Madame Bovary
Režie:
Claude ChabrolScénář:
Claude ChabrolKamera:
Jean RabierHrají:
Isabelle Huppert, Jean-François Balmer, Christophe Malavoy, Jean Yanne, Lucas Belvaux, François Périer, Louis-Do de Lencquesaing, François Maistre (více)Obsahy(2)
Toto romantické drama, natočené na motivy slavného románu Gustava Flauberta, vypráví o ženě, která se snažila najít lásku a o třech mužích, kteří ji milovali. Film vás zavede do Francie 19. století. Rolníkova dcera Emma si bere za manžela venkovského lékaře, Charlese Bovaryho. Jenže se s ním velmi brzy začne nudit a tak se po romantice začne ohlížet jinde. Nejprve se spustí s velkostatkářem Léonem Dupuisem. A následují další. Později začne zběsile utrácet a témeř přivede svého manžela na mizinu. Aby se pan Bovary, jenž ji stále slepě zbožňuje, nedozvěděl o obrovském dluhu, obrátí se Emma s žádostí o pomoc na své bývalé milence... (Cinemax)
(více)Videa (3)
Recenze (61)
Vynikajúca Flaubertova knižná predloha, ktorá bola podľa mňa verne netočená. Sám spisovateľ by bol spokojný hlavne s pani Bovaryovou v úlohe Isabelle Huppert, podľa mňa to bolo zahrané skvele a verne - podobne aj v novšom spracovaní s Wasikowskou. Pani Bovaryová je vlastne šľapka v krásnych šatách a nóbl správaním. Na rozdiel od moderných kurtizán sa však dlho z baženia po peniazoch a milencoch netešila a osud si ju našiel. Vlastne si ho našla sama. Spisovateľ sa inak inšpiroval skutočných príbehom zo svojho okolia v Rouen, kde sa raz dočítal v novinách o manželstve, ktoré dopadlo rovnako. Takže príbeh, ktorý napísal sám život. ()
Čo vlasne Madame Bovary vyčítať. Je to historická kostýmovka s perfektnou hlavnou predstaviteľkou, ktorá dodáva svojej postave uveriteľnosť a psychologickú vierohodnosť. Je to podľa slávneho románu a zadaptované adekvátne. Je to európsky akademické, čo je síce trochu iné, ako americká akademickosť, ale stále to znamená, že sa všetci držia tak trochu pri zemi a starším ročníkom to bude o to viac vyhovovať. Vyhovovalo to aj mne, takmer dve a pol hodiny som sa najmä vďaka Isabelle nenudil a čakal, čo príde ďalej, keďže som knihu nečítal. Len je trochu divné, že sa filmu dostalo jedinej oscarovej nominácie, asi bola chyba v propagácii štúdia. Film vnímam ako doplnenie si Chabrolovho portfólia. ()
Když se v manželství nudíte, začněte dělat dluhy. 1) Knihu jsem nečetl, film je pro mne prvním seznámením s tématem. Ponudnělý snímek jsem dosledoval až do konce, částečně i díky příjemnému 30letému Lucasi Belvauxovi (nápadník Leon), ale postava ufňukané evidentně nedospělé paničky, která se vdává snad proto, že se to sluší, rozhodně ne z lásky, mě nijak nezaujala. 2) Je-li kniha společenskou obžalobou dobového postavení ženy ve společnosti, podle filmu bych to nepoznal. ()
Snad je to kvůli mé nenávisti k Mme Bovary jakožto knižní postavě, ale tenhle film se mi prostě nelíbil. Nělikokrát jsem se přistihla, že mám strašnou chuť představitelku hlavní role lisknout, aby se konečně probrala a začala se sebou něco dělat. Mr. Bovary je sice politování hodný tragéd, ale jeho poslední scéna u postele umírající Mme Bovary byla asi jediná, která mě ve filmu oravdu zaujala. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (1)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Gustava Flauberta. (Terva)
Upraveno v září 2020. Chabrolova Paní Bovaryová je živoucím filmovým přepisem románové předlohy Gustava Flauberta. Claude Chabrol si splnil svou povinnost buržoazní kritiky a zlomyslným černým humorem je samotný dopad rozporu mezi ideálem a realitou. Konvence společenské i partnerské, vyprahlost vnitřních světů, které mocně, a vícekrát melancholicky, dychtí po nesmrtelné kráse života a tudíž povznášející niterné naplněnosti. Nakonec jde o to, zda je člověk schopen prožít svůj život v poetické velkoleposti, nebo v zatuchlé přízemnosti, či v pragmatickém ulpívání. Těžkopádná, a nerovnostářská realita je nesnesitelnou tíží, tehdy veškerý idealismus dětství a mládí chřadne a zmírá v pachu konvencí a falše. Chabrol útočí na buržoazii, neboť jen ta má plné právo na plnohodnotný život, ale také na svět mužů, neboť jejich prospěchářské a tělesné nátlaky povětšinou stojí za zatracením padlých žen. Jean Rabier, zkušený Chabrolův kameraman, stvořil plastické obrazy lidského nitra v těch protichůdných pocitech touhy a beznaděje. Hrdinkou provokací společenských konvencí 19. století je Emma Bovary (velmi dobrá Isabelle Huppert), romanticky naivní žena. Život je v představách vášní s náklonností pro estetiku věcí i činů, ale samotná skutečnost života je tvořena konvenční omezeností ducha. Vnitřní svět malátní, nebo revoltuje, přitom se smysluplnost reality vytrácí až do nevyhnutelnosti absolutního úniku před zkázou celého jejího života. Hlavní mužskou postavou je Charles Bovary (velmi zajímavý Jean-François Balmer), Emmin manžel a skromný lékař. Ani laskavost, ale ani obětavost, přestože jsou ceněnými lidskými vlastnostmi, nedokáží zaplnit vnitřní svět, toužící po vášni a nesmrtelnosti. Život se bouří proti všem zvyklostem. Důležitou postavou je Rodolphe Boulanger (pozoruhodný Christophe Malavoy), místní vlastník panství. Jen v tomto společenském zařazení je možné prožívat všechny krásy života. A ženský odpor je marný, když si urozený něco usmyslí. A závrať dává jistou naději. Významnou postavou je Léon Dupuis (příjemný Lucas Belvaux), mladý notář s romantickou potřebou prožívání života. Láska je ideálem, v její vášni je slyšet pravý tlukot života. K výraznějším postavám zde patří také Homais (zajímavý Jean Yanne), bodrý, s lékařem spolupracující lékárník, a propagátor nejmodernějších výdobytků života. Z dalších rolí: provozovatelka pohostinství a vdova Lefrançois (Christiane Minazzoli), úlisný a úspěšný šíbr Lheureux (Jean-Louis Maury), prosťáček s koňskou nohou Hippolyte (Florent Gibassier), Emmin otec a zámožnější farmář Rouault (Jean-Claude Bouillaud), chlípný právník a též radní městečka Yonville Lieuvain (François Maistre), náročná, se snachou zásadně nespokojená Charlesova matka (Marie Mergey), sociálně soucitný farář Bournisien (Jacques Dynam), mladá a spolehlivá Emmina služka Felicité (Sabeline Campo), či vypravěčův hlas (François Périer). Chabrolova Paní Bovaryová, já jsem s jeho filmovým přepisem nadmíru spokojen. Chabrolovou doménou byl útok proti pokrytectví konvencí, byť jde v podstatě o zhoubný souboj ideálů s realitou. Příjemně provokující filmové dílo! () (méně) (více)