Případ SK1

Francouzi tohle umí. Takový ty oldschool poctivý kriminálky jim prostě vždycky šly a tady to není jinak. Případem se probíráme od začátku spolu s novým kolegou oddělení, kterej se stane maličko posedlým tím, aby vraha dostal. Ať se snaží, jak se snaží, tak cesta není jednoduchá a vždycky, když to už vypadá, že ho mají, něco tam nesedí. Toto je ovšem taky trochu kámen úrazu, protože se celou dobu tým detektivů spíš neúspěšně probírá případama zavražděných dívek, nedaří se jim moc ani případy spojit dohromady, no a aniž by došlo k nějakýmu zásadnímu objevu nebo zvratu, přijde obvinění, zatčení a soud. Je to takový z ničeho nic. Ale chápu, že to byla doba, kdy se s DNA až tak moc nepracovalo a asi to svým způsobem ve Francii byl i určitej průlom v dokazování trestných činů. Každopádně atmosféra je parádní jako za časů A. Delona a jemu podobných, takže zaujetí filmem určitě není malý, naopak dneska se tenhle čistej krimi žánr už moc nevidí. P.S. Trochu mně přišlo, že vrahovi obhájci ho až tak úplně nehájili - aspoň to tak působilo. (28.07.2016)

Nikdy jsem se netajil tím, že nejsem fanouškem francouzského filmu, nemám ale problém přiznat, když mě snímek francouzských tvůrců osloví. A tady se to stalo. Zaujaly mě hlavně dvě záležitosti. Způsob jakým filmaři vykreslili dlouholeté pátrání po tom zkurveném hajzlovi (omlouvám se, ale vhodnější výrazy jsem nenašel ani ve slovnících), a to, že se tady k mému překvapení myslelo i na oběti a pozůstalé. S takovým přístupem se už dnes ve filmech příliš nesetkávám, spíš se řeší, jestli bude mít ten který kriminálník i ve vězení zajištěn komfort, na jaký je zvyklý, a zda jeho oběti před svou trýznivou smrtí neporušily jeho práva a osobní integritu. (05.01.2021)

Nebudu zastírat, že jsem od této kriminálky měl velká očekávání. Největší hlavně od příběhu a atmosféry, u které jsem doufal v návrat k sedmdesátým a osmdesátým létům, tedy k vrcholům francouzské kriminálky v čele s Belmondem, Venturou nebo Delonem. To, co jsem ale dostal, nebyl úplně špatný film, ale herecky mě prostě nepřesvědčil tak, jak bych u podobného filmu předpokládal. Nejcharismatičtější byl vrah, který předváděl úctyhodný výkon. Vyšetřovatelé ale jak kdyby ve filmu jenom existovali. Prostě jen byli a tak nějak vyšetřovali. Ve své podstatě se ale ve filmu nic moc nedělo. Měl jsem problém s nějakou nosnou kostrou vyprávění. Film prostě jenom probíhal, čas ubíhal a už předem bylo jasné, jak to všechno dopadne. Závěrečný šok, na který jsem z francouzských kriminálek zvyklý, se také nedostavil. Případ SK1 tak určitě není špatnou kriminálkou. Jen je to prostě dnešní kriminálkový standard, který na po druhé prostě neoslní. (14.08.2017)

Zdá se mi šílené, že film vychází ze skutečných událostí, brutalita vražd mě totiž docela šokovala. Jinak ale Případ SK1 ničím nevybočuje z běžného standardu obdobně laděných kriminálek. Další problém vidím v tom, že ústřední postava detektiva pátrajícího po sériovém vrahovi žen je dost nevýrazná, a to i přes jistou podobu s Alainem Delonem. Za zmínku snad jedině stojí Adama Niane, který podal vynikající herecký výkon v roli zabijáka Guye Georgese. (65%) (05.09.2020)

Letitá kauza sériového vraha nedává spát ani veřejnosti, ani francouzským úřadům. Šílených vrahů se po bílém plátně prohánělo už mnoho. Toho pro Francii prvního, jehož DNA byla rozhodující, zvěčnila ve své knize jistá Patricia Tourancheau. Někdo tu má silná srovnání s jinými (mnohem kvalitnějšími) kousky, já bych byl opatrnější. Každopádně jsem rád, že se ještě nezapomnělo na starou dobrou žánrovou školu. Odhodlání překračující osobní život (pod pokličku rodinného žití hlavního hrdiny se nicméně sice podíváme, ale pro děj nemá žádný význam) žene tuhle partu za sériovým vrahem, sledujeme vyšetřování, nitky, které mnozí policajti nevidí, frustraci, omyly, slepé uličky. Časově skáčeme, ocitáme se na poměrně velkém časovém rozpětí. Celý projekt se hemží jmény a daty, ti méně pozorní tak budou mít problém (ač je tohle vyprávění i přes sérii retrospektivních návratů poměrně přímočaré). Někdo může říct, že prakticky jen čekáme, zda to ten dotyčný udělal či nikoliv, ale to bychom tvůrcům lehce podrazili nohy. Ne, neměl jsem vytřeštěné oči a zrychlený tep, ale několik napínavých momentů jsem si solidně užil. Na nějakých 70%. (29.06.2016)