Kouzelné galoše
Die Galoschen des Glücks
The Magic Galoshes
Galoše šťastia
Režie:
Juraj HerzKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Michael KocábHrají:
Jana Brejchová, Marek Brodský, Július Vašek, Vlado Müller, Vladimír Javorský, Andrej Hryc, Miroslav Donutil, Karol Čálik, Jan Hrušínský (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V kouzelném příběhu Juraje Herze podle pohádky Hanse Christiana Andersena se jednoho večera prochází starou Prahou dvě víly – Starost (J. Brejchová) a Štěstěna se svou mladou pomocnicí Mínou (T. Pokorná). Protože má Štěstěna narozeniny, rozhodne se lidem dát dar – očaruje docela obyčejné přezůvky, aby plnily každé přání jejich nositele. Přezůvky toho večera pak střídají jednoho majitele za druhým a vše o čem kdy snili, se rázem stane skutečností. Ale to, co si lidé přejí, bývá často velmi ošemetné, a ne vždy to může jednomu přinést kýžené štěstí. Spíše se stává, že trápení. O tom se přesvědčí i Štěstěna, která pochopí, že štěstí si musí každý zasloužit sám… (Česká televize)
(více)Recenze (35)
Nepříliš povedená pohádka natočená v koprodukci s imperialisty. Z české strany sice plno hereckých hvězd, ale scénář je tragický. Dvě hvězdy a víc ani chlup. ()
Film se promítal nejen ve slovenských, ale i v českých kinech pod oficiálním distribučním názvem Galoše šťastia; dále v titulcích filmu uvedeno: koprodukce Československo / NSR. ()
Galoše šťastia tie by som teraz potreboval. ()
Otras, ktorý som po 30 minútach vypol, nevydržal som ten hnus. ()
Na slovenskú rozprávku slušná výprava a kostýmy (ako aj "vizuálne efekty"). Pozeralo sa mi na to dobre (aj zásluhou rozkošnej Terezy Pokornej) a nemôžem povedať, že by som sa nudil. Na druhej strane som sa ani moc nebavil, takže vo výsledku je to to čistý priemer. 5+/10 ()
Jaké přezůvky? Galoše se nepřezouvají, ale obouvají...Půvabné feérie, spíš něž pohádka, plná fantazie a rozhýbané po Herzově způsobu. Bohužel zbytečně rozvleklá, ale začátek a konec je výborný. ()
"Veď ľudia sami nevedia ako ich šťastie vyzerá." - V tejto vete je viac pravdy než tvorcovia predpokladali. Páčilo sa mi to v detstve, páči sa mi to aj teraz. Keby súčasné rozprávky mali aspoň desatinu z tejto rozprávky mohli by hovoriť o šťastí :) ()
Tak jestli tohle je pohádka tak já jsem čínská opice letící s rackem nad bajkalem.dvě víly(sestry), z nichž jedna je otravná pesimistka a druhá veselá alkoholička darujou lidem gumáky střižené vzorem ala jarmilky aby lidem udělali "fun".podlě mě jim ten záměr nevyšel ikdyž notorička se tváří jinak a furt se chlame.místy mi film přišel jako brutální psycho za které by ani Hitchock by se nemusel stydět-chlápek chodí s botkama a cokoli by chtěl, třeba aj fusy od svého nadřízeného tak je má načež je z toho pochopitelně mimo a do toho hraje hudba jako z drákuly.být děckem tak mě odvezou a mám z toho doživotní trauma.prostě s pohádkou to nemá nic společného podle mě. ()
Rozprávka to nie je zlá, má však zle napísaný scenár, zlú réžiu, ktorá je celkom dobrá v jednotlivých scénach (niektoré si dodnes veľmi dobre pamätám) ale celkovo vytvorila z dobrého námetu nudnú zlátaninu, a predovšetkým absolútne hrozný! slovenský dabing. A že sa jedná o chyby jasné a strategické, to si krásne dokážem (sám sebe) porovnaním napr. s Perinbabou. Tá je takisto medzinárodným projektom, má slovenský dabing ale omnoho lepší scenár a hlavne režiséra. Galoše šťastia sú Bohužiaľ rozprávkou, ku ktorej sa pravidelne vracať nedokážem. 50% ()
