Henry Fool

Nedokázal som tento film dopozerať v jednom kuse. Rozčuľoval a nudil ma súčasne. Rozčuľoval ma najmä Henry Fool. Málokedy mám možnosť vidieť takého parazitujúceho, lenivého a neschopného hajzla, ako v tomto filme. Simon je zasa pre mňa rovnako neuveriteľná postava, ako Will Hunting, i keď písanie básní je uveriteľnejšie, ako riešenie matematických problémov. Keď k tomu pripočítam vražedne pomalé tempo, mal som čo robiť, aby som to v polovičke nezabalil. Je mi jasné, že tak ako v Lebowskom, i tu si odpor k stvárnenej postave odnáša film, ale nemôžem inak. (20.03.2010)

Objavený talent na jednej strane, rozplývajúca sa viera vo vlastné schopnosti na strane druhej. Dobrovoľný odchod z podradného zamestnania, podmienečné prepustenie z väzenia. Agresor v susedstve roznášajúci volebné letáky, vietnamský obchod sledujúci trendy, kňaz, kurátor, vydavateľ, mínus matka, plus dieťa, rozmach internetu, pornografia pre všetkých, romantika prežitkom. Popisujem to len heslovite, nakoľko neviem, čo si mám o príbehu ľudí okolo Henryho Foola myslieť všeobecne. Pekný film, ale asi trochu zjednodušujúci realitu. (19.06.2015)

Na konci filmu jsem přemýšlel, o kom vlastně byl víc. O Henrym Foolovi nebo o Simonu Grimovi? Konfigurace v níž se zpočátku nacházejí se převrací pozvolna a skokem. Tzn. nejprve pozvolna (Simon začíná mluvit, sám číst, žádá Henryho o doporučení u vydavatele) a pak najednou přijde skok. Což mě přivádí k Hartleyho práci s časem. Ten je takřka homogenní, téměř nepoznáváme den od noci (resp. to, že byla: noc se nám dává poznat pouze tak, že Simona najednou Henry budí a my si uvědomujeme, že je ráno) delší časové odstupy jsou od kratších nerozeznatelné jinak než např. stupněm těhotenství Fay nebo růstem dětí (nekoná se žádné "o sedm let později"). Prostor je zase prostorem-komunitou. V protikladu k negativnímu elementu násilnického Warrena a jím podporoveného pravičáckého kongresmana Feera (fear?) je podpora místního kněze, korejského majitele obchodu a dokonce i Henryho kurátora (kteří všichni na konci pomáhají Henrymu utéct). Stále nevím o kom byl film víc. Ale rozhodně je to víc než obyčejný film. (10.11.2007)

Jsem rád, když mě film, od kterého nic nečekám a jehož kvalitám ani příliš nevěřím, dokáže zaujmout natolik, že mi 140 minut, což je délka tohoto filmu, připadá jen jako nějaká velice krátká chvilka, kterou jsem prožil opravdu užitečně a na kterou budu rád vzpomínat ještě dlouho poté, co tato "chvilka" již dávno skončila. A to je přesně případ tohoto filmu, od kterého jsem skutečně nic nečekal a u kterého jsem dokonce nevěděl, jestli se na něj mám vůbec podívat, protože kolem půlnoci, kdy Henry Fool v televizi začínal, bývá už má mysl hodně otupělá. Ale zkusil jsem to a vyplatilo se. Už od začátku to bylo hodně zajímavé, scénka s políbením zadnice pro mě asi ještě dlouho zůstane jako jedna z těch kultovních a nezapomenutelných. Zajímavý nápad je zde prostě doveden až do konce a pan režisér Hartley vyždímal z námětu naprosté maximum a nic nevynechal. Kromě zajímavého příběhu film ale nabízí také zajímavé a kvalitní herecké výkony. Thomas Jay Ryan, Parker Posey i James Urbaniak excelují a i díky nim to byl jeden z těch nezapomenutelných filmových zážitků, který budu mít ve své paměti ještě hodně dlouhou dobu. Filmu nemám absolutně co vytknout a snad jen ještě dodám, že už se začínám těšit na volné pokračování s názvem "Strach Fay Grimové", které bude doufám neméně zajímavé a atraktivní. Tady není nad čím váhat, uděluji po zásluze pět hvězd. (14.07.2010)

Film, jenž má dvě roviny, první, ač jí nazvu tou komediální, spíš vyluzuje jemný pousmání než záchvaty smíchu, snad jen kromě mnou oblíbený, kouzelný scény na záchodě po sedmi espressech (která i tak dojatým pousmáním končí). Táhne to šarm Henryho Foola, filosofickýho povaleče připomínajícího Henryho Chinaski, a přestože má náš Henry po většinu filmu v krvi daleko míň promile i literárního talentu než on, často mi Barfly přišel na mysl. Rovina druhá poněkud přitvrdí a zabrnká na drsnější strunu a jako celek tohle nenásilný propojení funguje dobře, stejně jako několik absurdních dějových prvků, co jsou podaný tak lehce a nenuceně, že budí dojem běžných - plus Hollywoodskej konec v nehollywoodským filmu. Stopáž je podle mě ale na rozvláčně plynoucí, leč kvalitní film příliš dlouhá a na hodiny jsem se dívala až moc často. (13.12.2010)