Vzpomeň si

Kdyby se někdy vyhodnocovalo, který film potřeboval k naplnění svého děje co nejvíce náhod a šťastných okolností, bojoval by děj filmu Remember o přední příčky. Jako opravdu, že tahle pomsta vyšla víceméně tak, jak byla naplánována, je v podstatě zázrak. Ovšem pokud při hodnocení neuvažuju nad tímto "kritériem pravděpodobnosti", nebo jak jinak bych jej nazval, je ten scénář skvělý. Hilightem návštěva u třetího Kurlandera a pak samozřejmě závěrečné rozuzlení. (04.03.2016)

Komorný thriller ktorý spočiatku svojim pomalým tempom nijak mimoriadne neohúri, no postupne si Vás natoľko omotá okolo prstu, až sa prestanete brániť. No a keď to budete najmenej čakať, pichne vám v podobe rozuzlenia takú dýku do chrbta, že nebudete stačiť poháre na krv nosiť. Nechám si to uležať v hlave a možno aj navýšim. (31.03.2016)

Před minulostí se nedá utéct. Ani po sedmdesáti letech. Skvělý Christoper o tom (ne)ví svoje. A tak vyráží. Hledat domnělého vraha, napříč státy. Od jednoho podezřelého, k dalšímu, aby nakonec našel sám sebe. A pohlédl do očí pravdě, na kterou už vlastně zapomněl. Ale zapomínat se nemá a tak konec tohoto filmu ve mně utvrdil naději, že pár takových lidí, by snad mělo ještě cenu hledat. I když je vlastně už rok 2016. (02.03.2016)

Výtečný nápad a především úžasná a opravdu nepřekonatelná pointa hodně vyzdvihují místy unylejší tempo příběhu ve kterém se občas bohužel projeví, že leč legendární Plummer stále přesvědčivě hraje, na hlavní roli mu už dochází dech. Jednoznačně ale jeden z nejoriginálnějších scénářů amerického nezávislého léta.Takový mix přání smrti a Šindyho seznamu.Tenhle film by si asi zasloužil nejednu Oscarovou nominaci, ale bohužel...na tohle zabedněná akademie neslyší.80%. (26.06.2016)

Na rozdíl od většiny ostatních, Remember mě svým scénářem spíše zklamalo. Z Egoyanovo snímku Sladké zítřky jsem měl pocit, že jeho síla tkví v takové určité atmosferické nedoslovnosti. Remember sice atmosféru má, má skvělého Plummera, ale scénář mi přijde doslovný až běda. Pokud jste navíc viděli Tady to musí být, Zlomené květiny a třeba i Nadaného žáka, uvědomíte si, že všechno už jste v těchto, anebo jiných filmech viděli, a že Egoyan jede po té nejjednodušší a nejočekávanější cestičce, zatímco se ale snaží diváka uvádět v nejistotu a hrát na něj jakousi habaďůru. Film se tak, vlastně ne svojí vinou, stal pro mě trochu směšným, nemluvě o "shyamalanovském" twistu v samém závěru. 6/10 (11.05.2016)