Neskutočné spomienky na detstvo. Vďaka tomuto filmu viem, čo je najdokonalejší uspávací prostriedok. ()
Většinou se mi pohádkové příběhy Juraje Herze nelíbí. Ať už Císařovy nové šaty, Deváté srdce či Panna a netvor mi připadali místy až hororové, temné nebo nezáživné. Ani Kouzelné galoše nejsou zcela pohádkou, kterou bych doporučoval dětem. Film je spíše alegorií na lidská přání. Uvedení hrdinové totiž netouží vyloženě po tom, co se jim splní, spíše je to první věc, kterou vysloví po obutí galoší. Pouze student by chtěl žít v pohádce. Ale jak se ukazuje, ne každé přání skrývá své skutečné štěstí. Neboť ani pohádka není šťastnou volbou. Film opět působil výpravně, dobré kostýmy, kulisy a dekorace jsou samozřejmostí. Tím spíš, když se nám děj přesouval skrze různá historická období. A tentokrát jsem se nenudil, děj byl pořád zajímavý, protože se přezůvky přesouvaly a plnily ta nejrozmanitější přání. Jen moc nechápu, proč byli někteří herci dabovaní, tím spíše, že některým hercům hlasy vůbec nesedly a dokonce je dělaly staršími. A na druhé straně naprosto chápu, že se Juraj Herz zamiloval do Terezy Pokorné-Herzové, ta byla opravdu krásná. ()
Podle mě to tak špatný nebylo... Herzovi se sice nedařilo úplně pořád držet tu správnou Andersenovskou poetiku, ale rozhodně není pravda, že by se k ní ani jednou nepřiblížil. Herecké obsazení bylo velmi kvalitní (pro mě osobně byla mimořádně příjemným překvapením účast Ivana Vyskočila coby policejního šéfa, to mu dokonale sedlo), i když mi popravdě nikdy nebyla moc sympatická Tereza Pokorná, ale to je věc vkusu... Takže: má to trochu mouchy, ale celek více než ujde. ()
Jen málo chybělo a volil bych 5* za soukromě obnovenou premieru. Poetika s mnoha lidskými významy. Krásné obrazy. Výborně hrané. Potlesk a obdiv za mnoho nápadů. Bravó! ()
Pohádková alegorie dle H. Ch. Andersena o Štěstěně a Starosti prubujících bídu lidské existence na pražském bále nastraženými galošemi, jež nositeli splní každé přání. Než se mladá víla, jež je provází, dočká vyhlédnutého studenta (M. Brodský), ocitají se plesoví hosté ve fantaskním reji proměn, jež jsou místy romantickou, jindy dadaistickou, makabrózní a bizarní, vždy však poněkud vnějškově výpravnou hrou, která je víc efektní než uhrančivá. J. Brejchová v hlavní protikladné dvojroli připomene Morgianu (1972) a s ní období, kdy J. Herz tvořil umělecký nosnější a sevřenější díla. Kladem filmu je ovšem kamera ladící pražské ulice do schikanederovského šerosvitu. ()
Na můj vkus příliš německé a pomatené. Například, proč je lampář vysvlečený ze šatů, ale obutý, proč jednou se po vyzutí galoší vše vrátí zpět a jindy ne a co znamenalo chování toho asistenta v opeře, to si taky přál? Líbila se mi tam pouze Terezka Pokorná, která se zde seznámila s režisérem Herzem a pak s ním emigrovala do Německa. Herz prostě neumí točit pohádky, vždycky mu to vyjde spíš jako horror ve stylu německého romantismu, nic pro děti. ()