Anthropoid

Anthropoid zabil Heydricha moc brzo. Předtím nestihl věnovat dostatek času plynulému ději a potom už neměl o čem vyprávět. Šílené přízvuky vyvolávají dojem cizích lidí na cizím místě, ne domácího odboje. Bohužel to nevyšlo, přitom jsem moc chtěl, aby vyšlo. Ale nic v tom filmu nedrží pohromadě, nic nedává smysl. Emoce se přepínají každou vteřinou, vztahy vznikají během jedné věty. A ten konec? Asi jsem neměl chtít, aby parašutisti umřeli co nejdřív... (02.07.2016)

V histórii našej krajiny máme málo tak celosvetovo známych anihrdinov akými bol Ján Kubiš a Jozef Gabčík. O ich čine - úspešnom atentáte na obergruppenführera SS Reinharda Heydricha sa mnoho popísalo, no do príbehu o násilnej smrti sa filmári príliš nehrnuli. Operácia Athropoid nám naznačuje, prečo sa tejto látke režiséri tak vyhýbali. Vďaka týmto hajzlom, ktorí sa rozhodli zavraždiť bezvýznamnú figúrku totižto zomrelo mnoho ľudí, pretože sa nacisti pomstili a vypálili a vyvraždili nevinných civilistov. Je veľmi ťažké natočiť film o tom, ako sa nepočetná skupina v odboji snaží zosnovať atentát, ktorý vlastne trvá len niekoľko sekúnd. Deväťdesiatdeväť percent činnosti skupiny Anthropoid bolo len o plánovaní, plánovaní a zase len o plánovaní. Ako niečo také poňať? Divák si veľmi ťažko hľadá cestu k hlavným "hrdinom" a taktiež i k okupovaným obyvateľom Prahy. Chýba tu budovanie istej atmosféry strachu i viac rozvinutých motívov odporu. Škoda, že sa tvorcovia filmu neinšpirovali napríklad u Briana Singera a jeho Valkýrie, filmu, ktorý pracoval s podobnou látkou, no režisér sa vedel umne pohrať s motiváciou hlavného hrdinu a predstavením zla v podobe nacistov i samotného Hitlera. (07.09.2019)

Musím čestne priznať, že sa mi to páčilo o chlp viac ako československá verzia z r. 1964. V porovnaní s ňou to bolo živšie, malo to lepší spád, žiadne prestoje (vrátane samotného úvodu, kde je divák priamo hodený do vody). Z toho plynulo aj menej nudy a zbytočných konšpiračných rečí. Len tá romantika mi tam trochu vadila. Záver sa tiež podaril, síce tam bolo cítiť niečo málo sentimentu, ale nebolo to nič hrozné. Čo sa týka samotného atentátu, oslovil ma hlavne ten záber na prederavené čalúnenie v tom aute, len škoda, že bez ďalšieho komentára to bežnému divákovi nič nepovie. Heydricha totiž zabili baktérie, ktoré sa tam nachádzali. Priebeh atentátu bol ale zrekonštruovaný veľmi presne, čo je ďalším plusom. Nadpriemer. 75/100 (02.10.2017)

Vždycky, když vidím nějaký remake, ptám se, proč ho někdo natočil, když 90 % z nich dopadne značně hůře, než jejich předchůdce. Někdy odstup pomůže, v případě Anthropoidu bych řekla, že byl ten odstup až moc velký. Chtěla jsem být shovívavá a hledat pozitiva, ale nenašla jsem nic, co by překonalo Atentát z roku 1964. (14.10.2020)

Žádný jiný zahraniční film mě coby českého vlastence tak moc nepotěšil. První polovina je sice víceméně z povinnosti, za účelem trochu prvoplánového představení hlavních hrdinů a jejich odbojové i milostné osobnosti, ta druhá však, od započetí samotného atentátu až po závěrečný záběr, mě zásluhou bravurního dramatického timingu, nádherně syrové akce a bezchybně vygradovaných emocí úplně smetla a veleslavnou kostelní bitvu jsem s postavami neskutečně prožíval, přestože vyústění bylo nevyhnutelné. V momentě, kdy Cillian Murphy, tímto už definitivně zasloužilý člen mé herecké top 20, zakřičel "Jsme Češi!", naježily se mi všechny vlasy včetně těch, které už jsem ztratil, a v návalu euforie jsem dostal nezkrotnou chuť stvrdit jeho vlastenecký výkřik několika půllitry hrdého českého piva. Zamrzí sice málo prostoru pro záporáky (je to film o nacistech se zdaleka nejmenším počtem hákových křížů na plátně), zato však dojme velmi upřímný a emocionální přístup k odvážným obětem a potěší sympatický výkon nejen Murphyho, ale také přesvědčivého Dornana. Jen místo Geislerové mohli tvůrci využít vzkvétající sexappeal Viky Kerekes, Aňa už má přeci jenom svoje roky a maskěři jí zrovna dvakrát nepomohli... (17.12.2016)