Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Ben a Jo MacKennovi se synem Hankem si užívají prázdnin v Maroku. Poté, co v jednom marakéšském obchodě zemře v Benově náruči francouzský špión, dozvídají se, že jejich syn byl unesen do Anglie. Než se oba manželé nadějí, jsou až po uši zamotaní do mezinárodní špionáže, vražd a teroru. Jak se postupně snaží zjistit pravdu, jejich životy visí na vlásku, zatímco se blíží vyvrcholení v dnes již slavné mrazivé scéně v londýnské Royal Albert Hall. Tímto remakem vlastního filmu se stejným názvem z roku 1934 chtěl Hitchcock původní verzi překonat. Dnes již světoznámá píseň Qué Sera Sera, použita v jedné vypjaté scéně, byla v roce 1956 oceněna Oscarem za nejlepší skladbu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (197)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Bohužel ani kvůli těm skvělým posledním 20 minutám nemůžu dát víc. On ani původní film z roku 1934 není bůhvíjak dokonalý, protože celá ta zápletka na těch 75 minut sotva vystačila, jenže tady v remaku je roztažená na dvě hodiny a dopadlo to bohužel tak, jak jsem se obával - byla to nuda. Sice je to skvěle zahrané, dost slušně zahrané, i ten příběh je dobře napsaný a pár scén je povedených + pár humorných scén to taky osvěžilo, ale i tak je to nuda. Chápu, Hitchcock se snažil o pomalý vývin atmosféry, ale tady se mu to podle mě prostě moc nepovedlo. Skutečně v napětí jsem byl jen v těch posledních 20 minutách, ale zbylých 100 minut šlo tak nějak okolo mě. Škoda, špatný ten film rozhodně není tak a v rámci všech filmů by to pořád byl nadprůměr - ale v rámci Hitchcocka je to podle mě mírný podprůměr. Tak snad mě Hitchcock příště potěší víc. EDIT: Po druhém zhlédnutí mě samotného překvapilo, kolik scén jsem si z toho (i přes slabší dojmy) pamatoval a kolik z nich se mi líbilo i teď. Od Hitchcocka mám pořád jiné favority, ale rozhodně je to povedenější film, než se mi tehdy zdálo. Geniální je jak finále s "Que serra", tak i slavná scéna z koncertu nebo scéna z "vycpávárny". Jen ten scénář místy drhne, ale naštěstí jen v místech, které vždy Hitchcockovi byly fuk. 4* ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Když to zjednoduším, tak nejradši mám asi Hitchovy filmy s Jamesem Stewartem. Na tomhle miluju obzvlášť scénu v Albert Hall, která podle mě patří mezi to vůbec nejlepší, co Mistr kdy natočil - geniální střih, skvělé využití hudby (není slyšet, co si postavy říkají), úžasně gradující napětí (kdy čekáme na úder činelů) - zkrátka Hitchcock ve vrcholné formě. ()

