Belmondo

Naprosto průměrný dokument, který ale může zaujmout i diváka, který není nutně fanoušek Belmonda (můj případ), nicméně má kladný vztah k Francii a francouzské kinematografii, tak si rád připomene některé filmy a některá francouzská filmová esa typu Dupontel, Dujardin (současná generace), Rochefort, Becker (starší generace). Kdyby přátelství Belmondo-Delon bylo tak zásadní, jak je v dokumentu podváváno, myslím, že by se před kameru postavili společně... (18.12.2016)

Dokument s Belmondem cestujícím s rodinou a přátely po místech natáčení slavných filmů a vzpomínajícím na různé okamžiky se mi moc příjemně sledoval. Šlo o zdařilé a důstojné ohlédnutí za životem a tvorbou nedávno zesnulé herecké legendy, kde jsem se postupně smířil i s tím, že se v něm ne(chrono)logicky skáče od filmu k filmu, a kde mě navíc potěšila možnost (ať už ze současných nebo archivních záběrů) vidět a slyšet Lelouche, De Brocu, Verneuila, Melvilla a další francouzské režiséry alespoň krátce vyprávět o natáčení filmů... akorát mi přišlo škoda, že největší prostor se z režisérů dostalo Philippu Labrovi, který toho zajímavého oproti jiným moc neřekl a často spíše plácal jen všeobecnou chválu ve stylu řadového obdivovatele + ještě pak nechápu, co tady dělal Dujardin, u kterého jsem měl pocit, že nemá vůbec co říct k věci, jen opět prezentovat svou osobu (+ svůj film, který s Belmondem nemá krom jednoho odkazu nic společného). To bylo pár momentů, kdy jsem začal z filmu chvílemi nadobývat onen nešťastný pocit dokumentu plného doprázdna „mluvících hlav“, ale naštěstí většinu času jsem ten pocit neměl, hodně prostoru tu po celý čas dostal samotný Belmondo a jeho povídání se synem se krásně poslouchalo. Navíc mě potěšilo, že mezi výběrem těch filmů, kterým se dokument věnuje podrobně, došlo i na Opice v zimě, což je dlouhodobě můj nejoblíbenější film s Belmondem a vždy mě trochu mrzelo, že ho u nás skoro nikdo (včetně Belmondových fanoušků) nezná, tak potěší si potvrdit, že ve Francii jde naopak o kultovní záležitost. Nejen v závěru je dokument skutečně dojímavý, ale naštěstí vůbec ne pateticky a přehnaně. (12.12.2021)

"Rozbíjel auta, rozbíjel kola, rozbíjel lodě ... on rozbíjel vše." A když k tomu přidal svůj poťouchlý úsměv, tak nebylo co řešit. Z mého pohledu je poněkud smutné, že i kdybychom si vyměnili své majetky, tak ty krásky stejně budou skákat do postele tomu bělovlasému rošťákovi. A já se jim ani nedivím. Spíše se divím tomu, že z tak dokonalého materiálu, jakým je Belmondova filmografie, se nepodařilo vykouzlit víc. Ty ukázky z filmů jsou totiž příliš krátké a prostor pro potomky hvězd na můj vkus zase příliš velký. Přesto je to příjemně nostalgické vzpomínání. (27.09.2016)

Jejda, to bylo příjemné! Jako Belmondova fanynka nemůžu hodnotit jinak! Samí fajn lidi, fajn místa, roztomilá Ursula Andress, Charles Gérard, který se ani moc nezměnil, dojemná setkání, třeba s Anthony Delonem nebo s Ubiracy de Oliveirou, vzpomínky. Bylo vidět, jak ho mají všichni rádi a to tam nebyli ti, kteří s ním hráli nejvíc, ale už bohužel odešli (Michel Beaune aj.)... Hned potom dávali Muže z Ria, tak jsem hned ty kaskády viděla jinak....Rozesmály mě hlas a mluva Jacqueline Bisset. (13.01.2017)

Belmondo. Herec pro něhož člověk může milovat Francii. A člověk pro něhož můžeme milovat film. Vřelý životní testament velkého herce a člověka, který nám předali jeho přátelé kolegové a rodina. Vroucná vzpomínka a společné ohlédnutí za úžasnou hereckou kariérou, která se stala po 4 desetiletí jedním z pilířů evropské a částečně i světové kinematografie. Bebel se už dávno stal víc než jen hercem. Stal se vzorem a ideálem. Jakýmsi prototypem správných chlapů. Druhu, co je dnes na vymření. Takový zůstane navěky v srdcích miliónů lidí. Tento dokument je důstojné sic zoufale krátké zakončení celé jedné filmové epochy. Mohli bychom mít desetidílný film a stále by to bylo málo. (27.09.2016)