The Phantom of Regular Size
Režie:
Šin'ja CukamotoScénář:
Šin'ja CukamotoRecenze (21)
Sapr.. 1.Má to přesně to co Tetsuovi chybí-tozn. : Rozumnou minutáž, barvy, větší uvolněnost, vtip... 2. Chybí tomu přesně to co Tetsuo má-tozn. : Propracovanější zápletka, větší tlak na diváka, prachy(?).... Betaverze perfektně fungující jako samostatný HC experiment i jako bonus a doplnění k Iron Manovi......Nelze nemilovat :) ()
Už jsou zde k nalezení nápady, které režisér použil později a ještě je vygradoval, ale i tak, na debut velice slušné. ()
Regulérní Tsukamotova prvotina nese prakticky všechny nosné znaky, které můžeme objevit i v jeho pozdějších dílech – nejvíce asi v techindustriálním Tetsuu, jež tvoří zásadní průlom na poli japonského undergroundu. V obou snímcích je cítit prazvláštní fascinace člověkem jako biomechanickým elementem, přičemž některé zavedené postupy se v Tetsuu opakují (celofánový rotopenis, postupná mutace do závěrečného obskurního monstrmechanismu). Narozdíl od něj však Futsu saizu no kaijin potěší výrazně kratší stopáží, která podobnému experimentu naprosto vyhovuje. ()
První nadšený úšklebek Tsukamotovy zvrácené mysli, jasně idustrializující signál cyberperverze a mutace v nadřazenou formu, ke kterým se později přidává i jeho cit pro fetišismus. Futsu saizu no kaijin je v podstatě prvním (malým) Tetsuem, na nějž ještě čeká pořádný upgrade. A všimněte si, humanoid ze samotného závěru filmu se objeví i v Tsukamotově následujícím Denchu kozo no noken, byť s drobnými úpravami. To už je jeho podstatou totiž žena. ()
http://www.youtube.com/watch?v=gMDaIoqhsYU Tetsuo meets Freddy Krueger. ()
Film, který stojí na té nudnější straně psychedelicky působících filmů. Ne kecám, tenhle film není jen nudný, je vpravdě neskutečně tupý debilní a není o něm bohužel nic moc dobrého co říct, je natočenej jako kdyby kameru držel Alzheimerickej leguán po kokainovém večírku a děj nejspíš spáchal někdo, kdo si z toho leguána upekl kung pao. A hle, koho asi napadlo tam vecpat takové fikané a originální prvky, jako robotický penis pronásledující a napadající lid... Kdo ví. ()
Debutový krátkometrážny amatérsky film Shinja Tsukamota predstavuje japonskú undergroundovú scénu v tej najlepšej a najzvrátenejšej podobe. Syžet, jeho prezentácia a zvolené technické prostriedky (inscenovanie úsekov deja ako anime, prvky grotesky, zbesilá rapidmontáž, elektronická hudba 80. rokov dopĺňajúca industriálnu atmosféru) predpovedajú autorský štýl, uplatnený neskôr v prvom Tsukamotovom celovečernom filme. Vďaka pasáži, ktorá vnáša trochu svetla do nedobrovoľnej mutácie hlavného hrdinu, ho možno považovať za čiastkový interpretačný kľúč k o tri roky dokonalejšiemu, revolučnému Tetsuovi. Je len na škodu, že sa dá film vidieť v mizernej obrazovej kvalite (poskakujúce titulky a nerovný obraz naznačujú, že ide zrejme o nahrávku z kina alebo DVD na ručnú kameru). 80% Game over. ()
"Futsu saizu no kaijin" je bizarný film o pretvorení človeka v ešte väčšie cyber hovado. Rozvoj, rozvoj, rozvoj – to je primárny cieľ. ### Kvalitná prvotina, v ktorej režisér ukázal čo ho fascinuje a akou cestou sa bude jeho tvorba v budúcnosti uberať. ()
jedným slovom: šialené! dvoma slovami: totálne šialené! ()
V podstatě prvotní, zkrácená, pracovní a nízkorozpočtovější verze Tetsua. Některé detaily nesou takový trošičku terminátorsko-matrixovský šmrnc. Pro příznivce Tsukamotových úchyláren (mezi které se samozřejmě řadím) povinnost, zbytek si na to nějaký názor asi taky udělá :-) ()
