Noc svatého Vavřince

Přišel zlom vyhnání, štvanice. Ve dne létaly čarokrajem nábojnice. Kapi, kap, zakrvácená byla křídla bíle holubice. Budiž tma. Žehnej noci kanonizovaného patrona, jež výstřely odrazila, ten zkázotvorný plamen sfoukla, ztmavila. Hvězdná obloha rozsvítila naději, ztišila události, zastavila proudící houf, osvícený potřebou míru a svobody. Pro život jedince, ty nejdůležitější částice. Díky Měsíci, po měsíčních ústupcích, cesta vede ke slunci. Na chvíli, navěky. (11.05.2017)

Krutě smutná freska z období občanských konfliktů během druhé světové války v Itálii, kdy příslušenství k fašistické straně rozdělovalo národ. Zvláště bizarní je vybíjená v poli. Jako celek se mi to ale nelíbilo, velká rozstříštěnost a trochu bláznovství většiny postav. Skvělý původní dabing z Barrandova v čele s Milanem Machem. (21.06.2017)

Exodus do země zaslíbené (k Američanům). Z městačka San Martino (nebo dle indicií spíš San Miniato - rodiště bratří Tavianiových) přes válečnou poušť. Po "roztržce" s Německem si i Italové v krátkém odboji a občanské válce vytrpěli své. Pro mnohé nebylo návratu zpět, ani pro Mojžíše/Galvana. Film je prostoupený spoustou scén, které spíš poetickým než brutálním způsobem, ukazují nepokrytě právě tuto "sousedskou" válku, ne tu minulou, ale tu jsoucí a budoucí, třeba tu na Balkáně. (29.11.2018)

Velmi zvláštní film, nechci říct divnej, to by mohlo znít sprostě, ale to, že je trochu "jiný" je bez debat. Ten začátek byl naprosto katastrofální, příšerné televizní studio, s omšelou maketou města s blikajícími světýlky, které kamera zabírá nepřetržitě pár minut, depresivní. Nechci rozebírat diskutabilní sexuální orientaci některých postav, sice chápu, že tyto jižní národy jsou přeci jenom tělesnější, vstřícnější, ale nesmí se to přehánět, zvlášť, když je to ke stejnému pohlaví. Naštěstí se to pak trošku rozjelo, a z vyhlídky na brzký skok z okna, abych unikl mučivému utrpení, sešlo díky dosti absurdnímu humoru, scéna v poli je všeříkající, sice se ty postavy chovají jak naprostí dementi, protože jít na buráky proti samopalu je na metál a dřevěnej spacák. Ale naprosto nejšpičkovější bylo, když se přetrhl film. Ta famózní bílá scéna vyzařující naprosto dokonalý intelektuální výtrysk génia režisérské dvojice, mě naprosto uchvátila, padl jsem do kolen.... (25.11.2009)

Tenhle film má skutečně svou velmi specifickou atmosféru, která vás pohltí, anebo se budete muset smířit s tím, že je to pro vás jen další válečný film z prostředí, které tak dobře neznáte. Mě ale italský film, který je takovou zvláštní pohádkou s krutými lidmi, ale i s těmi, kteří chtějí žít, dostal a okouzlil. (08.12.2015)