1944: Přinuceni k boji

Velké překvapení a jeden z nejlepších válečných filmů za poslední dobu. Estonští tvůrci natočili plnohodnotný válečný film, který se může měřit i s těmi nejlepšími americkými bratříčky. Velmi oceňuji, že tvůrci dali divákovi možnost nahlédnout na obě strany barikády a ukázali, jak to měli Estonci za války těžké, jelikož půl národa likvidovali nacisté a druhou půlku komunisté. Film nabízí velkou spoustu bojových scén, zejména ze zákopu, které lze řadit mezi ty nejlepší ve svém žánru. Ano, dramatická část a samotná zápletka je trochu naivní a přehnaná, ale to je zejména kvůli tomu, aby neznalý divák pochopil souvislost, proč proti sobě bojují občané jednoho státu v různých uniformách. Moje hodnocení 80%. (05.04.2016)

O účasti Estonska v druhé světové válce jsem pravda doposud nic neviděl ba ani nečetl. Zajímá mne spíše Pacifik a letecká válka nad Evropou. I tak jsem ale s otevřenými ústy sledoval film, který popisoval smutné období historie Estonska, kdy nejprve po okupaci Němců museli do války mladí muži v uniformách wermachtu a SS a po okupaci Rusů zase další v uniformách Rudé armády. Díky sledu dějinných událostí i vývoje války pak proti sobě stáli občané Estonska jako nesmiřitelní nepřátelé. Někteří nenáviděli Stalina a rádi šli s Němci, jiní zas byli v Rudé armádě jen proto, že odmítnout odvod by se rovnalo kulce nebo jízdence kamsi na Sibiř. Tak jako tak nebylo výběru. Nebývá to u mně obvyklé, ale v první půlce filmu jsem fandil těm klukům v uniformách barvy feldgrau... Film nám ale ukáže obě strany mince a tak jeho druhou půlku strávíme s vojákem Rudé armády - také Estoncem. Válka se sice přiklonila na stranu Rusů, ti se však v Estonsku chovali za války a po váce jako zvěř. Z hlediska válečného řemesla není filmu co vytknout, vše sedí jak má, mundůry, technika...Divák uvidí mnoho bitek včetně tanků T34. Milovníci letadel pak uvidí nálet Il2 na kolonu ustupujících Němců. Zkrátka a dobře tohle byl parádní válečný film, kterému k páté hvězdě chybělo už jen opravdu málo. Dávám 4 panzerfausty a Estonsko - Finské koprodukci palec nahoru ! . * * * * (10.08.2015)

Velmi špatná záležitost. Už od úvodních minut jsem ztrácel vůči filmu sympatie. Není zde žádný hlavní hrdina, tedy není komu fandit, což je jeden z největších záporů. Akce je na tom také velmi špatně, nejen, že není vůbec krvavá a drsná, ale vojáci padají k zemi ještě dříve než k nim doletí kulka a místy to působí jako by mezi sebou komparzisté hráli hru, kdo nejvtipněji spadne ? Dále se mi nelíbilo pomalé tempo, nezáživný a prakticky žádný příběh a ošklivý unylý vizuál. Sečteno podtrženo klad jsem zde nenašel žádný.10% za humor. (30.01.2016)

(Proti) válečný film o osudu Estonska, s jehož obyvateli manipulovali Hitler i Stalin. První polovina filmu je věnována hlavně vojákům pod vlajkou SS, druhá opačné straně - Rudé armádě. Dojímali mě hlavně civilisté, stařenka, které vůbec netušila, kdo u nich zrovna táboří a kdo je nepřítel. Pokaždé to přece byli Estonci. Oba hlavní hrdinové jsou velmi sympatičtí a filmu neškodí ani lehká romantická linie ve druhé polovině. Určitě stojí za to vidět. (29.06.2015)

Geniální koncept filmového vyprávění, v němž se v půli příběhu změní hlavní hrdina i celkový rastr připomíná stejný model z Lynchovy Ztracené dálnice, jenže tady je to zcela racionální přechod mající ilustrovat bezvýchodnost malého národa uvězněného uprostřed dvou okupačních mocí, dvou diktátorů, dvou ideologií, dvou totalit...Estonci uvízlí mezi Hitlerem a Stalinem, mezi hnědou a rudou totalitou, mezi fašismem a komunismem, násilně rozdělení do dvou stran ideologické barikády... Vysvětlení takového paradoxu, jako je každoroční hrdý pochod veteránů z jednotky SS v současném Talinu... (12.07.2017)