Nerve: Hra o život

Celkem by mě zajímalo, jestli ambice tvůrců byla jen v mezích popcornového bijáku, anebo se snažili alespoň o povrchní obžalobu online společnosti. Kdyby se o něco takového pokusil někdo s jasnější vizí a technickým umem, mohla by z toho být Hra pro 21. století. Takhle na mě Nerve působil jako film, který úplně neví, pro koho je. Neony jsou fajn, ale žádný Gaspar Noé se rozhodně nekoná, pouze lehce dotvářejí atmosféru vyhypované společnosti mladých lidí, která už neví co se životem a je nepřetržitě online s dokonalým přístupem k internetu a nekonečnou zásobou nabitých baterií. 6/10 (13.10.2016)

Když už úkolovku, tak doporučuju raději toto. Nerve baví tak 3/4 hoďky, dokud to je taková pohodovka. Potom se to začne tvářit vážně a člověk už jen kroutí hlavou až do stupidního finále. Zábava pro teenagery jak dělaná, je tam snad všechno, co dnešní děcka hltají. Starší ročníky už to zřejmě moc neuspokojí. 50% (27.01.2017)

6/10. Nápad už není v dnešní době tak svěží, jak by si tvůrci představovali, ale jednotlivé hry a na ně nabalující se zvraty a následky dokáží bavit až do závěrečných titulků. Mladší Franco a výjimečně sympatická Roberts to v pohodě zvládají a za mě fakt příjemná oddechovka. Nečekal jsem to. A mimochodem - krásná práce s barvami! (18.12.2018)

Pubertální romance, kde vývoj vztahu roztomilé hrdinky s bujným obočím a naprosto nesympatického debílka (jak já fandil tomu šprtovi!) zastiňuje druhý plán filmu, jímž je kritika on-line prostředí, kde se z jinak normálních lidí pod rouškou anonymity stávají zvířata. Myšlenka je to trefná, stačí se podívat do všemožných internetových diskuzí; ve snímku je to k dokonalosti dovedeno k závěru, kde se po krvi dychtící publikum v gladiátorské aréně snadno skryje pod nejrůznějšími maskami, z nichž nejvíc převažuje guyfawkesovská tvář Anonymous. Jakmile se však z anonymní masy stávají konkrétně jmenovanými jedinci, urychleně hru opouštějí. Zároveň si kritika bere na paškál snadnou dostupnost k on-line informacím a jejich jednoduchému zneužití, zůstává však na velice krotkých pozicích. Nerve je natočeno atraktivně, zářivě barevně, vystupují v něm samí hezcí lidé a scény jsou podbarveny líbivým popovým soundtrackem. V závěru jsem vizuálem byl už dost přesycený, stejně jako vlezlého product placementu Applu. Nakonec celé to na mě působilo spíš jako delší epizoda teenagerského seriálu, byť s velkorysým rozpočtem. A na to už nejsem cílovka. (17.03.2018)

,,VÝZVA SPLNĚNA“… /// Hrajete vadí-nevadí? Vy starší snad, ale ti mladší přešli na Nerve (a taky na Modrou velrybu - teda jestli jim ji PČR už našla…). Vee je mladá holka, takže „paří“ Nerve. A dokuď má věci pod kontrolou, sledujeme optimistickou jízdu, u který všichni stalkeři šáhnou do spoďárů (možná i víckrát). Pak to začne měnit status z „bláznivý“ na „dramatický“, v přímým přenosu (takže LIVE) se řešej vztahy a hudrovat nad neracionálním uvažováním, je mimo (nejen) teenegerskou mísu. Emoce má vybudit „hra vo život“, páč (jak říká starý moudro) dokuď nejde vo kejhák, jde vo hovno. Jenže tahle fejsbůková generace už zapomněla, jak se vo něj hororově hraje. Takže tady máme mládežnickou voddechovku s finanční inspirací pro Anonymous. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Nerve“, kterou v roce 2012 napsala Jeanne Ryan, neznám. 2.) Hororově už jsem hrál (a dopadlo to podobně). 3.) Zjistím, jak se obehrává hra. 4.) Thx za titule „.bac.“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (23.04.2017)