Mille milliards de dollars
A Thousand Billion Dollars
Režie:
Henri VerneuilScénář:
Henri VerneuilKamera:
Jean-Louis PicavetHudba:
Philippe SardeHrají:
Patrick Dewaere, Michel Auclair, Caroline Cellier, Charles Denner, Anny Duperey, Jeanne Moreau, Mel Ferrer, Jean Mercure, Jean-Pierre Kalfon, André Falcon (více)Obsahy(2)
Patrick Dewaere jako neúplatný novinář rozkrývá miliardové machinace nadnárodní společnosti... Anonym oznámí Paulu Kerjeanovi, redaktorovi La Tribune, že má kompromitující materiály o známém politikovi. Ambiciózní novinář bez váhání „odhalí“ politika v novinách. Příliš pozdě zjišťuje, že byl zneužit v aféře, která přesahuje hranice Francie a jejíž kořeny sahají téměř do historie. A nad všemi těmito událostmi je lidský a profesionální imperativ publicisty, člověka, který má v rukou jednu z nejsilnějších zbraní tohoto století. (Česká televize)
(více)Recenze (34)
„Velké věci často vznikly, když se na sebe dva lidé často podívali a zachytili tu neurčitou vteřinu, která vzbudila důvěru.“ Krásný výrok, který výstižným způsobem podtrhuje výjimečnost náhody a společných setkání mezi lidi, určitě nejen během rozsáhlého pátrání složitého politického případu. Tento film z novinářsko-politického prostředí mě nesmírně bavil, asi nebude mnoho režisérů, kteří mi nabídli opakovaně film mnohem delší než 2 hodiny a já se u něj ani na vteřinu nezačal nudit. Ale Henri Verneuil si tak dlouhé filmy může dovolit, z tohoto mám stejný zážitek jako z režisérovy 25. hodiny či Prezidenta, tohle je opět film s precizní výstavbou rozsáhlého příběhu, přesně načasovanou délkou scén, odhalování záhad zapeklitého případu i navrstvování jednotlivých dílek přesahu (od stále přítomných dosahů válečné historie až po třeba komorní vztah mladých, čerstvě rozvedených manželů). V popředí filmu s nadčasovou kritikou machinací nadnárodní společnosti se skrývá silný lidský příběh člověka odvážného a hrdinského, ale zároveň i zranitelného, milujícího, který řeší během své životní kauzy i prosté obyčejné problémy. Což krásně podtrhl zejména komorní závěr, neboť Paul v nezapomenutelném podání Patricka Dewaera hledá nejen cestu k objasnění politického případu, ale zároveň k závěru stále víc se u něj objevuja cesta k tomu hlavnímu osobnímu východisku v podobě „pokusu stát se člověkem“. 95% ()
Melvillovsky pomalá kritika praktik nadnárodního koncernu mne nutí uvažovat o tom, jak by toto téma zpracoval věčný kritik Costa-Gavras. A věřím, že by dokázal film zkrátit o půl hodiny, tedy prostříhat ucouraný začátek. Dewaere je naprosto dokonalý, což určitě není překvapením, a ostatní se přidávají jen do počtu, což asi nejvíce zamrzí u Dennera, jehož hlas z hlubin Kolského vrtu bych mohla poslouchat neustále. ()
Dlhé a preto miestami už aj nudné. Holdingy, veľké peniaze, kapitalizmus v plných obrátkach a jedinou snahou je zisk bez škrupúľ. Zaujímavé však je, že pred 40 rokmi sa natočil film o americkej nadnárodnej spoločnosti, ktorá chce ovládnuť francúzsky priemysel. A bolo to považované za škandál. A dnes? Normálna vec. A nielen vo Francúzsku. ()
Tisíc miliard dolarů. Až absurdní částka v lakonickém názvu symbolizuje závratnou ekonomicko-politickou moc nadnárodních korporací (jak říká klišé, dnes je to minimálně stejně aktuální jako tenkrát), kterou společně s jejich amorálností odhaluje novinář Paul Kerjan (Patrick Dewaere se smutnýma očima pod těžkými víčky, jiný než v Buzících nebo Černé řadě, ale stejně vynikající). Málo mrtvol, hodně dialogů a žádná potřeba nějakých akčních atrakcí, protože je to natočené a zahrané tak, že potřeba skutečně nejsou. A jako bonus se dozvíme, kdo doopravdy řekl „Hitler je gentleman“. ()
Patrick Dewaere je v tomto kriminálním dramatu bezchybný, role neúplatného a houževnatého žurnalisty mu sedla skvěle. To postupné rozkrývání obrovských machinací nadnárodního molochu mě zaujalo a od té chvíle, kdy mu začalo jít o život, jsem v napětí sledovala, jak to celé dopadne. Henri Verneuil přesně věděl, co chce tímto filmem světu sdělit a já jen dodávám, že se mu to povedlo na výbornou. ()
Reklama