Mozek v plamenech

Chloë Grace Moretz hraje mladou úspěšnou žurnalistku. Ono když v 21 letech píšete pro New York Post,tak ve Vás asi něco je. Problém ale nastane, když mozek začne bojovat s nemocí a celé tělo jí přestane poslouchat. Doktoři tvrdí, že je alkoholik a schizofrenik. Tělo neposlouchá čím dál tím více a Susannah (Chloë Grace Moretz) se uzavírá do sebe. Hlavní hrdinka hraje přesvědčivě a sluší jí to i na nemocničním lůžku. Film je podle skutečné události a pokud někoho filmy s nemocniční tématikou baví, tak směle do toho. Nejedná se o přelomový film ale určitě se na to 90 minut dá koukat. A navíc ve filmu potkáte spousty známých tváří. 70% (15.01.2018)

Autoimunita. Z lékařského hlediska má mnoho podob a kdo se s něčím takovým potýká, ví, že se nejedná o nic jednoduchého. Při autoimunitních onemocněních není organismus schopen správně identifikovat škodlivé vetřelce a imunitní systém ničí i buňky vlastního těla. Příběh o profesionální mladé novinářce příkladně poukazuje na nebezpečnou skutečnost autoimunity, kterou postihne mozek. Takový jedinec se začne chovat podivně, byť jen chvilkově, a ano, každý by řekl, že se chová jako blázen. Jenomže takovéto stavy se pomaličku zhoršují a problémy na sebe nenechají dlouhou čekat. Hrdinkou příběhu je Susannah, kterou taková nemoc postihne a my máme možnost vidět jak se takto postižený člověk mění, co na to společnost a rodina a hlavně lékařská věda. Zahrála si ji Chloë Grace Moretz, která tímto udělala ve své herecké kariéře další krok kupředu. K dokonalosti samozřejmě ještě toho hodně chybí, ale její snaha dát do role všechno je vidět. Nedokonalosti má i film jako takový. Schází tomu ta správná atmosféra zoufalosti a citů. Scény, kde lékaři nad Susannah lámají hůl, protože nemohou žádnou vyšetřovací metodou najít příčinu a rozhodnou se k řešení, které je po lidské stránce šokující, prostě s divákem zase tolik nehne, jak by správně mělo. Na druhou stranu je dobře ukázáno jak takový člověk autoimunitou mozku vypadá a co všechno se může stát. Už z tohoto hlediska snímek za povšimnutí stojí. (16.05.2018)

Samozřejmě nějaký přesah díky dívčině vzácné diagnóze to má, ovšem samotné zpracování pokulhává. Talentovaná Chloë Grace Moretz se nám osamostatnila, své myšlenky pouští přes klávesnici do článků v The New York Post, přítele zase do kalhotek. Ambice a sny jsou velké, osud má ovšem jiné plány. Sugestivně a poměrně zdlouhavě je nám vylíčeno, kterak ji přestal poslouchat mozek a kterak její okolí nepřestává věřit. Jenže příběh o vůli a o nutnosti bojovat je plný nudné vaty, bezobsažných rozhovorů, uhlazených konfliktů. S umíráním/vážnými nemocemi se v posledních letech lehce roztrhl pytel, třeba takové drama Infinitely Polar Bear, ve kterém Mark Ruffalo bojoval s maniodepresivní psychózou, mi sedlo výrazně víc. I herecky. Nemastná lékařská hádanka. (29.05.2018)

Vynikající film podle skutečné události, kterého dělí od absolutního hodnocení jen délka filmu a urychlený a náhlý konec. To je škoda jako blázen, protože 10 minut před koncem se stále neví, co dotyčné je, pak si nestihnete ani uprdnout a najednou běží závěrečné titulky. **** SPOILER**** Celá léčba trvá ve filmu asi 3 vteřiny, kde dotyčná leží na pokraji smrti na lůžku a pak jen střih a už je doma a vyléčená. To považuji za promarněný potenciál, jinak to bylo ale výborné .. (13.03.2021)

On to vlastně není nějak výrazně dobrý film. Chloë Grace Moretz má charisma, ale její výkon tady nebyl vždy zcela přesvědčivý a ani samotné tempo to nemá úplně vyrovnané, ale přesto je Brain on Fire důležitý film. Resp. je adaptací důležitého příběhu, který určitě zachránil mnoho životů. A krom toho je to příběh i hodně zajímavý. Bylo tu zmíněno, že je to jak celovečerní epizoda House a tohle tvrzení není vskutku daleko od pravdy. (19.08.2017)