Den patriotů

15. dubna 2013 vybuchly necelé tři hodiny po startu v cíli Bostonského maratonu dvanáct sekund po sobě dvě bomby. Rozjíždí se obrovské vyšetřování, které má za cíl dopadnout pachatele atentátu... Film vzdává poctu obětem, zraněným a přeživším. Peter Berg akci umí a jasně to dokazuje desetiminutová scéna ve Watertownu, kde se policie snaží zadržet dvojici bostonských atentátníků. (22.10.2017)

Vždy třetí pondělí v dubnu, poprvé už v roce 1897, pokaždé přes dvacet tisíc závodníků a zhruba půl milionu diváků podél trati. Jen nově s dvěma smrtícími náložemi, jejichž základ tvořily hřebíky. Dva přistěhovalci ze severního Kavkazu si holt oslavu Dne patriotů vyložili po svém. Mladší z bratrů, muslim čečenského původu, dosud čeká na smrtící injekci, ač jde podle kritiků spíš o symbolický rozsudek. Ale k filmu. Přehledně režírující patriot Peter Berg akci a napětí umí. Převedení skutečných událostí na filmové plátno je ovšem pokaždé ošemetná věc, vždy se najde spousta rýpalů, nicméně Berg má zkušenosti třeba s předchozím Mořem v plamenech. Vždy bude lepší specialista na pořádnou porci akce než na lidská dramata, což platí i tady. Točí se někde mezi greengrassovským stylem a stoneovskou naléhavostí. Nijak zvlášť nepřekvapí, prostě jen rekonstruuje nedávné události, ve kterých jsou charaktery postav jasně načrtnuté (Mark Wahlberg je poctivý polda, ač má nějaký škraloup, nicméně pro svou práci se obětuje, miluje svou manželku, své kolegy, „své“ civilisty a na pivo byste s ním rozhodně zašli) a semknutí je snad celoměstské. Velká škoda až nesnesitelné závěrečné čtvrthodinky i Wahlbergova proslovu, naopak palec nahoru za přestřelku v rezidenční čtvrti. (05.02.2017)

Tak tady Berg zužitkoval své dosavadní zkušenosti a dokázal to převést na filmové plátno bez žádné výraznější chybičky. Berg u mě patří mezi režisérskou smetánku, prostě na něj nedám dopustit. Tentokrát si vybral dosti veřejně známou událost, která v roce 2013 určitě na nějakou dobu zatřásla celým světem. Jednoduché téma k zrežírování si opravdu nevzal, ale vypořádal se s tím, jak se patří. Herecké obsazení je zde nadmíru kvalitní, co jméno, to ve filmovém průmyslu pojem. Ze začátku to mělo sice pomalé tempo, ale po výbuších se to rozjelo do hodně vysokých otáček a už se to vlastně ani nezastavilo. Kombinace filmu a dokumentárních vsuvek by leckomu mohla přijít na takový film ubohá, ale Berg to má v merku a mě coby diváka to ještě více upoutalo. Kamera a hudba je přesnou šablonou jeho stylu, jako kdybych se znovu díval na Království. Nejlepším momentem zde byla skoro až desetiminutová sekvence nepřetržité přestřelky ve Watertownu, která byla zkombinována s efektně vypadajícími výbuchy bomb. Tak syrovou, autenticky vypadající a dokonce i husí kůži nahánějící přestřelku jsem dlouho neviděl. Na tom je přesně vidět mnohaletá praxe, neboť zkoordinovat natáčení něčeho takového není nic jednoduchého, notabene s takovým skvělým finálním výsledkem. Jistá podobnost s Mannovým Heatem v tom rozhodně byla. Závěr s pravými lidmi, co tuto událost zažili na vlastní kůži, docela dost ždímal emoce, ale kdyby to tam nebylo, tak bych byl snad i naštvaný. Uvidíme, co nám Berg přinese v následujících letech. Tento rejža má před sebou pár let zářivé budoucnosti, tak se podle mě máme na co těšit. Za mě dávám 92 % (27.03.2017)

Patriots Day. Jak již název napovídá, jedná se o kýčovitý slepenec plný všemožných klišé, obludného patosu a na všechny strany stříkajícího patriotismu. Celá hollywoodská kavárna včetně Emmericha, Eastwooda či Baye musela při pohledu na tuto Bergovu novinku bezpochyby zblednout závistí. Snad jen americká hymna tentokrát chyběla k dokonalosti. O to více si však užijeme amerických vlajek. Jednorozměrným postavám tohoto údajně faktografického snímku vévodí faktograficky neexistující policista Tommy Saunders, který se kupodivu vždy ve správný čas ocitne na správném místě, a tak, ač sám kulhající, zachraňuje oběti výbuchu, osvobozuje rukojmí či chytá zlé teroristy. Tvůrci podle očekávání dramatizují oficiální verzi událostí, která však s pravdivým popisem skutečnosti nemá cokoliv společného. Prostřednictvím samostatného a usilovného bádání dojde každý důvtipný divák k závěru, že se v případě bombových útoků nepochybně jednalo o klasický false flag, v kterém patrně učinkovali i nastrčení herci. Největší hrůzu však divák zažije, když se prokouše do samotného závěru snímku, kde na něho již netrpělivě čeká Bergovo patnáctiminutové srdceryvné inferno, které z každého definitivně udělá toho správného amerického patriota. (13.01.2017)

Berg si u mne trošku napravil reputaci po nedávném né příliš uspokojivém Deepwater Horizon, ale pořád Patriots Day nedosahuje vrcholu jeho tvorby. Jedná se sice o poměrně citlivé téma, přesto mi příjde podivné proč natáčet film o teroristickém útoku, kde zemřeli pouze 3 lidé, když se ve světě dějí daleko větší katastrofy. Ale k filmu: Tempo je dobré, velká přestřelka stylová, natočeno solidně a Wahlberg je klasicky opět fajn, tedy za pobavení ten čtverec dám. 70% (06.02.2017)