Schmitke

Hutna atmosfera neni jedinou devizou. Na ceske pomery je tu hlavnim vkladem nenucenost a prirozenost toho, co se deje. Zatimco z jinych pribehu je videt, jak si tvurci nad xtym kafem rikali, co tam ted museji dat, tohle si po svem plyne a drzi to napeti. Jste tam v tech Chrmelanech nebo jak se to jmenuje proste s panem inzenyrem... Velmi slibny debut. (17.08.2015)

Tedy, žánr "komedie" tady na čsfd mi úplně nesedí. Ve filmu je sice mnoho komických momentů, od rozdílů mezi Čechy a Němci začínaje, přes různé hlášky konče. Ale zařadit film jen do tohoto žánru se mi nezdá, dle mého se jedná o povedený, mysteriózní, chvilkami snový, film, s až horrorovými prvky (atmosféra Krušných hor se dá doslova krájet, jak ta mlha táhnoucí se přes nekonečné, tajemné lesy) a s absurdními (komickými) momenty. Krásu filmu doplňují dokonale tajemné krajiny, strašidelný zvuk rozbitého větrného mlýnu a "podivínská (Čechů plná :-))" vesnička. Film ani chvíli nenudí a co chvíli si říkáte "jak jen tohle může dopadnout..." Režisér se svým bratrem si splnili tak trochu sen a natočili film, který obletěl mnoho festivalů po celém světě, byť to rozhodně není jeden z těch "přeumělecký" snímek. Jeho síla spočívá v atmosféře a výborných hereckých výkonech. (24.03.2015)

Koprodukce je cesta. Pokud už teď je něco jasné, tak současný český film má na výsledky hodné superlativů pouze za předpokladu, že se spojí s některým ze svých sousedů. Česko-Slovenské filmy jsou jakoby samozřejmostí, ale skvělé jsou i řešení Česko-Německá, Česko-Rakouská a Česko-Polská. K výběru je logicky mnohem více herců, téma se nesní utápět v české malosti už z principu a formálně také není důvod, aby byť jen jediný člen štábu byl začátečník. Takže ano, Schmitke je skvělý film a nefunguje jen na propagaci krás Krušných hor, což by byl zřejmě hlavní problém výsledného tvaru, kdyby se zůstalo jen u řešení Česko-Česko. Takže díky za zajímavý exkurz do Sudet tak, jak si to tato svébytná krajina zaslouží. Kdykoli si dám znovu. #finaleplzen (11.05.2015)

Takový zahození potenciál. Schmitke je film, který se vás snaží navnadit hlavně na to, že vypadá úplně jinak než ostatní filmy. Problém je v tom, že to nemá pointu. Ten film má hodinu a půl a přitom tak není žádné rozuzlení. Gradace a tak tak jako je. Ale celou dobu se ve filmu plánuje nějaká zápletka a ona není nijak ukončená. Střižna by si měla zkontrolovat jestli někam nezašantročila dalších dvacet minut filmu. Pokud má film fungovat jako reklama na Krušné hory, tak prosím, ale jinak... Kurth má geniální ksicht. To je stejně dumb a confused jako Vincent Vega. Krásný film s krásným příběhem, ale totálně o ničem. Film by si možná zasloužil Lva za hudbu, kameru a výpravu. (01.03.2016)

Hra na nedořečené je jenom zdánlivá, co je třeba ukázat, máme přímo před očima. Odkazy k jiným filmům, jakož i odkazy k čemukoli dalšímu, jsou přísliby, o nichž od první chvíle víme, že nebudou naplněny, a proto nic nepředstírají, nelžou, ani nemluví pravdu, prostě jen jsou. Zrovna tak vedlejší postavy způsobují něco, co přichází s nimi, ale zůstává dlouho poté, co odešly, protože to na nich nezáleží, i ony se k tomu, co s sebou přinášejí, jenom připletly. A konečně, na Schmitkem není ani trochu více záhadného, když „se” potká v lese, než když „se” poprvé pokouší vstát z postele, proto se není čeho leknout; odtud lze také rozumět recenzentům, když sborově opakují, jak závěr postrádá pointu (kterou si prý zaslouží) — jenže, kde by se asi vzala, vy chytří, když ono probuzení, o němž by to celé mělo být, se odehrává „pouze" v těle, hlavě, srdci Schmitkeho, kdežto očima diváka je tu už od úvodního záběru? (26.08.2019)