Červená želva

Jsem rád, že se stále ještě dělají artové animáky pro dospělé a nejen ta klasika pro děti. Červená želva je hlavně fantasy a mysteriózním příběhem a tak je na něj nutno nahlížet. Je to snová záležitost o trosečníkovi na ostrově, který když zajistí své základní potřeby začne přemýšlet o tom jak ostrov opustit. To se mu však nedaří. Když se však na ostrově posléze s někým setká, zjistí, že už vlastně nemá potřebu jej opouštět, protože to hlavní už našel. Nač tedy plout vstříc neznámému světu? Animace byly překrásné i ztvárnění ostrova. Ve filmu byly i momenty, kdy jsem ani nedýchal napětím. Jak jsem ale psal výše, musíte se na film naladit a nenahlížet na něj optikou reálu, pak by vše ihned přestalo fungovat. A celý příběh by byl o ničem, jen jakousi halucinací. Film je krásný sám o sobě, ale tou třešničkou na dortu je hudba, která film doprovází! Nádhera. Jen doporučuji na film nekoukat s nejmenšími. Není to opravdu animák pro ně. Má dcerka z něj pěknou chvilku plakala... Dávám za 4 krabíky. * * * * (02.04.2017)

Žena je želva, která muži brání odplout pryč. Připomenutí, že ty nejjednodušší příběhy jsou těmi, která dávají vyprávění vůbec smysl. Červená želva oslavuje prostotu života způsobem, který by se mnou neměl tolik zamávat už jen proto, že byl vyprávěn tolikrát předtím. Jednoduchosti se podobenství podřizuje na všech úrovních. Animuje se bez excesů, v plochách jednoduchých textur a řečí srozumitelných symbolů, s vybranou štítivostí vůči kýči, který v podobných případech číhá za každým rohem. Pro jistotu se zcela rezignuje na slova a skoro i na hudbu. Rejstřík dramat je velmi skromný - dojde jen na ta, která se týkají každého z nás. Animované přitakání mne po osmdesáti minutách opustilo zvláštně vděčného. (04.03.2018)

"Žhnoucí slunce želvu peče, co se (s)vleče, neuteče." Možná bych dal víc hvězd, ale krátkému filmu. Kraťasu provoněnému čajem, uvařeným dcerou při čekání na návrat otce, která si krátí dlouhou chvíli zametáním pláže a chytáním ryb. Viz můj Wit.  A navíc ani nesouhlasím. Samozřejmě úchvatné, filozofické, magické, očistné, o koloběhu života, o propojenosti člověka s přírodou... Aha. Takže je jedno, jak hnusně se k přírodě budeme chovat, klidně i utýrejme mučivou smrtí bezbrannou želvu? Matka příroda, ve své nekonečné moudrosti, nás za to nepotrestá, ale ODMĚNÍ, založením šťastné rodiny. To jako vážně?! Btw, moje útlocitná žena, velká milovnice želv, u toho nešťastně vzdychala a pak přišla se spásným nápadem: "Třeba ta dívka byla zakletá v želvě a princ ji vysvobodil!" Jasně. Tím, že jí přerazí klacek o kebuli a z bříška si udělá trampolínu. Ale co já vím, třeba to holandští kluci při námluvách tak dělají? (21.06.2022)

Nie je to animák, ktorý by diváka okúzlil alebo spútal príbehom, pretože ten je jednoduchý, bez výraznejších zvratov, vypovedajúci o jednoduchom kolobehu života a bežnom plynutí vecí. Ale vizuál je ozaj nádherný, piplavá práca animátorov s cieľom dosiahnuť detailistické vyobrazenie sveta sa vydarila. Ghibli sa nezaprelo. Krása sledovať vierohodné pohyby zvierat a všetkej prírody kdesi na (ne)pustom ostrove. (23.09.2018)

Už dlouho jsem neviděl animák ryze pro dospělé a navíc tak dobrý. Symbolika zde běží opravdu na plno a je fajn, že si v tom každý může najít to své. Je až neuvěřitelné, jak se tvůrcům vše podařilo sladit v jeden téměř dokonalý celek. Především díky animaci, pomalému tempu vyprávění beze slova a hudbě, vzniklo něco magického. K maximálnímu hodnocení nechybělo mnoho a vím, že se s Červenou želvou ještě někdy určitě potkám. (10.08.2017)