Dcera čarodějky

Trošku mi to pripadá, akoby mali trojičky oligarchu (strihač, režisér, scenárista) narodeniny, tak im otecko zaplatil profi produkciu, obstojnú kameru, soundtrack, výpravu, exteriéry, atď. Žiaľ detičky bohatého ocka sa keď profi štáb dorazil povadili, kto stratil scenár v útrobách nafukovacej panny, pri extrakcií ho potrhali a ocko oligarch, aby tam štáb nestál ako blbci, kým jeho nepodarených synov upokoja, poveril kuchárku, aby išla napísať scenár. Svojmu čoklovi dal za úlohu chopiť sa strihu a tú nafukovaciu pannu posadili na režisérske kreslo, nech neostane prázdne. Kuchárka s nevýrazným literárnym talentom doniesla GRR Maritnovu knihu - hru o tróny, v nádeji, že ju vydá za svoju. Štáb jej to dokonca uveril, lebo jej manžel pri čítaní knihy na toalete používal každú druhú stranu na výter zadnice, a pomýlený ginom, hádzal do odpadu čisté stránky a použité vracal do koženej väzby. Túto kuchárka hrdo vložila do rúk nafukovacej panny, tá zvolala - akcia a vznikla Dcera čarodejky. A síce sa ten čokel naozaj strašne snažil z toho postrihať niečo obstojné, žiaľ... (02.06.2016)

Zaujímavá koprodukčná hraná rozprávka z temného a špinavého, zlovestného STREDOVEKU o zlých drakoch, falošnom kráľovi Drakanovi z Dunkarku, ktorý pije dračiu krv, aby mal väčšie GULE, ďalej s nádejnými veštkyňami, matkou a dcérou, ktoré sa ocitajú na okraji priepasti, aj keď sa dokážu obe pozrieť človeku do očí, a mať ho dokonale prečítaného, občas to nestačí. Tento film mi pripadal strašne jednotvárny a jednoduchý, až amatérsky, ktorý by som skôr poslal do televízie a na nosiče DVD, ako do kín, kde sa nehodí... ? Je to snímok, pri ktorom si poviem : „OK, je to v podstate neškodná sprostosť so sympatickými hercami a nesympatickým hlavným predstaviteľom, s dobrým flashbackovým strihom, obstojnou výpravou a kamerou, že sa nič zlého nestane, keď venujem pozornosť aj vskutku obyčajnému filmu, po ktorom sa o pár minút na to, zľahne úplne zem, že si asi naň už nikdy nespomeniem... ? ” (18.09.2016)

Zhodou okolností som kedysi čítal zaujímavú poľskú fantasy s rovnakým názvom, ktorá nie je predlohou filmu. Bohužiaľ tento film bol skromný a menovaná knižka bola 2x zaujímavejšia, takže viem, že z daného námetu by sa dalo vyťažiť oveľa viac. Príbeh je tuctový a jediným kladom je presvedčivá hlavná hrdinka. Vzhľadom na násilie, by som film necharakterizoval ako rodinný, hoci je evidentne pre deti. (03.02.2016)

Očekával jsem trochu více dle ohlasů, ale z daného období příliš filmů nevzniká, takže opatrný palec nahoru. Nejvíce zaujme hlavní mladá herečka, která má schopnost nahlédnout do lidské duše, díky čemuž vzniká prostor pro zajímavé dialogy a taky slušně fungují. Akce zde mohlo být více, ale zabavil jsem se . 65% (23.01.2016)

"Bosorko okatá, do mé duše vidíš. Pročpak se červenáš? Já vím, teď se stydíš ;-)" Severské koťátko Dina, s (ne)záviděníhodnou schopností šmejdit šmejdům ve svědomí, se kočkuje se čtyřmi kapitálními exempláři varana komodského a jedním kapitálním zmrdem, levobočkem Ragnara Lothbroka a olezlé plesnivé Dronningemoderen. Poněkud krotká, ale sympatická fantasy, bohužel fantasticky zprasená jurodivým závěrem, outdoorovým setkáním hrdinů, podivně prchajících před vlastním úspěchem, skotačením kolem obřího táboráku pod Pravčickou branou (Ha! Konečně víme, kdo...) a vyhýbání se epičnosti, ukryté v hromádce varaního trusu. Ačkoli, kdo jiný na trůn, než Drakan? Při scéně olíznutí zkrvaveného meče prokázal, že má odvahu a koule královské velikosti, na rozdíl od nevlastního bráchy (což byl ňouma a alkoholik, fakt ideální vladař). Na náměstí poddaní, ta chátra, coby lehce manipulovatelný dav. "Drakan spasitel! Hurá!", "Drakan mučitel! Fůůj!" Lidi, měnící názor jako korouhvičky, během jediné popravy hned několikrát. Taková lůza potřebuje krále tyrana, neschopného studu, jako koza drbání. Dobře jim tak! (25.10.2022)