741 690 + 1 Jágr

Když se tak zpětně a s odstupem času prostřednictvím tohoto dokumentu ohlížím za MS 2015, musím říct, že naši nehráli tak tragicky, jak jsem to možná tehdy vnímal. Co však zůstává pravdou, je přínos Jaromíra Jágra i v jeho pokročilém věku. Tolik krásných gólových přihrávek, z nichž skutečně padly branky, tolik úspěšných střel, které prošly za záda brankářů jiných mužstev či tolik skvělých akcí, jimž chybělo jen málo ke gólové radosti. Klobouk dolů před největším hráčem historie českého hokeje. (15.05.2017)

Tak se nám ten Orlosup zase předvedl. Začínám se Zárubou, kterého jsem pro jeho masivně zahnutý nos, přeřadil ze sportovní redakce do ptačí říše. Což o to, komentuje pěkně, zařve si ještě víc u gólu, mohutněji řve, když to dělá do nory, omlouvám se, do Nory, ale scénář by sesmolil lépe i ukrajinský dělník, který žádá kus papíru během svačinové přestávky na stavbě, aby si do něj vytřel prdel, neb poznávání abecedy jej čeká až v dalším kvartálu. Jestli jste to nepoznali, dokument shrnul cestu českého týmu na MS v hokeji v roce 2015 do osudného střetu s Kanadou. Do toho Jágr hodí pár komentářů. Ty jo, kdyby tam nebyl, líbilo se mně to víc. Z něj jde takové nepříjemné fluidum, že mně zážitek z celkem koukatelného dokumentu úplně zničil. Hůře se mně identifikuje číslovka, kterou má dokument v názvu. Ale jelikož kudrnáč Jágr se vším dělá obstrukce, musí se neskutečně ego-maniacky zviditelňovat, budeme putovat jeho pytlíkem, v němž má 741 690 spermií na jednoho Jágra. Je to docela vysoké číslo, neb já jsem rád, když se ráno vychčiju. Když mluví Jágr, vždycky se rozhlížím kolem sebe, případně za sebe. Neomylně vždy hovoří ve druhé osobě čísla jednotného, tak vždy tápu, komu jsou jeho "moudrá" slova adresována. Jako vždy nechybí slova chvály, úsilí, sáhnutí si na dno. Z MS si pamatuji velké hovno, tudíž mě překvapilo, kolik "dechberoucích" okamžiků mně Jágr a spol. připravil. Dramaturgicky místy až nesmyslně poskládané (vynechal bych "profil" fanouška zvaného Fantomas, jídelníček hokejistů aj.) sestříhané celkem dynamicky, zrežírované na úrovni vyhozeného studenta FAMU, jenž skončil u točení podřadných reklam.Ta s Jágrem na mobilní telefon je nejlepší. Jen bych vylepšil čecho-angličtinu a udělal něco se sykavkami. A ukončil bych hokejovou kariéru. Házím na to Bob a Bobek. 40% (21.01.2016)

Takhle se u nás dělají sportovní dokumenty, ne jak trapná FIFA či UEFA svoje dokumentíky. Je to svižné, s původním komentářem, nabité emocemi. Sice dokument zachycuje pouze cestu českého národního týmu na MS 2015 v Praze a pak až finále mezi Ruskem a Kanadou, ale pro českého fanouška hokeje přináší milé vzpomínání. A Jarda si určitě na závěr kariéry v národním týmu taky nějakou tu hezkou vzpomínku zaslouží. (16.02.2017)

Tady mi nejvíce chyběli rozhovory s hráči.Ono totiž sestřih momentů,většinou gólů z našich zápasů nestačí na to,abych ten dokument prožil stejně jako turnaj,což se mi v těch minulých stávalo,stačí si jen vzpomenout na Bronzové halušky,Tým na hraně,návrat mistrů atd...Tady jsem se musel dívat chvílemi na nějakou českou krávu v kanadským dresu a poslouchat proč nefandí našim,mě osobně to třeba vůbec nezajímá a radši bych se dozvěděl názory našich hrdinů.I tak je to,ale přece jen dokument o našem mistrovství a je dobré u něj zavzpomínat,ale je to jak by řekl můj kamarád takové nemastné,neslané,slabší průměr,nic moc... (27.11.2016)

"Polovinu šancí, co má soupeř nebo i naše mužstvo, já si vůbec nepamatuju." To nevadí, Jardo, tebe si bude pamatovat celý český národ ještě dlouho poté, co po šedesátce pověsíš brusle na hřebík. Jenže s touto oslavou bramborových medailí to zase tak žhavé nebude. Nabídla sice ucelenou cestu českého týmu domácím šampionátem, profil Fantomase, jídelníček a cestovní řád hokejistů, kotrmelce Boba a Bobka, ale necinklo to, takže žádná přidaná hodnota nevznikla. (14.01.2016)