Zaklínač

Dlouhý léta jsem podezíral verbala, že se tuatam překope pikem a v tom nejhorším dojezdu, když už si stáčí do buchny ředidlo a nadrcený marťánky, se nakonec posadí ke kompu a začne si vymýšlet všechny ty šílený nedonošence, co mu údajně píšou. Ale ne, kdepak, ukázalo se, že opravdu existují. Od včerejška se začali kdesi v incestním hnízdě rozmnožovat a klást mi vajíčka do pošty, když jsem ji k večeru otevřel, vyvalila se na mě poctivá kupa smrdutých červivých hoven. Jakpak prej jsem se vopovážil, jóóóhoho, VOPOVÁŽIL!, dát tomu zkurvenýmu Zaklínačovi odpad!? Předem upozorňuju, že ačkoliv mi to rozesralo náladu už v prvních deseti vteřinách, já poctivě dokoukal celý dva díly. Sice jsem byl během toho nerudnej a těhotný ségře jsem na smsku, co chci na vánoce, odepsal, aby na štědrej večer potratila, nicméně bylo potřeba se obětovat, abych měl v hodnocení maximálně čistý svědomí. Naposledy jsem se cítil takhle zoufale nešťastnej u Nabarvenýho ptáčete, odpad jsem udělil po třičtvrtě roce, jak neskutečně mě to debilní hraní vytáčelo. Vadilo mi tam komplet všechno, přesvědčivější herecký výkony by předvedla i mrtvá filcka ve slipech. Zaklínače jsem nečetl ani nehrál, ovšem pokud to bylo určeno pouze vám, blbečci, tak ať mi Netflix laskavě dá čtyři pětky slevu a vy se tím zadavte. (21.12.2019)

Dobře, můžu si tady hrát na člověka, co má odstup a vidí, že kdyby si při každé zmínce slova osud dal panáka, umře během jedné epizody na otravu alkoholem. Mohlo to být ještě promyšlenější v práci s časovými liniemi, aby i běžný divák dokázal dříve než ve třetím díle pochopit, že nejsou paralelní. Určitě se dalo lépe řešit tempo a gradace některých dílů, i tónová konzistence. Jenže tohle všechno je "flaw by design". Sapkowski napsal fantasy soap operu, kde se eklekticky potkává horor, romance, pohádka a kruté podobenství o světě na hraně zkázy. A Netflix k mému obrovskému překvapení natočil zcela věrnou (i když v detailech a narativní linii se odchylující) adaptaci, která je znamenitě obsazená, je vtipná, napínavá i romantická, patřičně jeblá a pro mě vtahující. Že to nemá takovou soudržnost a přehlednost jako GoT a další? Ovšem, tohle je východo a středoevropská tradice tavícího kotlíku kultur, folklórů a hlubokých tradic.Tohle mi už roky chybělo. Seriál, se kterým budu dýchat a o kterém se mi bude v noci zdát. Že se to nestalo vám? No jo, pravděpodobně jste nečetli všechny knížky desetkrát a nedali jste si přezdívku podle jedné z postav. Ale díky seriálu máte taky šanci tomu naprosto propadnout. Skvělá práce a tak nějak tuším, že další série by to mohla ještě pozvednout, protože už se nebude věnovat různým povídkám, ale románové pentalogii. (22.12.2019)

Další Netflixácká trefa do černého a mast na bolení po Hře o trůny. Sapkowského originál znám jen z doslechu a trochu jsem si ho šetřil (napotom), ale je to velká paráda jak všichni slibovali. Meč a magie v nejryzejší formě (kéž by tak někdo konečně pořádně zpracoval Conana) a ještě k tomu s perfektně padnoucím obsazením. Cavill je tu za drsné namakané hovado, hřímá a hláškuje (mám teď za domácí úkol nakázáno vypadat jako on, takže bacha na vedlejší efekt toho, když se s vámi dívá drahá polovička) a vůbec si to celé neskutečně užívá. Malinko jsem měl problém v orientaci, kdy se děj vlastně odehrává (a to jsem druhou řadu Westworldu zvládal s přehledem), ale nakonec to všechno do sebe zaklaplo. Finále namlsá na další příběhy, tak sem s nimi. (27.12.2019)