Reklama

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Hitchcock si tu s nekrývanou pobaveností opět dělá zálibně srandu z žánrových i vlastních postupů a vychází mu z toho jeden z nejlepších a nejveselejších filmů vůbec. Začínám ale zpětně uvažovat, jestli H. vůbec kdy natočil prvoplánově vážně míněný film a jestli nejde jen o to k té jeho rafinované hře a umné hříčkovosti v klidu dozrát. *** V tomhle snímku jako by si vytknul, že předvede a patřičně přežene, jak vypadá v konstruovaném díle návodnost. Seminář Filmové vyprávění vs. realita: lekce z retuše. Pakliže přistoupíte na tu laskavou i odrzlou hru s vyretušovanou logikou příběhu, logikou chování postav, záběrů kamery, s tou okouzlující návodností, která je zároveň přesmíru doslovná i rozmarně ekletická, a po svém způsobu si neochvějně spěje k rozhodně dojemné a předem neodvoditelné a tedy divácky uspokojující (a v rámci vlastních nastavených pravidel i nesporně logické) pointě. *** Poslední památečná věta ve filmu korunuje takto vybudované dílo, neboť žertovně zdůrazňuje, že a) hosté celé dva dny vytrvale, věrně a otrocky bezmocně čekali v hotelovém pokoji, až se jejich hostitelé vrátí, a že b) taková věta může v takto rozjíveně střiženém příběhu dobře posloužit jako společenská ex post omluva. *** Vtip a šarm, elegance a hravost tu prosvítají celým způsobem sestavování snímku, svérázným přístupem k filmování, který nese striktně originální rukopis a je zde autorem blaženě, rozpustile i ironicky zreflektovaný. Ostatně jemná společenská i filmařská ironie laškovně šplouchá o břehy snímku téměř v každém záběru. *** A marná sláva, tesklivá melodie Que sera sera mi ještě dlouho nepřestane znít v uších... *** ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Očekával jsem něco na způsob "Na sever severozápadní linkou" a dostal jsem něco výrazně odlišného. Slovy chvály budu tentokrát šetřit. Jeden z nejhorších filmů režisérského mistra, jaký se mi doposud posmolilo vidět. Prostředí Maroka bylo příjemné, dokonce jsem poznal, že by mělo jít právě o Maroko. Příběh je dle Hitchcockova rukopisu trošku zamotaný a propracovaný, ale příliš mu to nepřidává na velice nízké poutavosti. Dost jsem se nudil. Oko si divák nespraví ani v rámci hereckého obsazení. S výjimkiu James Stewarta je to bída. Páni jsou nesympatičtí a dámy dokonce až nezvykle odporné. Neodpustím si pozastavení se nad ztvárněním "bitek", respektive pokusu o ně. Byly vážně epické! Několikrát mi také vynechal rozum nad dost nepravděpodobným počínáním mnoha postav. Například mě fascinovalo postřelení ministra, který o 5 minut později neměl problém vtípkovat se svými zachránci. No, nevidím to na více než dvě hvězdy. ()

Katzenklo 

všechny recenze uživatele

Většinou, když jsem sledoval Hitchcockovy filmy, přišly i přes své nesporné kvality z dnešního pohledu mírně nadhodnocené. Tento snímek mě ovšem velice mile překvapil. Hravě se vyrovná nejznámějším autorovým klasikám a právem se řadí mezi filmy, jež by měl každý zhlédnout předtím, než ho zabodnou v Marrákéši. Užíval jsem si Stewartův akcent a potěšilo mě milé cameo Bernarda Herrmanna, jenž nejen složil hudbu pro tento film, ale objevil se i jako dirigent na koncertě v závěrečné čtvrtině filmu. Scénář je brilantně dramaticky vystavěn a k režii není zapotřebí dalšího komentáře. ()

Galerie (106)

Zajímavosti (22)

  • Celosvětová premiéra proběhla 29. dubna 1956 na Cannes FF. (Varan)
  • Film se natáčel střídavě v Londýně a v Makaréši od 12. května do 24. srpna 1955. Pro Doris Day, která předtím nikdy neopustila USA, bylo těžké vyjít na balkón z hotelu a vidět. "Všechny ty vyzáblá zvířata a lidi v ulicích. Hrstce bohatých patřilo v ulicích vše a zbytek lidí a zvířat neměl nic!" vzpomíná Doris, jak v jedné scéně odmítla vystupovat se zvířaty, dokud je někdo nenakrmil. Štáb tedy zřídil krmnou stanici, kde byli koně, krávy, jehňata, kočky, psi a jiná zvířata nakrmeni. Než byly záběry hotovy, podařilo se vykrmit všechna zvířata, která se na nich objevila. (Epistemolog)
  • Ve scéně, v níž Dr. Benjamin McKenna (James Stewart) pronásleduje na schodech Josephine (Doris Day), pronášel původně Stewart dlouhý monolog. Hitchcockovi se to ale nelíbilo, a tak v konečné verzi Stewart neříká vůbec nic. (ČSFD)

Reklama

Reklama