Můj první Tsukamoto a možná bych hodnotil i líp, kdybych rozuměl tomu o čem se bavili. Tsukamotova představa biomechanického člověka je fascinující a velmi zneklidňující, ale to ještě nic není. Co mě na snímku nejvíc zaujalo byla neuvěřitelná práce s obrazem a halucinogenní snová kamera, jestli se tak tomu ještě dá říkat. | ► Futsu saizu no kaijin , 2/2 ()
Všichni fandové ulítlého režiséra Shinya Tsukamota by si neměli tuto jeho prvotinu nechat ujít. Jde o takovou malou „ochutnávku“ toho, co bude následovat v jeho další tvorbě (Tetsuo). Fascinující zrychlená kamera ve spolupráci s šíleným střihem vytváří jeden chaotický obrazec za druhým a když k tomu navíc připočítám režisérovu představu (proměnu) v biomechanického člověka dostalo se mi něčeho na tu dobu docela nevídaného. Zvrácené – ano, fascinující – jak pro koho, každopádně to byl pro mne nezapomenutelný zážitek, především pak prostřední pasáž. 60% ()
Jestli je tohle debut, tak nemám slov. Totální perverze v samém zárodku. ()
Tsukamotovým ,,tetsuovkám,, som nikdy neprišiel na chuť a tento ich kratší predobraz, na tom nič nemení. ()
A to má z toho, že mnoho růžových pilulek, či dalších jinak barevných, zapil určitě minimálně litrem saké. Jo jo...jakožto divačku mě neoslovilo, nemohu si pomoci.Nemělo čím. ()
Keďže som tento šialený debut videl až po Tetsuovi, najviac ma zaujalo, že mal na stene plagát Woodyho Allena... ()
Mírně úchylný, ale velmi slušný kratičký scifi horror o zčásti mechanických lidech a jejich sexuálním životě. Mám pocit, že jsem viděl nějakou cenzurovanou verzi, protože pocity úchylného hnusu tu popisované v komentářích, se u mě nedostavily - ale já jsem úchylný psychopat, tak to neberte moc vážně. Vizuálně je to nicméně perfektní (hlavně scéna v metru a konec filmu), nápad je zcela bez pochyby velmi originální a v jedincích se slabším žaludkem to možná mírnou nevolnost vzbudí. ()
Taková velmi amatérský předkrm k mnohem zdařilejšímu filmu "Tetsuo" ()
Tetsuo - verzia 0.0, alebo príprava na to čo má prísť. "Dej" je, až na chýbajúcu záverečnú bitku dvoch cyberšrotmagorov rovnaký, vrátane scény so zbíjačkovým penisom a vo farbe to vôbec nevyzerá zle ( Tetsuo je čiernobiely, keby niekto nevedel, ale všetci to vedia ). Chlapíka napadne ženská s kovovými pazúrmi, on ju zabije a sám sa začne meniť na plechového quasimoda ktorý napokon splynie s druhým exotom a vytvoria tak monštrum čo má miesto hlavy dva kastróly. V takej krátkej stopáži sa toho moc nestihne ( respektíve je to až moc skratkovité ), zvlášť keď jej väčšinu zaberajú epileptické trikové jazdy mestom. Pozoruhodná je aj industriálna hudba ktorá to celé významne dotvára. ()
Už ve svém prvním počinu je Cukamoto ukázkově posedlý až kafkovskou groteskností. Tělesný i duševní rozpad hrdinů, nezapadajících do většinové společnosti, předvádí téměř v každém ze svých snímků. Ve svém prvním cyberpunkovém období reflektuje strach z proměny člověka v nemyslící stroj tupě vykonávající daný úkol, ale i všeobecnou fóbii japonské společnosti z vážně nemocných a tělesně postižených. Cukamoto má silné vizuální cítění a ovládá zpravidla vše od režie, scénáře, kamery až po střih. Někdy se ve filmu objeví i coby vedlejší, nebo dokonce hlavní role. Tak je tomu i v případě tohoto osmimiletrového snímku, který se navzdory své krátkosti vyznačuje bizarními maskami, kvalitním střihem i nezaměnitelnou atmosférou. K vidění na YouTube. ()