Básník smutných tónů

Nenapadá ma jediná skupina divákov, ktorá by túto snímku ocenila. Neviem čo by tejto snímke prospelo najviac a či existuje niečo, čo by túto snímku pozdvihlo až na príjemný priemer. Príbeh inšpirovaný výstredným životom a kariérou legendárneho džezového trubkára a speváka Cheta Bakera, umelca závislého na heroíne. V 50. rokoch minulého storočia bol Chet Baker jedným z najslávnejších trubkárov na svete, umelec známy ako priekopník džezovej scény na západnom pobreží Spojených štátov a ikona pohody. Na hudbu si už absolútne neviem spomenúť a to tempo bolo neskutočne vlečúce. Aj dialógy boli absolútne nezáživné a celkovo scenár a príbeh boli jedno veľké sklamanie. Potenciál nebol využitý. (09.11.2019)

Ethan po tomhle filmu v mých očích stoupnul herecky o několik příček nahoru. Smutné, co se týká života tak nadaného člověka a nádhera, co se týká hudby. V takových sférách je to asi velmi náročné odolat tlaku jak slávy, tak potom drogám, které prý pomáhají vše překonávat.......nevím, nevím. Jen ten život je pak moc krátký......většinou. (27.10.2016)

Má první a možná největší  jazzová láska Chet Baker. Před pár lety jsem slyšela jeho skladbu Almost Blue, která mě úplně uhranula. A pak přišly další skladby (jedna z nejznámějších My Funny Valentine zazněla i v tomto filmu). Bylo to v době, kdy jsem jazz teprve začínala poslouchat. Potom jsem poznala další velikány jazzu -Dizzy Gillespie, Charlie Parker... a dnes je pro mě jazz něco, bez čeho bych nemohla žít a co mi přináší nekonečné štěstí. Charlie Bird Parker angažoval Bakera do své kapely v době, kdy se jazz považoval za výsostnou sféru černochů. Bílí prý jen kopírují. Parker potom upozornil Gillespieho a Milese Davise, aby si dali na Cheta pozor. Je to prý kočka, která je ohrožuje. Bohužel závislost na drogách zkrátila život Birdovi, což je obrovská škoda. Divím se, že se Chet Baker se svou závislostí na heroinu dožil poměrně vysokého věku. Ethan Hawke byl v hlavní roli přesvědčivý. Pomalé tempo filmu bylo příjemné stejně jako Chetovy pomalé melancholické písně. Možná mohlo být ve filmu více hudby. (Dva černobílé plakáty Cheta  s trubkou mi visí u postele.) (23.06.2023)

Tohle mi nevím jak docela dlouho unikalo.. A je to paráda.. Bakerovy bílé slaďárny sice nejsou můj šálek jazzové trumpety, ale ten jeho příběh a životem ošlehanej xicht je prostě něco co mě dokáže zaujmout.. Film je neuvěřitelně šťastně namixovanej. Hawke sice mačká písty poněkud mimo a nechápu jak s tím nátiskem co předvádí chce loudit z trubky smysluplný zvuk ( ale toho si všimne jen trumpeťák), ve všech ostatních ohledech však odvádí perfektní výkon a vlastně si asi nevybavím kdy v mých očích zahrál něco lépe. Trumpeta zde není fetišizovaná (což je občas nešvar trumpeťáckých filmů). Příběh je odvyprávěný nápaditě a vcelku vrstevnatě. Je zde hromada vedlejších ale důležitých motivů (Bakerův komplex z Davise. Vztah s otcem...)které z filmu dělají psychologicky uvěřitelný celek. atd atd... Má trumpeťáckofilmová srdcovka je Dingo a Miles Ahead je pro svou uvolněnost a technickou připravenost Cheadleho na druhém místě.. ale jak to tak vidím, tak třetí příčku obsadí Born to be Blue.. (01.08.2019)

Spíš než faktograficky přesnou biografií je Born to be Blue volnou variací na život Cheta Bakera, což z něj sice dělá horší heslo na wikipedii, ale lepší film. Chetův první vzestup ke slávě je tu znázorněn jen černobílými scénami biografického filmu ve filmu (kde Chet hrál sám sebe), většina stopáže se ale věnuje podstatně zajímavějšímu Chetově druhému vzestupu, kdy po vyražení zubů musel s hraním na trubku znovu začínat prakticky od nuly a do toho bojovat s drogovou závilostí. Excelentní Ethan Hawke a výborná hudba. (14.01.2017)