třeba i toho trochu zběsilého fikčního děje. Ano na konci dostaneme něco jako odhalení spiknutí jako takového, ale vzhledem k tomu jak film po dvě hodiny namlsává tak to rozuzlení není plně uspokojující nemluvě o tom, že osud hlavního hrdiny je předvídatelný a hned jak rozjeli akci Ikaros tušil jsem co to znamená, ale i tak za poctivé thrillerové řemeslo nakonec 65%. (22.07.2023)

Kolega CarloRizzi mě ve zdejší diskuzi evropská kinematografie upozornil na tento kousek, který má ČT ve svým programu, po přečtení jména režiséra, herců, ale i hudebního skladatele jsem nevahál ani chvilku a opravdu, přesně podle očekávání jsem dostal temný, realisticky vyprávěný politický thriller s dokonale sednoucí hudbou mistra EM, no a jak už to tak bývá u Francie dávných let, opět je to konec, který vše ještě zvýrazní a zesílí, opravdu komu čest, tomu čest, mistři filmařského umění dávných let. (29.11.2021)

I když mám některé jeho režijní práce opravdu rád, obecně mám s Henri Verneuilem dost problém, jeho filmy mi většinou přijdou dost naivní a logika v nich si částo dává dovolenou. Tady bohužel taky, a naivní mi tu přišel i ten zde tolik chválený vědecký pokus. A lákadlo Morricone tu byl absolutně nevyužitý. Moji pozornost v téhle chladné upovídané procedurálce držel jenom můj oblíbený Yves Montand, který sice u nás nikdy nepatřil mezi hvězdy typu Belmonda, či Delona, ale jeho charisma a herecký um byly nezpochybnitelné (např. v ´Doznání´ byl vysloveně strhující). A ta závěrečná pointa? Mno… na zadek jsem si z ní nesedl, byť ten konec JE působivý. (12.01.2022)