LENI

Zdena Studenková tu dala zo seba to najlepšie. Fiktívna talk-show s Leni, ženou, ktorá niečo dokázala, a dostala sa pri práci aj na zlé chodníčky. Takýto typ roly silnej ženy je pre Studenkovú ideálom. Nestratil sa pri nej ani Paulovič a vytvorili spolu výbornú dvojicu pre hodinový rozhovor plus scény zo zákulisia a príprav rozhovoru. Chvíľami to ani nie je talk-show, ale čistokrvný súdny proces so žalobcom, obvinenou a porotou sú všetci diváci. Silné štyri hviezdy. –––– Ja mám svedomie čisté. Točila som len to, čo sa dialo v skutočnosti. Ja som Hitlera nestvorila. (02.09.2018)

Výborná divadelná hra so silným posolstvom, ktorá výborne vyznie aj z obrazovky televízie (a to pritom nemám príliš rada divadlo v televízii). Pre mňa Leni symbolizuje každého Nemca a Nemku, ktorí povedali svoje "áno" Hitlerovi, s tým, že ona mala relatívne väčšiu moc ako napr. predavačka v obchode a tak s ňou naložila tak, ako naložila. Naďalej pre mňa zostáva otázkou, ako sa vnútorne vysporiadala s faktom, že slúžila ohavnému režimu, o ktorom musela vedieť (ak mala aspoň trochu morálneho cítenia) už aj za čias jeho najväčšieho rozkvetu, že je ohavný. Herecky to nemalo chybu. Studenková, Kráľovičová aj Paulovič dali 100%. (30.03.2015)

Na LENI je nutno nazírat jako na hru, která je darem herečce vynikajícího formátu. Herečce, která už má svá léta, přesto si podržela nezměrný půvab, přitažlivost a její herecký repertoár nezná hranic. A takovou LENI skutečně je. Téma skutečné Leni Riefenstahlové však slouží jen jako výchozí bod a skutečná osobnost zaniká ve snaze titulní postavě dopřát celý rejstřík situací, ve kterých by nikdo nezapochyboval o tom, že v hlavní roli je někdo, o kom nemusíme z uměleckého hlediska pochybovat. Bohužel faktografická nejasnost na straně jedné a absurdita fiktivní vedlejší postavy Berthy na straně druhé je místy neúnosná. Dobu mezi světovými válkami, a zvláště v Německu, nelze považovat za homogenní. Takže je neodpustitelné, pokud naše divadelní Leni vypráví o dvou směrech německé kinematografie ve 30. letech, kterými údajně byly expresionismus a horský film. Ve skutečnosti dekáda horských filmů, ve kterých se Leni prosadila, vznikala už od počátku 20. let a následně celé další desetiletí. Nelze také knihu Last of Nuba považovat za první dílo Leni dokončené po roce 1945. Roku 1954 měl totiž premiéru film Tiefland, který měla roztočený 14 let. A takto by se dalo pokračovat, souhrnem lze nicméně říci, že Zdena Studenková dostala jevištní dárek jako žádný jiný a pokud jste ji nerespektovali doposud, je nejvyšší čas. (06.04.2015)

Tvorba Leni Riefenstahlovej je plná paradoxov. Fantasticky spracované filmy. Po filmárskej stránke top úroveň. Na jednej strane vysoko propagandistický a Tretiu ríšu ospevujúci "Triumf vôle", na druhej strane fantastické a perfekcionistické zábery z Olympijských hier v Berlíne v roku 1938. ... V tejto divadelnej hre autorovi ide presne o to, či odsúdiť jej filmovú tvorbu, kvôli zrejmým úzkym vzťahom s pohlavármi fašistického štátu, alebo oddeliť jej profesionálnu stránku od súkromného života ... Zdenu Studenkovú nemusím, ale tu to zahrala na výbornú. Na pochopenie celej inscenácie je vhodné si niečo naštudovať o Leni, prípadne napozerať niečo z jej tvorby. Až potom súdiť .... 5***** (31.08.2015)

Keď si odmyslíte, že Zdena stále viac poškodzuje životné prostredie užívaním plastov, hlavne teda vo svojom tele, tak je to úžasná herečka. Len musí stáť na doskách, ktoré znamenajú svet, a nie sa promenádovať napríklad v Inkognite, kde jej minule dokonca vypadla z huby protéza. Veľmi dobrá hra o osobnosti, ktorá sa dožila až 101 rokov, a to by teda Hitler nehádal. Hovoril o svojej 1000 ročnej ríší a jeho dvorná režisérka ju prežila o viac ako polstoročia. A Paulovič inak takisto klasa. (08.05.2022)