1944: Přinuceni k boji

Estonci můžou být právem hrdí na tento film z jejich nedávné, avšak kruté historie. Nejprve je naverbovala Rudá armáda po anexi Sověty a v roce 1941 se kvůli nenávisti k nim přidali k wehrmachtu. V roce 1944 ale Němci ustupují a tak nastává situace, kdy Estonci bojují proti sobě. Po technické stránce bravurně zvládnuté, počáteční a závěrečná bitva dechberoucí, skvěle zobrazené boje o zákopy a místami dost syrové, viz. sniper. Postavy jsem si oblíbil hned od první chvíle, proto jsem byl dost v šoku, když v půlce filmu většina z nich padne a vystřídají je jiní. Z tohoto důvodu může děj působit nejednotně, protože prakticky sledujeme úplně jiný film. Nicméně se ukázalo, že válečné filmy už nejsou specialitou jen velkého rozpočtu a hollywoodských triků, ale že i tací Estonci to zvládají levou zadní. (07.11.2015)

Herecky slušné, výpravou lepší průměr, atmosférou horší průměr a příběhem bída. Estonci, podobně jako Belgičané mají smůlu na polohu své země, ale jakkoliv jejich těžkou situaci chápu, vojáci bojující bok po boku SS prostě sympaťáci nejsou. Fandit jsem jim nemohl a to je docela problém. A protože Rusové jsou vesměs anonymní postavy s jepičí životností (v bitevních scénách často ani nevystřelí, jen si apaticky běží pro smrt), tak jsem si těch kladných hrdinů moc nenašel. Scénář má vyšší ambice a občas hlasitě připomene, že se tu na pozadí Druhé světové války odehrává i soukromá Estonská občanská válka. Druhá polovina filmu tuto tezi jen podtrhuje. Přesto ani ona nedosahuje bůhvíjakých kvalit. Ocením alespoň střízlivý pohled na věc a snahu udržet patos na snesitelné míře. (22.03.2017)

Nestáva sa mi často, že narazím na film z Pobaltia. Tieto kúsky vždy potešia svojou profesionálnou filmárčinou. Ak ku tomu prirátam moju lásku ku vojnovým filmom, špeciálne z 2. sv. vojny je to vždy pasia pre moju filmovú dušu. Už je dosť otrepané stále zobrazovať len konflikty vo Francúzsku, Nemecku, poprípade Rusku. Každá iná krajina ak predvedie svoju históriu je to ako svieži závan vetra v sparnom lete. Scény vyrobené estónsko-fínskym zoskupením sú fakt drsné a pritom veľmi osobné. Majú snahu diváka doslova vtiahnuť do zákopov a predviesť mu silu a zbytočnosť vojny. Umierajú starí, mladí, smrť si berie každého. Bol som, ale prekvapený, že vojna a konflikt tu nie je jediným prostriedkom na zobrazenie deja. Oveľa hlbší podtext film získava pri ústupe Nemcov a sile rozhodovania ako bude situácia ďalej pre chudákov Estóncov pokračovať. Potom to začína byť skutočne drsné. Záchrancovia - Červená armáda sa chová ako besný pes a práve toto sa tvorcovia nebáli ukázať. Ich film je načasovaný do súčasnej vyhrotenej situácie, kde mierne hrozí znovu vojnový konflikt. Možno je to aj zámer, ako poukázať na zbytočnosť takýchto pičovín ako je boj o moc, majetky pár vyšinutých dementov. (01.07.2015)

Skvělý vlastenecký počin estonských filmařů líčící útrapy estonského národa decimovaného za druhé světové války hned dvojí okupací a tyranií - fašistickou z jedné strany a sovětskou ze strany druhé. Estonští muži nedobrovolně "rozebraní" mezi obě strany a nemilosrdně postaveni proti sobě, tak bojují nejen o holé přežití, ale trpí uhasínající národní identitou a také nemilosrdnými komunistickými půtkami, pouze násobícími utrpení. 1944 je filmařsky precizní válečný film s výbornými exteriéry, výpravou a kamerou, film nepostrádající vyhrocené a velmi silné momenty za účasti výborného hereckého obsazení. Jen škoda opravdu přehnaných prvoplánovitě sentimentálních excesů (např. holčička s panenkou pozpěvující si ve stínu útočícího leteckého kulometu), kterých je naštěstí jen minimum. Zasahující, silné a s náběhem na pátou hvězdičku. (19.05.2015)

Velice zajímavý válečný film. Oceňuji jeho režii mimo posraný USA, takže film působí reálně a v orig znění je to pastva pro uši. Příběh je jednoduchý, avšak film plyne poměrně pozvolna až pomau. Jedinou výsadu mám , že ač jsem jej viděl vícekrát, nikdy jsem nepostřehl v jakém momentě se děj otočí... (14.11.2020)