Obr Dobr

Příjemné, nádherně natočené vizuální pohlazení, ve kterém není po filmařské stránce nic špatně, ale celé to plyne tak nenuceně, volně a soustředěně, že budou všichni hledat jenom negativa. Magická atmosféra, odzbrojující kamera a prostředí, neodolatelně charismatický Mark Rylance.... Spielberg umí vytvářet rodinné příběhy kolem dětských hrdinů tak poutavě jako nikdo jiný. (29.01.2017)

Viděno v peruánském autobusu ihned po propagační přednášce nejakýho místního šaška o dalším z nekonečné řady připravků, které človeku dokonale vyčistí útroby od všeho svinstva. Poté, co si několik "chytřejších" spolucestujících pár balení zázraku zakoupilo, mohlo se přejít k projekci. S obavami jsem očekával, co nás zase vybalí. Nejedu v Jižní Americe autobusem zdaleka poprvé, takže už mám určitou představu o místním filmovém vkusu a je třeba říct, že až asi na tři výjimky vždycky pustí to, co bych snad ani nikdy vidět nemusel. A tohle ta výjimka rozhodně nebyla. Svou zábavností a schopností udržet mou pozornost plynule navázal na předchozí proslov o čistění střev. Navíc zase obludně digitální, což pro mě znamená, že ve filmu na mě všechno působí strašně uměle. Nevim proč takovýhle filmy nedělají radši komplet kreslený, aspoň u mě by tak měly mnohem větší šanci uspět. Jinak mi dalo docela práci zjistit, na co jsem se to vlastně díval. Jednak byl film klasicky dabovaný do španělštiny (ostatně jako všechny filmy tady), dále neměl na začátku žádný titulky a někdy chvíli před koncem se mi konečně podařilo, i přes všechen okolní hluk, usnout. Nakonec jsem to teda nějak vygooglil (název to má fakt dost neodhadnutelnej) a místo očekávaný rutinní disneyovky pro děcka se z toho vyklubal dokonce sám Špicberk. Ale vlastně to na něj docela sedí, podobných ptákovin už pár natočil. Tahle má snad ještě navíc podporovat vegetariánství. A to už je hnus. (21.12.2016)

THE BFG, alebo ak chcete - The Big Friendly Giant, to sú tieto iniciály v názve filmu o dobráckom Obrovi, tak vážení a milí, to je z môjho pohľadu, maximálne úmorný film Stevena Spielberga, vlastne taktiež aj najnudnejší a najzbytočnejší snímok z celej jeho, 40. ročnej kariéry ! Scény s kráľovnou, sú strašne trápne, akosi je neznesiteľné všetko, čo vidím, od Marka, po kanibalov - obrov, až po tú urevanú malú hrdinku z Londýna. Spielberg má v Hollywoode veľké MENO, a tak si môže nakrútiť, na čo si len pomyslí, len škoda, že svoj, aký - taký potenciál, doslova mrhá nesprávnym smerom, lebo viem, že je ešte schopný prísť s niečím, čím bol voľakedy - povestný... Možno sa karta obráti. Fakt, the Big Fuc.ing Giant, je príšerný a nezáživný projekt, aký by sa hodil do 80. rokov, 20. storočia. Mal by sa nad sebou trochu zamyslieť, tento pán Steven Spielberg, ktorý natočil niekoľko geniálnych filmov, ale dlhú dobu neprišiel s niečím, čo by mi vytrelo zrak ! (29.10.2016)

Tak první z restů, které tradičně doháním o Vánocích. Tato Spielbergova novinka jednoznačně cílí na dětské publikum, a tak je k tomu třeba přistupovat. V principu se jedná o prostý příběh s předem rozdanými kartami, jasným poselstvím a velmi dobrou animací. Většina vtipných nápadů plyne z pohledu velikosti obra v reálném světě, s tím si autoři opravdu vyhráli. John Williams v hudbě dle prvotního poslechu trochu mixuje Sám Doma s Potterem, minimálně co se orchestrace týče. Pohodička na dlouhé zimní večery :D (24.01.2017)

Magická fantasy disneyovka o dívce, která "ještě musí pochytat hodně snů", a obrovi, který ty sny - alespoň některé - umí dělat. Steven Spielberg se Obra Dobra chopil se svým typickým perfekcionismem a ačkoliv opravdu jde především o snímek určený dětem, dospělí si v něm to svoje také najdou, pokud v nich ještě alespoň trochu dítěte zůstalo. Vždyť poselství toho vzácně neuspěchaného filmu je tak univerzální... Oba hlavní herci (Ruby Barnhill, o níž ještě doufám uslyšíme, a digitální Mark Rylance, kterému digitálnost nic neubrala) jsou úžasní, režie má spoustu nápadů (obrovo schovávání se před lidmi, Sophiino schovávání před lidožrouty), kouzlí nádherné scény (chytání snů) a humor na rozdíl od Hooka není snad ani v jednom případě vyloženě jednoduchý (ani v případě toho prdění, které je naopak velmi vtipné). Hudba Johna Williamse, která místy připomene Sám doma, je opět dokonalá, tentokrát ozdobená krásnými flétnovými sóly. Jen mě trochu mrzí, že se Obr Dobr do kin dostal jen s dabingem. Není špatný, ale je zkrátka vidět, že v původním znění budou některé emotivní scény ještě emotivnější. A na to si schovávám pátou hvězdičku. (03.09.2016)