VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (141)
Postava Tonyho Camonteho je jedinečnou směsí rozporů. Na jedné straně klukovský avanturismus – nadšené gangsterské chlapáctví plné bouchaček, drsných hlášek a absolutní svobody mimo zákon a veškerá pravidla. Na druhé straně amorálnost, bezcitnost a bezvýchodnost života psance točícího se v nekonečné spirále hrůzných událostí, před nimiž nelze uniknout. Gangsterský opus Howarda Hawkse z dob počátků zvukového filmu je dítětem své doby. Doby těžkých časů prohibice, kdy zbohatlé podsvětí průmyslových měst určovalo pravidla každodenního života lidí. Film byl ve svém čase velmi tvrdým a nekompromisním varováním před válkami gangů. Na svou dobu použil nečekaně brutální výrazové prostředky a v Camontem našel dokonalý prototyp antihrdiny, u kterého přirozená touha po moci vyjádřená sloganem „Svět je tvůj.“ zničila veškeré entity života jednoho vlastního mikrosvěta. _____Film se dočkal v 80. letech kvalitního remaku od Briana De Palmy ()
Tak tohle je absolutní nářez! Téměř 80 let stará gangsterka, která je právem označována za praotce všech dnes již klasických titulů jako Kmotr, Neúplatní či remak s Al Pacinem. Opravdu jsem si od Scarface sliboval hodně, ale takhle syrovou, drsnou a uvěřitelnou podívanou jsem opravdu nečekal. Navíc na rok 1932 snímek hodně předběhl dobu už jen počátečním odkazem varujícím před rozrůstajícím se organizovaným zločinem či výbornými automobilovými honičkami. Paul Muni je skvělý a na nekompromisního bosse Tonyho se hodil na výbornou. Za jedinou podstatnější chybu považuji strašně krátkou stopáž. Přeci jenom na vzestup a pád gangstera je 90 minut opravdu velmi málo. Ovšem od toho, abych dal pět hvězdiček, mě to absolutně neodradilo....... ()
Herecky vykon Paula Muniho neni o nic horsi nez Al Pacina v remaku z roku 1983 a vicemene tahne cely film. Jiz v uvodu film zaujme vyzvou k vlade, co bude delat s rostouci kriminalitou mafianskych gangu, coz me celkem prekvapilo. Film je o to cennejsi, ze se odehrava v pritomnosti a na atmosfere to jde znat. Misty mozna trochu naivni, ale i dnes porad dobre. ()
Precizní reflexe reality organizovaného zločinu dvacátých let. Jde o řadu autentických situací spjatých s životem Al Caponeho (masakr na svatého Valentýna, první použití Thomsonů, války gangů – zabití „květináře“ atp.) s mnoha faktickými detaily. Celé je to skvěle zakomponováno do života ústřední postavy Tonyho, který jakožto zrcadlo Caponeho buduje své impérium na základě násilí, prohibice a nezákonných aktivit. Film ve variantě, v jaké byl puštěn do kin, kritizuje tehdejší společenský stav a dává za ideál příkladnou policejní práci, jež vede až k zabití Tonyho. Na svou dobu je násilí zobrazováno otevřeně jakožto nástroj moci. ()
Upřímně řečeno, ony ty „žánrotvorné“ předkodexové gangsterky jsou ale strašně na jedno brdo – ve všech se opakuje stejná dějová kostra i jednotlivé peripetie, všechny jsou jistě svým způsobem autentické díky tomu, že vyprávějí tehdejšími prostředky o tehdejší žhavé současnosti, všechny přímočaře sázejí na diváckou atraktivitu zlobivých hochů, všechny to stejně průhledně vydávají za tepání zlořádů (tu vysvětlujícími titulky, tam nějakou tou neorganicky vlepenou scénou s rozhořčenými občany) – když jste viděli jednu, viděli jste všechny. Nicméně kdybych si měl teď zpětně tu jednu vybrat, byla by to nejspíš právě Hawksova Zjizvená tvář, která už je stylově vykrystalizovaná, velice slušně odsýpá, Paul Muni v hlavní roli strká živelností a šířkou hereckého rejstříku do kapsy Cagneye i Robinsony a působivost závěrečných scén v obleženém domě, kde se Hawks vrací k expresivitě němého filmu (míněno jen v dobrém – na vytřeštěné oči Ann Dvorakové hned tak nezapomenu), je zcela nadžánrová (alternativní konec se soudem a popravou je nejen pokrytecký, ale navíc tuhle působivost nepěkně rozmělňuje). ()
Reklama