Válečné hry

Mohl by středoškolský hacker rozpoutat válku? 1) A strange game. The only winning move is not to play. Toto poselství, zvláště v době studené války neobyčejně působivé a pravdivé, je největším přínosem filmu, natočeného podle klasických schémat žánru. 2) S hravým počítačem raných osmdesátých let se kamarádí přitažlivý Broderick (21 let) ve své druhé, tuším, filmové roli kapku odrostlého středoškolského studenta. (15.03.2009)

Za čias studenej vojny vskutku originálna myšlienka, ktorá však mohla vyvolať aj paniku :-) Nebyť priveľa klišovitých scenáristických barličiek, za dobrú atmosféru a nastolenie zaujímavej témy by som dala aj 4*. No klasické scény typu -- tvrdohlaví dospeláci menia svoje rozhodnutia po pár sekundách finálneho osvietenia, striedavo naivná a "najmúdrejšia" pubertiačka alebo hlavný hrdina v kritickej situácii, ktorý nepovie to podstatné (aj keď toto klišé chvalabohu viackrát aj porušili) -- už v dnešnej dobe ťažko znášam. (30.06.2007)

Mladý Matty Broderick se nevědomky chystá vyhodit planetu do vzduchu:) Válečné hry jsou velmi realistickou ukázkou toho, co by se v dnešní době klidně a bez problémů mohlo stát. Když se spojí hry a realita, co je vlastně skutečné? Nebo, co si může hrát na realitu, ač jde jen o hru? A obráceně. Kdo si hraje s kým? Tam, kde lidé stvoří strojům jejich vlastní vědomí a rozhodování, se linie mezi realitou a hrou smazává. Pár pochybných dialogů se v celém příběhu lehce ztratí a hru tak vyrovnávají ty vtipné a napínavý děj. Potěšil Mikey Madsen v malé roličce. "Pane, po důkladném zvážení jsem došel k názoru, že Váš obranný systém je na hovno." :) (21.01.2012)

"Po důkladné úvaze jsem dospěl k názoru, že Váš obranný systém se podělal." War Games byly varováním, že svěřit bezpečí země křemíkový diodě není úplně dobrej nápad. Ovšem o moc lepší mi nepřipadá nápad svěřit bezpečí matičky Země do rukou lidí, kteří věří, že můžou vyhrát jadernou válku. Jadernou válku totiž může vyhrát jenom Pakistán, ale to je tajná informace. Já se u Válečnejch her bavím, kdykoli si je zahraju. Připadají mi napínavý i varující a existenciální moudra profesora Falkena mě nutí k rozpohybování obou mých šedých buněk mozkových. (20.01.2022)

Pokud film hodotím dnes, tak prostě musím brát v potaz takovou tu technologickou naivitu roku 1983. Pořádně Neexistovalo slovo”hacking”, počítače a počítačové sítě byly pro většinu lidí stále scifi… Ale i dnes s tím přihlédnutím k věku to má slušný spád, ke konci i slušné napětí a rozhodně se na to dá bez újmy dodívat - na rozdíl od Flashe Gordona třeba :). PS: a v době premiéry v kině bych z toho byl zaručeně vyplesklý… :) (17.09.2022)