Krátký film o lásce

Znáte ten pocit ,když si takhle v létě přivstanete a vyrazíte ven do přírody.Všude je klid, slunce právě vychází, nad rybníkem se snáší opar mlhy a v trávě se třpití kapky rosy. Vy chodíte v té rose bosí a přestože zem je studená, nohy vás vůbec nezebou. A v duši máte něco tak krásného, až by jste nad tím plakali. Tak takhle nějak jsem to měla při setkání s tímto filmem.…..a děkuji za ten závěr....a děkuji za ten hudební doprovod….a ……prostě děkuji. (06.12.2007)

Náznak šedého komunistického (zde nepodstatné) sídliště s mnoha intimními okny a pošta, jediná v té době jakžtakž fungující instituce, vždy nabitá k prasknutí polepenými lidskými osudy a magickou možností různé životní cesty sbližovat, určovat, rozdělovat. Ještě větší moc než má pošta, mají jedno okno a druhé okno naproti, dva zvlášť vybudované průzory, spolu však pár očí patřících a hledících k sobě. A v nich téměř komorní příběh čistého citu lásky, (živený však pouze sám sebou a pouhým vědomím existence sledované milované osoby, které neměl co nabídnout kromě sebe sama) neschopný se v reálném světě projevit, a pokud ano, tak zoufale neprakticky a osudově dlouho nepochopeně. (05.10.2005)

První setkání s Kieslowskim a hned láska na celý život. Film, který se k dokonalosti neblíží, on ji svou formální výstavbou a emocionálním dopadem dalece přesahuje. Těžko říci, co mě fascinuje více - jestli hluboké myšlenky a přirozené postavy nebo samotný systém díla, který se díky vynalézavému vývoji motivu voyeurství řadí k těm vůbec nejlepším, jaké si může jen trochu analytický divák přát. Herci, hudba i kamera vynikající, zhruba od poloviny čistá cinefilní extáze. Grazyna Szapolowska je sousedka, kterou by sledoval snad každý :) (01.06.2017)

Hitchcockov "look out" motív v ktorom vaše veličenstvo otvára okno do dvora prepnutý do "euro-artovej" a pokrokovej polohy tohoto námetu. Kukátko ďalekohľadu obmieňa šošovky, s pozorovateľa je náhle pozorovaný (nie samotným pozorovaním, ale prejavom pudov pozorovaného) a medzi depku udržujúce paneláky dopĺňa toto zasnené, pomerne neoptimistické varieté zbožňovania tretia dozerajúca strana. Plač nad rozliatym mliekom je v skutku zlatistou metaforou. Komparácie vo mne nevzbudzujú slasť, ale tento voyeuristický úryvok predsa len radím o chlp za nebojazlivo načatú tému o uťahovaní slučiek. Nejde o úmyselnú diferenciáciu dvoch vzácnych "kraťasov", príčinou je väčší dilematický údel, ktorý sa vo mne zhostil práve pri prvom, takpovediac otáznom (ne)potlačovaní pokánia. (20.04.2010)

Láska má mnoho podob a já si netroufám posuzovat, co je či není normální. Pro introvertního Tomka mám pochopení, jeho platonická láska je tak čistá, upřímná, dojemná, že mě úplně odzbrojil/a. A Magda? Té jsem celou dobu držela palce, aby pochopila... Jeden z nejkrásnějších a nejněžnějších filmů o lásce, plný emocí, osamělosti, smutku a utrpení, prostě o všem, co život a hluboký cit může někdy přinést. (11.08.2018)