Krátký film o lásce

Krátky film o láske ponúka viac otázok ako odpovedí. Je ťažšie vysporiadať sa s druhými, alebo sám so sebou? Je správne ublížiť? Sebe, alebo druhému? Otázky a tisícky rôznych odpovedí, krátky film, o ktorom by sa dalo rozprávať hodiny, dni, vždy môcť zaujať postoj - zároveň správny aj nesprávny. A tak je to s láskou. Kieslowski navždy (26.02.2015)

Kieslowski umělecky zpracoval jeden z typických patopsychologických případů. Kluk z dětského domova i ve svých devatenácti letech podvědomě hledá maminku, hledá teplo a bezpečí mateřské lásky. Jenže Magda není jeho maminka a tak když dojde na TO... Až potud je to klasický stalking. Relativizace spočívá v tom, že Magda si nakonec přes Tomka a jeho dalekohled uvědomí prázdnotu svého života. Ač je film pro diváka velice emočně náročný, ač je skvěle a citlivě natočen, nemělo by se při jeho sledování zapomenout, že Tomek je duševně nemocný člověk (a proto vychází dobře se svou bytnou). (27.05.2009)

Film o mladém muži, který se zamiluje do starší ženy. Sleduje ji, až špehuje. Miluje její pohyb, její pohledy, každý její okamžik, každou minutu sní. Žena je lehká střídá partnery, vypadá spokojeně, ale uvnitř je osamělá. Všechno skončí tak, jak má i nemuselo. Krátký film o lásce - o osamělosti, o nenaplnění, o krutosti, o ponížení, o zlomené lásce. Film točený ve špinavém sídlišti s minimálním prostorem, ale s dokonalou optikou Kieślowskiho. Povznášející, citově nádherně vyplněný film. Poslední záběr je myšlenkově dokonalý. (03.12.2016)

V rámci celovečerního formátu jde skutečně, jak praví název, o poměrně krátký film. Přesto mi spočátku připadal nesmírně zdlouhavý. Já vím, k té monotónní socialistické šedi do jisté míry monotónní forma sedí, ale až do scény telefonátu mezi Tomkem a Magdou s postelí posunutou k oknu mě na tom skoro nic neoslovilo. Komorní příběh neopětované lásky se nakonec začne vyvíjet zajímavým směrem a vývoj vztahu těch dvou i proměna, kterou prochází postava Magdy, mě pak naštěstí dokázaly spolehlivě připoutat k sledování. Příběh má při správném rozpoložení určitě obrovský potenciál vyvolat silné emoce a možná i přivést k zamýšlení, což se nakonec u mě povedlo. Ale současně si myslím, že měl ve svém jádru daleko větší potenciál k emocionálně silnému výsledku, jenž se u mě konal jenom částečně. První půlhodina, která rozvláčným a vyloženě statickým způsobem představovala komorní prostředí a v něm dvě postavy, příp. vedle toho zachytávala i něco jako každodenní život v „panelákovém“ socialismu, měla na mě naopak poměrně uspávající účinek. Možná časem změním názor nebo budu mít odlišné dojmy, až se někdy v budoucnosti podívám na seriálový Dekalog, kde Kieślowski tento příběhl zpracoval jako jednu z epizod v mnohem kratší stopáži. Ale jako samostatný film hodnotím Krátký film o lásce zatím spíše jako lehký nadprůměr. Čekal jsem od pana režiséra určitě víc... 65% (29.10.2020)

Odčerpáme-li z Disturbie divácky atraktivní kódy posklasického Hollywoodu, získáme klasický Hollywood, nebo-li Okno do Dvora. A odčerpáme-li z Okna do dvora kódy a narativní strategie klasického Hollywoodu, získáme evropský nepopulistický art, nebo-li Krátký film o lásce. Odčerpání ovšem neznamená kvalitativní redukci, tudíž nevznikají filmy horší, ani lepší, pouze jiné. (25.04.2008)