Tempestad
Tempestad
Obsahy(1)
Všední, lenivé ráno kdesi na jihu Mexika. Několik místních usedlíků je nečekaně zatčeno, obviněno z obchodování s lidmi a posláno do žaláře na opačném konci země. Úřady oznamují, že zasadily organizovanému zločinu další ránu... Jenže co když jsou vězni nevinní, a zločinci se naopak těší svobodě? Paralelně vyprávěné osudy dvou žen přibližují praktiky mocných kartelů, proměňujících občany v bázlivé stádo, zatímco státní orgány mlčenlivě přihlížejí. Svědkyněmi jsou nespravedlivě odsouzená Miriam, jejíž 2 000 kilometrů dlouhou cestu z vězení domů tento meditativní dokumentární film rekonstruuje, i vnitřně zlomená Adele, jíž byla před lety unesena dcera. I ve svém druhém celovečerním filmu se Tatiana Huezo věnuje systematicky páchanému bezpráví. Podává tíživými emocemi prosycenou zprávu o neviditelné občanské válce, v níž se hlavní zbraní stává děs, a zemi, kde společnost postupně odumírá paralyzována strachem. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (5)
Úděsná nuda, u které se nicméně dost dobře spalo i na nepohodlných sedačkách konferenčního sálu v Thermalu, protože nic nerušilo, monolog a absence jakékoli akce vás totiž fakt neprobudí. ()
Trpký dokument, na jednej strane popisujúci alarmujúcu situáciu v zložkách moci v Mexiku, na druhej dojímavé a nepríjemné osobné príbehy dvoch žien. Ide o zaujímavý a úspešný experiment, ktorý si napriek jeho netradičnej forme zachováva silnú výpoveď, a vizuálne exceluje, režisérka s kameramanom z minima vytrieskali maximum. Postavy až na jednu výnimku na kamere vôbec nehovoria, rozprávanie je podané cez voiceover, pričom sa tu skáče medzi príbehmi jednotlivých žien. Obrazový podkres príbehu s Miriam je road movie cez Mexiko z väzenia späť domov za svojim synom, zatiaľ čo príbeh Adele sa odohráva v priestore cirkusu. Miriamin príbeh sa takmer celý odohráva v autobuse, vidíme množstvo ľudí, pričom každý z nich mohol byť rovnakou obeťou ako postava, ktorá príbeh rozpráva. Ide o depersonalizované rozprávanie, kedy Miriam mimo jedného silného záberu nikdy nevidíme. V druhom príbehu z cirkusu je obrazová zložka bližšie voiceoveru, často ho ilustruje.Ide o znepokojivé a zároveň hlboko ľudské dielo, a miestne komentáre len svedčia o tom, že pokiaľ bežného človeka nezoberiete za ruku a nedovediete ho k sendviču, a potom mu ho ešte následne nenapcháte do huby, umrie hladom. 4.5*. ()
První a myslím, že i poslední film, kvůli kterému jsem musela z kina odejít. Já mám tuhý kořínek a v kině vydržím ledacos, ale Tempestad bych nepustila ani tomu nejhoršímu nepříteli. Tento snímek totiž nemá s dokumentem společného ani co by se za nehet vešlo. Nudné monotónní vypravování dvou hlavních hrdinek doprovází totiž absolutně prázdné, nesouvisející obrazy a záběry, které neskutečně lezou na nervy svou zdlouhavostí a my tak sledujeme pět minut v kuse déšťové kapky na okně autobusu a bůhví proč nějaké malé děti, které se učí cirkusové kousky. To má být rekonstrukce dění v Mexiku, které je zžíráno mexickými kartely? To asi ne. Neumím si představit, že bych tohle měla někdy dokoukat do konce. Hnus. KVIFF 2016 ()
KVIFF 2016 - Dokument, který mohl mít velký potenciál, ale byl natočený úplně špatně, nezajímavě a nudně. Scény z Mexika doprovázené vyprávěním žen, které jsme na plátně ani neviděli, kromě jedné. Nudila jsem se a nevyvolalo to ve mě žádné pocity. ()
Peklo všech pekel. Popis vůbec neodpovídá tomu co se děje ve skutečnosti. Totálně natahovaný, vymyšlený a hlavně nudný ,,prý" dokument. ()
Galerie (10)
Photo © ARTE France
Reklama