Ve jménu Krista

Z počátku je Dementius mile polyteistický římský tribun a člověk má důvod těšit se na racionální demytizaci nejsmrtonosnější pohádky všech dob. A začíná to tak hezky! Naturalisticky hnusný a prašný starověký Blízký východ a roztomilé latinské potírání jeho okupantů. Tedy pardon, samozřejmě jsem chtěl říct „nade vši pochybnost oprávněných faraonských otroků, kterým přece při poslední pozemkové privatizaci odsouhlasil nárok na území úředním zápisem do sbírky bajek samotný předseda katastrální komise, velký Jehova“. A to má úplně stejnou váhu, jako by třeba mně Božena Němcová v pohádce Čert a píča přiklepla Václavák a já se ho na to konto vydal uzurpovat a násilně čistit od Pražáků a Arabů. Prostě země mezi řekou a Středozemním mořem je „právoplatně“ jejich. Řeku už podle názvu naštěstí fousatej strejc přiřknul nějakému negrovi, který hrával závodně Enbíej, a na co by byl Majklovi nějaký veletok, že? Tudíž nekonkvistadoří a na vodě je klid. Ale zpět k filmu. Západní břeh tedy mají naši milí latiníci pevně ve výpravných a příjemně brutálních rukou, dokud nepřitlučou k hranolům v tomto případě otylého Mexičana Chesuse Gonzálese. Docela škoda, že nebylo tehdejším koloritem třeba lámání v kole. Byla by to docela hlína, kdyby se dneska kudlanky ve své slaboduchosti regresně kolečkovaly. A v tuto chvíli vskutku dokonáno jest! Všechno jde rázem do prdele, do anotace ke snímku se nemilosrdně vkrade „otravná, nudná a pomatená fantasy“ a vy opět následující hodinu a půl znechuceně sledujete uspávací epizodu „Alibaba a dvanáct fanatiků“ z nekonečné a tisíckrát omleté telenovely „Jak jsem poznal vaší Bibli“. Seňor Gonzáles se furt někde zjevuje a apoštolové se za ním s plným pytlem vypatlaných demagogických keců táhnou jak smrad. Pohádkaření následně podléhá i dříve kůl tribun Dementius, posílá daleko neškodnější Jupitera s Marsem do Juny a začíná se přiblble blahoslaveně usmívat s vševědoucím výrazem profesionálního downa v očích. Takže si můžeme odškrtnout jen další zkurvené fantasy píárko, ospravedlňující dva tisíce let teroru První římskokatolické a.s., jejímuž zabíjení a kradení ve jménu synátora by symbolicky daleko více slušelo, kdyby tehdy před přitlučením mlel schizofrenní pičoviny raději o hranol vedle visící zloděj a vrah Dysmas. Avšak pohádky jsou pohádky a já jsem docela zvědav, kdo bude mít hustší bajkařský základ, až jednou čmoudi z Koránu vyinterpretují, že byl Mohamed na Řípu první. Aha, oni už to vlastně zjistili. Rozlučme se dnes tedy památnými slovy jednoho moudrého muže, tedy mě: „Bůh nás ochraňuj před náboženstvím!“ (17.05.2016)

Až do tohoto filmu jsem neměla valné mínění o hereckém umění Josepha Fiennese, jakkoli se na něj hezky dívá… Ale zdejší postavu Clavia si zřejmě užíval natolik, že se mu podařilo prodchnout ji výjimečně věrohodným obsahem. Už jen pro tento herecký koncert stojí film za pozornost, radost ale dělá i úspěšná snaha po historicky věrných kulisách. Příběh filmařsky zdařilou a napínavou formou vyzdvihuje, co Kristus přinesl na tuto zem – právě povědomí o tom, že pouze tím, jak se k sobě budeme chovat v konkrétních situacích, můžeme jedině změnit to, jestli pro nás tento svět bude, nebo nebude utrpením, a jak velkým, je oním vykoupením, které Kristus daruje všem, i v tom nejateističtějším možném, ryze praktickém výkladu. Milosrdenství – proti našim hříchům, když tak nečiníme. Vše ostatní je pak už skutečně v království nebeském. A to (obojí) je ten meč, kterým nutno naši iluzi rozetnout. Ano, taky si myslím, že je to asi po Gibsonovi druhý doposud nejpovedenější film o Ježíšovi. (07.09.2019)

