Zatracená noční dřina

Každý den, po noční šichtě, se setkávají v malé kavárně - Sean, ošetřovatel v nemocnici, Lenny, operátor na callcentru, Vincent, pomocní v obchodě a Jody, dělnice u pásu v továrně. Nemají spolu nic společného, než právě onu noční - ranní dávku kávy, ale přesto spolu mají více společného, než si myslí. Přes všechno, co o sobě neví, se stávají nejlepšími přáteli - ochotni jeden pro druhého udělat cokoliv... U mně je to přesně stejné, jako tu píše Enšpígl - prostě se mi film perfektně trefil do nálady, a já měl chuť vykašlat se na všechno, najít si nějakej noční job, a po ránu vysedávat s přáteli v kavárnách (podobné pocity jsem zažíval naposled u Erasma a spol). O to horší je to probuzení do reality, a uvědomění si, že jde _jen_ o film - a že takhle by to asi nikdy ve skutečnosti nebylo (asi by každej z nich z práce valil domů, aby se trošku prospal a užil denního života). Ale to je fuk, prostě na tento film se skvěle kouká, i díky hereckému obsazení neznámých tváří - díky čemuž to všechno působilo náramně reálně. Tento film řadím ke svým oblíbeným, a už teď se těším, až si jej pustím znovu... (22.12.2013)

2006 Tuhle devadesátiminutovku křtím na ostrovní Samotáře. Příběh kamarádů, kteří se znají pouze z kavárny kde se vždy po noční směně slézají a řeší své problémy. Film těží z unavené atmosféry a černého humoru. Mé velké Dík patří pokaženému autorádiu díky němuž je snímek doprovázen hity z osmdesátek. 2014 Film mám v topce od počátku mé registrace tady, viděl jsem ho snad třicetkrát ale už je to nějaký ten pátek kdy tomu bylo naposled. Vím, že jsem ho měl na VHSce a to je zařízení které nepoužívám dobrých 8 let. Jdu shánět originální znění a jsem strašně zvědavej jestli se film za tu dobu nějak změnil :o) ___ještě víc zhořkl, světlo na konci tunelu je oslepující (28.10.2006)

Čtyři pracovníci, čtyři různé životy a přesto mají něco společného. Noční směna v práci mění jejich život v poflakování se po barech, přemýšlením o tom, kde by mohli být kdyby neměli zrovna práci. Tahle komedie splňuje přesně požadavky na zábavu, která neurazí, ale zároveň zase tolik nenadchne. Zasloužená tří hvězda... (22.10.2010)

Základní nápad se mi hodně líbí - ostatně taky sedím po každé noční v hospodě. Dalo se to udělat různě. Tvůrcům však evidentně šlo spíš o inteligentní zábavu, než o velké umění. Mohl to být klidně průser, ale není. I když je to o generaci, která je úplně někde jinde než jsem já, neuráželo mě to. Tahle parta se mi jeví přece jen mnohem sympatičtější a víc ze života, než hrůzní, načinčaní, a hlavně prudce nesnesitelní "Přátelé". (Fuj.) Navíc ty noční šichty a následné ranní odreagování v restauračním zařízení - to nás od začátku spojovalo. Tomu jsem rozuměl. Jasně, má to i nějaká ta slabší místa, kdy se našinec obvykle kroutí, ale nakonec vše zachránila scéna s autorádiem, které nejde vypnout ani přeladit. Pohled na trance & dance mládež, kterak hodiny trpí při pop rockových baladách osmdesátých let (např. Heart) byl jednoduše k nezaplacení. A to už je druhý neotřelý nápad tohoto snímku, vzniklého v dobách, které si s originalitou a neotřelostí zrovna netykají. Proto neváhám jít o hvězdičku výš, než by mi asi měla diktovat objektivita. (05.05.2007)

Všichni makaj v noci, viděj se denně v jednom podniku na kafi, ale nepovažujou se zrovna za kamarády. To všechno změní jedno vychrápání se, který nakonec částečně vyřešilo situaci. Oddechová komedie o jedný partě, která musí zjistit, že je víc než známost. Mě to oslovilo, páč taky občas makám v noci, na noční směně. Když se moc neděje, můžu přemejšlet nad spoustou věcí a pohled z vokna v půl třetí ráno se zapálenym cigárem bych za nic nevyměnil. Občas je to depresivní, ale když jde člověk ráno centrem a vidí lidi jak letěj do práce a škol, je to zajímavej pocit, protože sám jde spát. A makat denně od osmi do čtyř? To neni nic pro mě. (09.03.2010)