Docela škoda, že zaklínači už vychcípali. Sám znám minimálně pět chudáků, které sužuje pěkně hnusná striga, a nikde žádný traumatizovaný homoblondýn s obřím mečem k pronajmutí, aby je zbavil utrpení. Takže jim holt ty pizdy asi budou pít krev na věky … Snažili se, soudruzi z Netflusu, snažili, satanžel však, kde nic není, ani zmrd nebere. Snažil se i toporný manekýn Jindra Clavin, aby nevypadal jako totální Buzna z Blafdickenu, dokonce i říkat procítěné „hm“ se naučil. Ovšem co je mu to platné, když se brodí po kolena v hovnech pšonkovského nudila a uspávače hadů, který vděčí za svou relativní popularitu výhradně leštičům džojstyků, co si pohonili na monitoru pár, z narkoleptického grafomanského kontextu vytržených, oblud a promnuli si ve virtuálních rukách nějaké ty RPG koule. Jinak by jeho popsaným hajzlpapírem pohrdali snad i slabikovači Heryho Potrata. A po úspěchu hry se hrabivý arogantní pičus, neumětel a zoufalec, který ještě rád střelil svého času tvůrcům práva za nějakých 300 litrů, na ni snaží zpětně parazitovat a chce po nich náhle přes čtvrt miliardy. Nelze mu ale upřít, že povídky měl na svou dobu kulantní, jakož i originální koncept středověkého potírače monster slovanské mykologie, a první řada z nich vesměs čerpá. Takže kdyby nevynechali Kostěje, nedovolili senilnějícímu egocentrickému babralovi kafrat do scénáře a nesnažili se propojovat jednotlivé povídky otravnými traumaty a unylými rádoby intrikami špatně napsaných a xmrti nudných postav, mohl z toho být docela kulantní počin. Jsem rovněž velmi pohoršen, ba až znechucen, z hrubého kvótového deficitu ťamanodryád, araboelfů, laponských mágů, aborodžinských rytířů (nejlépe gejů) a indických minesengrů, pro které není ve slovanské mykologii kam plivnout, jakož i z nešťastného výběru hlavního představitele. Je přece nad slunce jasnější, že typově se pro tuto roli narodil Číjejetel Unprofor! Čili jedna hvězda za Dženyfer, je to fuckt kunda, a ta druhá za jediný plnotučný díl, ten třetí, uvařený z asi nejprofláklejší povídky a herního intra. Ten ostatně i korektně dává naději a vlévá optimismus do žil všem hrbatým obludám, že když se počmárají kusem své uvařené piče a zamumlají dexempo rumplex, změní se v princezny a už nikdy si před šukáním nebudou muset kopat dolík. Povídky došly a po nich už začal Endy produkovat výhradně megaotravné, nezáživné a nečtitelné parapsychologické dizertačky na téma mindráků mykologických zrůd a frustrací pétéeskovaných homodějů, plné nesnesitelné grafomanské vaty. Tudíž se upřímně velmi děsím další řady, kde se nepochybně dočkáme jen Cirioniny čarodějnické školy v Bércových Vředovicích, zbuznělých bardů, traumatizovaných homopýrů, trpajzlíků s napoleonskými komplexy, psychicky destabilizovaných negroelfů s potřebou klinické terapie a suchopárné deratizace citově rozpolcených potkanů. (05.01.2020)

„SPER TO ĎAS!…“ /// Úvodní série Zaklínače je napsaná podle prvních dvou – povídkových knih. Asi proto mám dojem, že je vyprávění nesourodý. Prolínají se zde časový roviny a hodně věcí mi docvakne až ve čtvrtým dílu. Příběh je dobrodružnej, občas vtipnej, ale hlavně temnej a místy hororovej (navíc s trochou sexu). Rozpočet kolem 10 milionů dolarů na jednu epizodu je znát. Servírovány nám jsou tři příběhový linie. Jedna je Geraltova, další se věnuje čarodějce Yennefer, a třetí zase královský vnučce Ciri. Nechybí trubadúr Marigold, Arci Mistryně Tissaia de Vries nebo statečný válečník Cahir. Zaklínač Geralt se stejně jako monstra, krve nebojí. Místy je to ukecaný… vlastně se tady mluví celkem dost. Asi proto, že si to můžou dovolit. Baví mě dialogy připomínající knihu. Henry Cavill se mi v roli líbí a i díky němu (a sarkastickýmu humoru) je Geralt zajímavou postavou obohacující žánr fantasy. Parádní je i „jeho“ svět. Plnej příšer, podivných lidí, králů, kouzelníků, nadpřirozenejch schopností a osudu. Určitě se tady budou líp orientovat ti, kteří s ním už měli co do činění. I když se mi to během sledování zdálo zajímavý, teď, na konci mám dojem, že roztrojením hlavní vypravěčský linie, ztratil příběh šťávu. Vizuál i triky moc hezký! Nejste-li ortodoxní vyznavači předlohy a umíte občas přimhouřit (obě) oči, dokáže vás samotář se dvěma meči a v oblečku z kůže, slušně pobavit. Víc jsem se rozepsal TADY. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Povídky o Zaklínači, které psal Andrzej Sapkowski, jsem nečetl. 2.) Neviděl jsem ani tenhle seriál ani film. 3.) Mám v sobě chaos /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ * (01.01.2020)