Křesťanské spoilery! Stupidní biblické fantasy o tom, jak se to tenkrát "skutečně odehrálo". Clavin na zlepšení erekce je Říman, dá se říci, že ateista, uvažováním na úrovni racionálního člověka 21. století, kterému jen tak někdo med kolem huby nenamaže. Clavina navíc jen tak nic nerozhodí, protože je bitvami ošlehaný vojenský tribun ve velící pozici nejlepší, neprofesionálnější a nejdisciplinovanější armády ve starověkém světě, jejichž bojové manévry v tomto filmu sice připomínají ožralé kombajnisty táhnoucí ve tři ráno z hospody, ale to vem satan! Pak se ovšem něco stane, dá se říci, že téměř posere. Ježíš, ano ten Ježíš! O jehož existenci víme jen z křesťanské propagandy Bible, konkrétně z evangelií, jinak o něm není zmínky, protože těch židů tenkrát Římané ukřižovali desetitisíce, takže jeden schizofrenik navíc nikoho moc nevzrušoval, pokud tedy vůbec existoval, zmizí po ukřižování z hrobky! Děsný ďábel Pilát Pontský se s takovým židovsk...křesťanským zázrakem nemůže smířit a pověří Clavina investigativní prací nejhrubšího zrna, nalézt mrtvolu poloboha, protože dokud bude mrtvola mimo hrobku, je zcela logické, že oživla a odešla, Bůh existuje, Řím je ztracen a židé budou mít buřičskou modlu! A původně racionální ateista z 21. století Clavin se do toho vyšetřování pustí natolik, že se po hodině totálně nudného a stupidního děje nedopracuje absolutně k ničemu, pouze k jedinému logickému a zcela pravděpodobnému závěru, že Ježíš vstal z mrtvých, je syn Boha, koná zázraky a je tak strašně hodňoučký, láskyplný a empatický, že ho začne rovnou následovat spolu s kýčovitými apoštoly, kteří pokud skutečně ve skutečnosti kázali tak stupidní cancy plné patosu, divím se, že se křesťanství vůbec mohlo jako rakovina rozlézt do poloviny světa a teď tady nadále nevzýváme třeba Radegasta, tím myslím toho boha, ne ty chcanky, co se vydávají za pivo. Pro věřící "historická" sázka na jistotu před návštěvou budovy nejúspěšnější korporace na světě prodávající vzduch, pro lidi s elementárními znalostmi z historie, případně nároky na film z historického prostředí, neskutečně nudná křesťanská agitka, která nenabídne vůbec nic a přitom by mohla. Stačilo se podívat na mýtické události jiným pohledem po vzoru Pozemšťana a člověk by se alespoň pobavil. Tvůrcům ale zřejmě moc o pobavení diváků nešlo, spíše o utvrzení jejích víry, případně po vzoru hlavního hrdiny filmu o jejich nalákání do stáda nikoliv oveček, ale ovcí. 20% (12.05.2016)

"Jed z Judey" (Edward Gibbon, historik z 18.st.). Jed, ktorý bol podľa mnohých skutočným dôvodom úpadku a konca Rímskej ríše. Tu sme v jeho prvopočiatkoch. Jeruzalem aj Caesarea Maritima vyzerajú k svetu, takisto Ježiš. Žiadny árijský modroočko. Detaily prepracované, rybárske lode autentické, dokonca aj technika ukrižovania. Podcenená je úloha sv. Pavla, pretože ten v skutočnosti spravil pre kresťanstvo viac ako Ježiš. Nebyť sv. Pavla, tak by sa na Krista už o pár týždňov zabudlo. Úplne iný pohľad na tisíckrát prevarené a recyklované udalosti. Príjemné prekvapenie. (02.12.2017)

Snímek mě docela bavil po celou dobu sledování. První polovina je i dost realistická a zajímavá, i přes ne příliš povedený casting. Ježíš zde vypadá jak z nějaké parodie a pokud to měl být křesťanský film, tak tohle tvůrci trochu přehnali. Zas tak špatně to ale natočené není, až na akci. Bojová scéna na začátku vypadá jak z nějaké nepovedenné videohry. Nebevstoupení páně také nebylo vůbec emotivní a dojemné, spíš typicky americké. Jako takový malý výbuch si to vážně nepředstavuju. Ale jinak mi režie připadala standardní. Vizuální stránka filmu je třeba obstojná. Ve druhé půlce se už děje to, co celý film čekáte, že se stane, takže to filmu trochu ubírá na atraktivitě, ale myslím si že, pokud vás to do té doby bavilo, dokoukáte to v pohodě. A pointa je hezká a hřejivá. Vidím, to na zasloužené a čisté tři hvězdy. (25.07.2017)