Tarzan, syn divočiny

Neodolateľne kúzelné dobrodružstvo Tarzana si zaslúži divákovu pozornosť pre poctivú filmárčinu v dobe vzniku, netradične drsným pojatím niektorých scén, ale aj peknou poetikou ( scéna, keď sa Tarzan skláňa k Jane a ona pustí kvet do vody ). Prvé spracovanie s Johnnym Weissmullerom ( navzdory dokonalému oholeniu ) a aj vďaka krásnej Maureen O´Sullivan ma príjemne pobavilo. 4+ (24.03.2012)

Na filmu je fajn, že se u něj člověk baví a ani chvíli nenudí…ehm, ale…nutno hned upřesnit, že za „bavit se“ patří v tomto případě „nechtěně“ (a to hodně). Nevím, jak to působilo na dobové publikum, ale já se musel začít smát už u toho úvodního nepříliš zdravě vypadajícího uvítání otce a dcery. Pokračovalo to zadními projekcemi, všemožnou umělou faunou (u mě to vyhráli zabijáčtí krokodýli), genderovým stereotypem (přestože ostrostřelkyně Jane je příjemným chvilkovým vystoupením z něho), neskrývaným rasismem (a otroctvím), spoustou „drsných“ úmrtí, ať už lidí či zvířat (určitě bych film nedoporučoval jejich ochráncům; už jen to obhajování zabíjeni skrz slonovinu…chudáci chobotnatci, kdyby jen věděli, komu to zachránili kůži) a vůbec nejvíc jsem se nasmál nad postavou Tarzana (při jeho počáteční absenci, kdy byl pořád dokola slyšet odkudsi jen jeho známý pokřik, který postupně s každým dalším užitím chytal stále více parodický charakter, jsem si pohrával s představou, jak geniální by bylo vypůjčit si cimrmanovský nápad a sehrát Tarzana bez Tarzana…jenže to by zas divák přišel o spoustu akrobatických přemetů, zardoušení šelem, plavecké závody a taky, ehm poznávání mezi ním a Jane). Zkrátka to není zrovna snímek, který by odolal zubu času (spíš naopak), ale na druhou stranu, třeba taková práce s některými zvířaty mi obdivuhodná rozhodně přišla. Hvězdičky ovšem (alespoň většinou) nerozdávám jen za to, že mě film rozesměje svými nedostatky (že?), tudíž celkově to vidím pouze na lepší průměr. (23.03.2015)

Pri týchto dobrodružných snímkoch je ešte viac citeľná naivita tvorcov - zrýchlené pohyby hercov a zvierat, súboje so zvieratami, každý tvor v džungli je takmer vždy krvilačný netvor (viď hrochy, antilopy a pod), veľakrát divné chovanie zvierat či domorodých obyvateľov. Ale napriek tomu o dobrodružstvo nie je núdza takmer od začiatku do konca a celkom sa mi páčila práca so slonmi, (ozajstnými) opicami či napr. aj sám macho Weissmuller (sranda, že dokonale oholený alebo vlastniaci nôž z odlievanej ocele). Naopak, iba márne by ste vo filme čakali hudbu, miesto neho je tu otrasný škrekot a zjapanie (necudnej) hl. predstaviteľky či veľmi ukecaných hercov - akoby si tvorcovia chceli vynahradiť desiatky rokov nemého filmu v jednom snímku. Na konci uvidíme aj čiernych hulákajúcich trpaslíkov či jednu megagorilu. Hodnotenie: 60% (21.10.2013)

Ze začátku jsem si říkal, jestli si ze mě někdo nedělá srandu a tohle má být opravdu ten slavný film s Tarzanem, protože tu byla poměrně hrozná triková stránka, ale nakonec se ukázalo, že práce se zvířaty je tady ve skutečnosti velmi dobrá a třeba souboj se lvem vypadá nádherně uvěřitelně. Maureen O'Sullivan je ale příšerně uřvaná. (10.02.2017)

Prvá zvuková a dlhé roky najpopulárnejšia verzia o legendárnom hrdinovi. Svoju tvár mu prepožičal dvojnásobný olympijský víťaz v plávaní Johnny Weissmuller. Obrovský finančný úspech znamenal množstvo pokračovaní a obrovský kult. Tradičná dobrodružná zábava v Hollywoodskom balení možno starne, no stále spoľahlivo baví. (07.12.2017)